ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.119.2006.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 9. října 2006 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky L. S. , rozsudkem Obvodového soudu v Euskirchen, Spolková republika Německo, ze dne 7. 1. 2003, sp. zn. 9 Ls 83 Js 544/02 (20/02), ve spojení s rozsudkem Zemského soudu v Bonnu, Spolková republika Německo, ze dne 7. 4. 2003, sp. zn. Ns 83 Js 544/02, a to pro trestný čin úmyslného ohrožení silničního provozu a trestný čin těžkého ublížení na těle s následkem smrti podle §222, §315c odst. 1 č. 1a odst. 3 č. 1, §21, §52, §69, §69a trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v délce trvání jednoho roku a sedmi měsíců a k trestu odnětí řidičského oprávnění pro území Spolkové republiky Německo na dobu tří let.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu v Euskirchen, Spolková republika Německo, který nabyl právní moci dne 15. 4. 2003, byl L. S. uznán vinným trestným činem úmyslného ohrožení silničního provozu a trestným činem těžkého ublížení na těle s následkem smrti, podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání dvou let a tří měsíců a k trestu odnětí řidičského oprávnění pro území Spolkové republiky Německo na dobu tří let.
Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil odsouzený tím, že poté co se účastnil dne 24. 6. 2002 slavnosti, na které vypil do doby krátce před 21:00 hod. kolem 260 – 270 g čistého alkoholu, a bylo mu známo, že již není schopen řídit,
se krátce před 21:00 hod. téhož dne rozhodl, že pojede osobním vozem tov. zn. F. poté, co se dostal na silnici č. L 163 směrem na M., vjel v táhlé pravotočivé zatáčce na 1,161 km v důsledku nezpůsobilosti k řízení do protisměru tak, že se levá kola jeho vozu přiblížila na levé straně k nezpevněnému postrannímu pásu, přičemž proti němu jel na motorce tov. zn. BMW. T. W. , který v důsledku střetu s osobním vozem odsouzeného utrpěl těžká zranění, kterým poté, co byl dopraven do nemocnice, dne 10. 7. 2002 podlehl. V okamžiku střetu osobního vozu odsouzeného a motorky poškozeného měl přitom odsouzený v krvi 4,41 ‰ alkoholu.
Proti shora uvedenému rozsudku Obvodového soudu v Euskirchen, Spolková republika Německo, podal odsouzený odvolání, na jehož podkladě rozhodl Zemský soud v Bonnu rozsudkem ze dne 7. 4. 2003, sp. zn. Ns 83 Js 544/02 tak, že snížil výměru trestu odnětí svobody uloženého odsouzenému citovaným rozsudkem Obvodového soudu v Euskirchen a uložil mu trest odnětí svobody v délce trvání jednoho roku a sedmi měsíců.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 29. 8. 2006, pod sp. zn. 3544/2005–MO–M/7, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu České republiky dne 31. 8. 2006.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud České republiky rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, jenž vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin ublížení na zdraví podle §224 tr. zák., popř. i trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky podle §201 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený L. S. se dopustil trestné činnosti proti lidskému životu a zdraví, když ve stavu značné opilosti, který vylučoval způsobilost k řízení, řídil motorové vozidlo a zapříčinil tak dopravní nehodu, jejímž důsledkem bylo těžké poranění jiného a následná smrt. Odsouzený tak hrubým způsobem porušil povinnosti vyplývající z pravidel silničního provozu. Jeho jednání lze tedy označit za závažné ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. října 2006
Předseda senátu:
UDr. Karel Hasch