ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.118.2006.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 26. září 2006 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky Č. R., rozsudkem Obvodového soudu v Mnichově, Spolková republika Německo, ze dne 12. 8. 2003, sp. zn. 842 Ls 261 Js 200653/03, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu v Mnichově I., Spolková republika Německo, ze dne 23. 12. 2003, sp. zn. 25 Ns 261 Js 200653/03, a to pro trestný čin krádeže v obzvlášť těžkém případu dílem dokonaný, dílem ve stádiu pokusu podle §242 odst. 1, odst. 2, §243 odst. 1 věta 2 č. 1, §22, §23 odst. 1, §25 odst. 2, §53 trestního zákona Spolkové republiky Německo, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let a 4 (čtyř) měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu v Mnichově, Spolková republika Německo, jenž nabyl ve spojení s citovaným rozsudkem Zemského soudu v Mnichově I., Spolková republika Německo, právní moci dne 23. 12. 2003, byl Č. R. uznán vinným trestným činem krádeže v obzvlášť těžkém případu podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a čtyř měsíců.
Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil trestné činnosti v podstatě tak, že se společně s odsouzeným P. R., v období od 5. 1. 2003 do 9. 1. 2003, v prostoru jižního B., S. r. N., vloupal do celkem 18 osobních vozidel a u dalších 4 osobních vozidel se o vloupání pokusil, a to tak, že ve všech případech rozbil okna vozidel nebo násilně blíže nezjištěným způsobem otevřel zámky na dveřích, z vozidel odcizil autorádio, finanční hotovost a jiné cenné předměty, čímž způsobil škodu v celkové výši 4 000 EUR a dále škodu na osobních vozidlech v celkové výši 6 300 EUR.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německých soudů do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že Č. R. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky (trestné činy krádeže podle §247 tr. zák. a poškozování cizí věci podle §257 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Č. R. se dopustil závažné majetkové trestné činnosti, kterou způsobil větší škodu na cizím majetku. Společenská nebezpečnost jeho trestné činnosti je zvyšována i způsobem provedení činu (vloupání), jakož i pácháním trestné činnosti ve více případech. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. září 2006
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík