ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.120.2005.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 18. ledna 2006 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
I. Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky F. V. a občana České republiky K. Č., rozsudkem Zemského soudu v Ambergu, Spolková republika Německo, ze dne 2. 10. 2002, sp. zn. 1 KLs 105 Js 10540/2001, a to pro trestný čin krádeže, pokus trestného činu krádeže, trestný čin vloupání do bytů spojeného s krádežemi, trestný čin nedovoleného přicestování po vyhoštění a nedovoleného pobytu po vyhoštění podle §242 odst. 1 a 2, §243 odst. 1 věta 2 č. 1, 2 a 3, §244 odst. 1 č. 3 a odst. 2, §22, §23, §25 odst. 2, §52, §53, §69 odst. 1, §69a odst. 1 věta 3 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo a §8 odst. 1 věta 1 a §92 odst. 2 č. 1 a) a b) cizineckého zákona Spolkové republiky Německo, k celkovému trestu odnětí svobody v délce trvání čtyř let a deseti měsíců.
II. Zamítá se návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zaznamenání údajů do evidence Rejstříku trestů o odsouzení občana České republiky F. V., rozsudkem Zemského soudu v Ambergu, Spolková republika Německo, ze dne 2. 10. 2002, sp. zn. 1 KLs 105 Js 10540/2001, pro trestný čin úmyslné jízdy bez řidičského průkazu podle §21 odst. 1 č. 1 zákona o silničním provozu Spolkové republiky Německo a tomuto trestnému činu odpovídající část trestu.
III. Zamítá se návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zaznamenání údajů do evidence Rejstříku trestů o odsouzení občana České republiky K.
Č., rozsudkem Zemského soudu v Ambergu, Spolková republika Německo, ze dne 2. 10. 2002, sp. zn. 1 KLs 105 Js 10540/2001, pro trestný čin úmyslné jízdy bez řidičského oprávnění podle §21 odst. 1 č. 1 zákona o silničním provozu Spolkové republiky Německo a trestný čin nedovoleného vzdálení se z místa nehody v souvislosti s úmyslnou jízdou bez řidičského oprávnění podle §142 odst. 1 č. 1, §52 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo a §21 odst. 1 č. 1 zákona o silničním provozu Spolkové republiky Německo a těmto trestným činům odpovídající část trestu.
Odůvodnění:
Shora uvedeným rozsudkem Zemského soudu v Ambergu, Spolková republika Německo, který nabyl právní moci dne 10. 10. 2002, byli F. V. a K. Č. uznáni vinnými trestným činem krádeže, pokusem trestného činu krádeže, trestným činem vloupání do bytů spojené s krádežemi, trestným činem úmyslné jízdy bez řidičského průkazu a trestný čin nedovoleného přicestování po vyhoštění a nedovoleného pobytu po vyhoštění, přičemž K. Č. byl navíc uznán vinným trestným činem nedovoleného vzdálení se z místa nehody v souvislosti s úmyslnou jízdou bez řidičského průkazu, za což byli podle výše uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo odsouzeni k celkovému trestu odnětí svobody v trvání pěti let.
Uvedené trestné činnosti se odsouzení dopustili podle zjištění soudu tím, že se v období od září 2001 do konce října 2001 dopustili následujícího jednání:
1. V září 2001 (ještě před 21. 9. 2001) překročili oba odsouzení pěšky „zelenou hranici” z České republiky a Spolkové republiky Německo, kde zamýšleli společně páchat krádeže a prodejem nakradeného zboží si opatřovat nikoliv pouze přechodný zdroj příjmů, a to za situace, kdy byl odsouzený Č. usnesením Městského úřadu D. ze dne 20. 1. 1998 vypovězen na dobu neurčitou ze Spolkové republiky Německo a odsouzený V. byl vypovězen usnesením Pořádkového úřadu B. ze dne 24. 6. 1999. Odsouzeným muselo být zřejmé, že nesmí znovu přicestovat nebo se zdržovat na území Spolkové republiky Německo. Na základě vlastního rozhodnutí oba zůstali ve Spolkové republice Německo až do předběžného zadržení dne 28. 10. 2001.
2. V noci z 20. na 21. 9. 2001 společně odsouzení odcizili ve F., Spolková republika Německo, malý transportér zn. Peugeot, patřící J. H. Vůz byl odstaven na parkovišti před mateřskou školkou v ulici Z., F., Spolková republika Německo. Do vozidla se dostali neuzamčenými zadními dveřmi. Aby mohli odjet, rozlomili zámek na volantu a způsobili zkrat na startovacích kabelech. Tento vůz chtěli používat k tomu, aby se dostali k dalším krádežím, aby jím mohli převážet kradené zboží, a aby v něm mohli také přenocovat. Při odjezdu řídil vůz odsouzený V. Jmenovaný vůz byl policejně zajištěn ve W., Spolková republika Německo dne 29. 10. 2001. Jeho hodnota činila cca 12 000 DM.
3. V noci z 21. na 22. 9. 2001 odcizili odsouzení společně ve W., Spolková republika Německo obytný vůz zn. Fiat Ducato, patřící L. S. Vůz byl uzamčený a odstaven na parkovišti před budovou firmy P. v N. S. Odsouzení otevřeli dveře vozu kleštěmi a pomocí zkratu startovacích kabelů nastartovali a odjeli. Vůz při jízdě řídil odsouzený V. Malý transportér, který odsouzení ukradli ve F. (bod č. 2), zanechali ve W.
4. Dne 22. 9. 2001 odcizili společně odsouzení ve S., Spolková republika Německo, horské kolo zn. Conway, patřící W. B., a to za účelem prodeje. Kolo bylo odstaveno nezajištěné v předzahrádce domu ve S. Odsouzený Č. kolo sebral a odvezl jej pryč, zatímco odsouzený V. dával pozor. Kolo bylo v poškozeném stavu vráceno vlastníkovi. Vzniklá škoda na kole dosáhla 116,92 EUR.
5. V noci z 24. na 25. 9. 2001 odcizili společně odsouzení obytný automobil zn. Daimler-Benz, patřící A. S. Vůz měl v době krádeže hodnotu cca 10 000 DM a stál naproti bydlišti poškozeného v R., S., Spolková republika Německo. Odsouzení otevřeli kleštěmi postranní dveře a zkratem spojili startovací dráty. Vozidlo při jízdě řídil opět odsouzený V. Odcizený obytný automobil a předměty v něm uložené (zvláště pak elektrický generátor, autorádia, nářadí, plynová pistole) byly zajištěny v N.-U., Spolková republika Německo.
6. V noci z 25. na 26. 9. 2001 se oba odsouzení vloupali do osobního vozu zn. VW Golf, který stál zamčený v E. W., U.-B., Spolková republika Německo, a patřil O. S., s cílem odcizit tam uložené předměty. Odsouzený V. otevřel vůz plochým šroubovákem tak, že na spodní straně rukojeti dveří ve výši zámku mezi rukojetí dveří a mezi plechem karoserie zatlačil směrem vzhůru tak, že uzavírací váleček mohl vyskočit. Odsouzený Č. vytáhl z vnitřku vozidla CD přehrávač v hodnotě cca 700 DM a velký počet hudebních nosičů CD v celkové hodnotě cca 200 DM. Tyto předměty odsouzení naložili do obytného automobilu odcizeného ve W. (bod č. 3). Předměty byly policií vráceny majiteli. Opětná instalace CD-přehrávače stála 109 EUR.
7. Téže noci se odsouzení vloupali ve stejné ulici a stejným způsobem do osobního vozu zn. Opel Kadet, který patřil S. T., s cílem odcizit z vozu elektroniku jako autorádio, apod. Ve voze však nenašli žádné předměty, které by se jim zdály vhodné k odcizení. Na osobním voze způsobili věcnou škodu ve výši cca 300 DM .
8. Téže noci se odsouzení pokusili marně vniknout ve stejném městě v ulici B. W. do odstaveného osobního vozu zn. Opel Corsa, patřícího D. W., s úmyslem odcizit z auta rozličné předměty. Odsouzenému V. se však nepodařilo vůz shora popsaným způsobem otevřít. Odsouzený Č. dával pozor. Výše škody na zámku vozu činila 189,11 EUR.
9. Téže noci odsouzení otevřeli na stejné ulici osobní vůz zn. Mercedes, patřící G. G. Odsouzený V. otevřel dveře spolujezdce shora popsaným způsobem. Odsouzený Č. prohledal vnitřek vozu, přičemž však nenalezl žádné zboží vhodné k prodeji. Odsouzení způsobili věcnou škodu ve výši 367,99 EUR.
10. Téže noci odsouzení výše popsaným způsobem otevřeli dveře spolujezdce u osobního vozu zn. VW Polo, patřícího G. M. Vůz byl odstaven v ulici T. W. a odsouzení z něj odcizili sluneční brýle zn. Eschenbach s jemně broušenými skly, pouzdro a jednoduché sluneční brýle s pouzdrem v celkové hodnotě 350 DM . Na osobním voze způsobili věcnou škodu ve výši cca 500 DM.
11. Téže noci odsouzení otevřeli výše popsaným způsobem v stejné části města dveře řidiče u osobního vozu zn. VW Golf, patřícímu I. P. Vůz byl odstaven v ulici S. a odsouzení v něm nenašli žádné předměty vhodné ke krádeži. Majitelka tohoto starého a již dříve poškozeného vozu se necítí poškozená.
12. Téže noci odsouzení výše popsaným způsobem otevřeli autobus zn. VW, stojící v ulici T. W. a patřící J. K. Ve vozidle však nic vhodného ke krádeži nenašli.
13. Dne 26. 9. 2001 ve 12:50 hod. odsouzený Č. s obytným automobilem ukradeným ve S. (případ 5) změnil směr jízdy na J. v U., aniž dostatečně sledoval silniční provoz. Další účastník silničního provozu J. K. musel proto se svým osobním vozem zn. BMW uhnout vpravo, přičemž svým pravým předním kolem narazil na obrubník. Tím vznikla na jeho osobním voze věcná škoda ve výši 291,16 DM. Na další světelné křižovatce prohlédli oba řidiči vzniklou škodu. Odsouzený Č. sdělil poškozenému K., aniž by udal své personálie, že je Čech a že dotyčný obytný automobil patří jeho strýci O. S., přičemž uvedl jeho adresu. Tohoto již zemřelého strýčka viděl odsouzený naposledy v roce 1989. Aby bylo možno tuto záležitost dále řešit, dohodli se oba účastníci nehody, že odbočí do následující postranní ulice pravé, kde zastaví na vhodném místě. Zatímco se K. držel této dohody, odsouzený sice nasměroval svůj vůz do vyústění postranní ulice, ale projel kolem K., aniž by zastavil. Obytné vozidlo odstavil v N.-U., kam ho po nehodě sám řídil, ačkoliv neměl řidičské oprávnění.
14. Dne 29. září 2001 (před vloupáním do bytu uvedeném v bodě č. 15) oba odsouzení společně vytlačili okénko obytného vozu zn. Fiat Ducato, patřícího G. S., aby se tak dostali do vnitřku vozidla. Vůz stál na M. S. v N., Spolková republika Německo. Odsouzení měli v úmyslu tento obytný vůz odcizit, avšak nepodařilo se jim nastartovat. Prohledali celé vozidlo, kde hledali předměty vhodné k ukradení. Přitom poškodili dřevěné obložení vozu. Nakonec z vozu odcizili autorádio zn. Blaupunkt, které bylo vráceno majiteli. Věcná škoda na voze činila 1 118,70 DM.
15. Dne 29. 9. 2001 se odsouzení vloupali na ulici H. v N., Spolková republika Německo, do bungalovu patřícího policejnímu úředníkovi S. B. Do bungalovu vnikli po otevření jednoho okna, přičemž z něj odcizili především laptop, zrcadlovou kameru a mnoho šperků, které patřily A. H., družce majitele bungalovu. Odsouzení odnesli odcizené věci ve dvou velkých sportovních taškách a naložili je do obytného automobilu ukradeného ve W. Tímto způsobem vznikla škoda na bungalovu ve výši 2 500 DM, přičemž celková škoda činila 20 000 DM. Z odcizených předmětů se podařilo vrátit polovinu.
16. V noci z 29. na 30. 9. 2001 odcizili odsouzení v ulici N. v N., Spolková republika Německo, z uzamčeného osobního vozu zn. Renault, patřícího poškozenému majiteli firmy M. H., mobilní telefon s funkcí „Hands Free“ a obnošené kusy šatstva (koženou bundu a modré džíny) patřící zaměstnanci firmy H. S. o celkové hodnotě 170 DM. Zamčené dveře uvolnili roztažením plechu vozu na spodní hraně okna.
17. Téže noci se odsouzený V. za přítomnosti odsouzeného Č. vloupali do osobního vozu zn. VW Golf, patřícího D. F. Vozidlo bylo odstaveno v N. na rohu ulic G. a N. K vniknutí do vozu použil odsouzený V. opět shora uvedenou metodu, při níž šroubovákem zatlačil do otvoru zámku dveří na straně spolujezdce. Z tohoto vozu pak odsouzený Č. vytáhl autorádio s kazetami a nabíjecí kabel k mobilu v celkové hodnotě cca 840 DM . Odcizené předměty byly vráceny majiteli.
18. V noci ze 3. na 4. 10. 2001 vnikli oba odsouzení do školy P. v B., Spolková republika Německo na ul. P. Odsouzený Č. odstranil podpůrnou lištu jednoho okna v přízemí a vyňal okenní tabuli, zatímco odsouzený V. hlídkoval. Poté oba odsouzení vnikli do budovy a prohledali skříně. Pomocí šroubováku otevřeli pokladnu a odcizili z ní 500 DM v hotovosti. Kromě toho odcizili laptop, jehož pořizovací hodnota činila cca 1 200 EUR a 10 disket. Hotovost si rozdělili stejným dílem. Laptop a diskety byly vráceny majiteli. Způsobená škoda činila 1 160 DM .
19. Odsouzení jeli do F., kde odstavili obytný vůz ukradený ve W., který zde byl zajištěn policií. Poté jeli oba vlakem do E. Tam v noci ze 4. na 5. 10. 2001 rozlomili zámek na dveřích spolujezdce u osobního vozu zn. Škoda patřícího I.–M. V. Vůz stál uzamčený v ulici S. Nejprve hodlali toto vozidlo odcizit, protože už neměli obytný vůz. Jelikož se však odsouzenému V. nepodařilo zkratem drátů vůz nastartovat, pouze z vozu odcizili kombinačky v hodnotě 25 DM pro účely dalšího vloupání. Uvedeným jednáním odsouzených vznikla věcná škoda ve výši 872,76 EUR .
20. Rovněž v noci ze 4. na 5. 10. 2001 odcizili odsouzení uzamčený osobní vůz zn. Škoda, patřící G. Z. Vůz stál v E. na R.-K.-S. Odsouzený V. otevřel dveře vozu drátem a zkratem vůz nastartoval. Při jízdě z místa krádeže vůz sám řídil. Škoda na autě činila 3 800 DM. Dne 18 . 10. 2001 bylo vozidlo zajištěno v obci M.
21. V noci z 5. na 6. 10. 2001 vnikli oba odsouzení ve městě B. do zahradní besídky, patřící U. M. S.-F. Tato besídka se nachází na parcele v ulici M. Odsouzení se do besídky dostali tím způsobem, že rozlomili okenice a okno zvedli. Odcizili zde dvě nabíječky na mobil a jeden fotoaparát. Vloupáním, poškozením předmětů a spotřebováním potravin způsobili odsouzení v zahradní besídce škodu ve výši 1 006,28 DM.
22. Téže noci se odsouzení vloupali do zahradní besídky, nacházející se na parcele v ul M. patřící R. H. Odsouzení do besídky vnikli tak, že odstranili okenice a vyzvedli okno, přičemž zde odcizili půl přepravky piva. Věcná škoda způsobená jednáním odsouzených činí 1 575,40 DM.
23. Ještě téže noci vnikli oba odsouzení ve stejné zahrádkářské kolonii po odstranění okenic a vysunutím okna do besídky patřící E. W., aby zde odcizili předměty vhodné k prodeji. Nenašli však žádné vhodné předměty. Věcná škoda způsobená jednáním odsouzených činí 246,74 DM.
24. Dne 8. 10. 2001 odcizili odsouzení v obci R. obytný vůz zn. Fiat, odstavený před domem v ulici S., patřící W. H. Zatímco odsouzený Č. hlídkoval, odsouzený V. uzamčené dveře násilím otevřel, zkratem spojil dráty a pak společně vozem odjeli, přičemž řídil odsouzený V. Obytný vůz měl hodnotu cca 5 000 DM a byl při zadržení odsouzených zajištěn. Chyběly v něm však předměty v hodnotě 895,80 EUR. Poškozením vozidla a vyloupením pokladny uvnitř vozu vznikla věcná škoda ve výši 776,90 EUR.
25. V noci ze 13. na 14. 10. 2001 se oba odsouzení v K., Spolková republika Německo, vloupali do zahradní besídky J. W. Nejprve přestříhli ostnatý drát plotu, poté odsouzený Č. rozlomil žaluzie a rozbil okno, přičemž odsouzený V. celou dobu hlídkoval. Pak vnikl do besídky nejprve Č., pak V. Oba prohrabali zásuvky a skříně a z besídky odcizili poplašný revolver, nářadí a malé nástrojářské přístroje a rovněž tak 280 až 300 CD disků. Odcizené předměty měly celkovou hodnotu 5 500 DM. Poplašný revolver a 116 CD disků bylo vráceno majiteli. Věcná škoda způsobená jednáním odsouzených činí 250 až 300 DM .
26. V noci z 15. na 16. 10 2001 se oba odsouzení vloupali v ulici W. , K., do školy E. L. Zatímco odsouzený V. hlídkoval, vylezl odsouzený Č. po hromosvodu do hořejšího patra, kde rozbil jednu okenní tabuli. Poté budovu prohledal a v přízemí otevřel jedno okno, aby mohl odsouzenému V. předat odcizené předměty. Odcizil dva počítače, mobilní modul a hotovost ve výši cca 20 DM poničené přístroje nechali odsouzení na pozemku. Z modulu vyndali karty, protože se v České republice za jednu kartu platí 1 000 Kč.
27. V noci z 22. na 23. října 2001 se odsouzení vloupali v obci F. do obytného domu R. K. v M. Oba odsouzení se dostali do domu tak, že společně nadzvedli dveře na terase. Z domu odcizili stereo se zesilovači, 3 televizní ovladače, jeden videorekordér, šperky a potraviny v celkové hodnotě 10 000 DM. Způsobenou věcnou škodu si majitel opravil sám. Určitá část šperků byla majiteli vrácena.
28. Téže noci se odsouzení vloupali ve stejné ulici do rekreačního domu patřícího E. E. Odsouzený Č. nadzvedl dvě okenice a odsouzený V. vylomil uvnitř domu sklepní dveře. Z domu odcizili jeden dalekohled a jednu kapesní svítilnu.
29. Téže noci dále odsouzení vnikli na stejné ulici také do rekreačního domu, patřícího G. E. Jeden z obou odsouzených nadzvedl dveře na terase, zatímco druhý hlídkoval. Oba pak vnikli do objektu, kde odcizili málo hodnotné kusy šatstva. Majitel se necítí být poškozen.
30. Ještě téže noci se odsouzení vloupali ve stejné ulici do rekreačního objektu patřícího důchodci G. M. Odsouzený V. se marně pokoušel otevřít vstupní dveře vyražením zámkové západky, proto odsouzený Č. rozbil okno. V rekreačním objektu odcizili potraviny, nářadí, přístroje a součásti oděvů, rovněž tak klávesnici vše v celkové hodnotě 4 000 DM. Na budově způsobili věcnou škodu ve výši 3 000 DM. Odsouzený V. zanechal na stěnách nápisy jako: „Ich ficke deine Mund“ a „Ich danke Dir“. Odcizené nářadí bylo vráceno majiteli.
31. V noci z 25. na 26. 10. 2001 se v ulici T. U., U., vloupali do zahradního domku patřícího M. H. Oba odsouzení společně vyrazili vstupní dveře, vnikli dovnitř a odcizili nářadí, agregát na výrobu elektřiny, potraviny a fotoaparát v celkové hodnotě 1 197 DM. Nářadí a agregát byly vráceny majiteli, takže vznikla škoda pouze ve výši 600 DM.
32. V noci z 26. na 27. 10. 2001 odcizili odsouzení v U.-B. uzamčený vůz zn. VW Bus, odstavený před domem v ulici B., patřící panu M. Společně otevřeli dveře vozu vyražením zámku a zkratem spojili startovací kabely. Vozidlo mělo pořizovací hodnotu 6 187 EUR. V A. odsouzení toto vozidlo prodali dvěma neznámým Čechům za 1 000 DM. Výtěžek si rozdělili stejným dílem. Kupci si vůz u odsouzených objednali. Část předmětů, které se našli ve voze VW Bus a které byly naloženy do obytného vozu ukradeného v obci R., byla vrácena zpět jejich vlastníkům.
33. S ukradeným vozem zn. VW Bus, popsaným v bodě 32, jel odsouzený V. z místa činu na místo, kde předtím odsouzení odstavili obytný vůz odcizený v obci R. Odsouzený Č. tam šel pěšky. Odsouzení telefonicky sdělili zájemcům o vůz zn. VW Bus, že se krádež podařila uskutečnit. Oba pak jeli vozidly za sebou z U. do A., přičemž odsouzený V. řídil vůz zn. VW Bus a odsouzený Č. obytný vůz, aniž by přitom byli držiteli řidičského oprávnění. Odsouzený Č. řidičské oprávnění nikdy neměl a odsouzenému V. byl tento odňat, když mu bylo osmnáct let.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 7. 10. 2005 pod sp. zn. 752/2005-MO-M/5 podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou z části splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 3 zákona).
V této trestní věci je pro další postup Nejvyššího soudu důležitý právní názor vyslovený v jeho rozhodnutí ze dne 20. 3. 2000, sp. zn. 11 Tcu 6/2000, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 51/2000, podle kterého jestliže je předmětem odsuzujícího cizozemského rozsudku více skutků, podmínka oboustranné trestnosti činu se posuzuje samostatně ve vztahu ke každému z těchto skutků. Pokud je předmětem odsuzujícího rozsudku více skutků, ale některý z nich není trestným činem podle trestního zákona České republiky, Nejvyšší soud při splnění dalších zákonných podmínek rozhodne o zaznamenání do evidence Rejstříku trestů pouze těch údajů z cizozemského rozsudku, které se týkají jen toho skutku (těch skutků), u něhož je podmínka oboustranné trestnosti činu splněna. To znamená, že se zaevidují údaje z rozsudku soudu cizího státu o právním posouzení tohoto skutku a tomuto právnímu posouzení odpovídající část z uloženého trestu. Odpovídající část trestu, jež se zapíše do evidence Rejstříku trestů, určí v rozhodnutí podle §4 odst. 2 zákona Nejvyšší soud s přihlédnutím k poměru závažnosti skutku, u něhož jsou splněny podmínky pro zápis, a závažnosti skutku, ohledně něhož tyto podmínky splněny nejsou. Určení odpovídajícího (přiměřeného) trestu, který se na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu zaznamená do evidence Rejstříku trestů, je nezbytné i s ohledem na právní účinky rozhodnutí Nejvyššího soudu učiněného podle §4 odst. 2 zákona. Ohledně skutku, který není trestným činem podle právního řádu České republiky (u něhož tedy není splněna podmínka oboustranné trestnosti činu), se návrh Ministerstva spravedlnosti na zaznamenání údajů do evidence Rejstříku trestů zamítne.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že oba odsouzení jsou občany České republiky, kteří byli odsouzeni cizozemským soudem za několik skutků, přičemž jen některé z nich lze považovat za skutky, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky. Pokud jde o skutek uvedený pod bodem 1., jde podle trestního zákona České republiky o trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 tr. zák. a pokud jde o jednotlivé útoky shora uvedené pod body 2. – 12. a 14. – 32., jde o trestný čin krádeže podle §247 trestního zákona České republiky spáchaný formou pokračování v trestném činu. Tím jsou splněny pro uvedené skutky formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
Formální podmínky však splněny nejsou v případě skutků uvedených pod bodem 13. a bodem 33., kvalifikovaných soudem Spolkové republiky Německo jako trestné činy úmyslné jízdy bez řidičského oprávnění podle §21 odst. 1 zákona o silničním provozu Spolkové republiky Německo a trestný čin nedovoleného vzdálení se z místa dopravní nehody v souvislosti s úmyslnou jízdou bez řidičského oprávnění §142 odst. 1 č. 1, §52 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo. Tyto skutky nenaplňují znaky žádného trestného činu podle příslušných právních předpisů České republiky. Proto Nejvyšší soud návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky ohledně těchto skutků zamítl.
Nejvyšší soud dále zkoumal u té části odsouzení, u níž jsou splněny formální podmínky, zda jsou splněny i podmínky materiální povahy a shledal, že tomu tak je. Odsouzení F. V. a K. Č. se dopustili úmyslné majetkové trestné činnosti spáchané mnoha útoky, kterou i s ohledem na výši způsobené škody lze označit za závažnou. Pokud jde o druh trestu, byly odsouzeným uloženy citelné tresty odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Ze shora uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl v rozsahu stanoveném ve výroku tohoto rozhodnutí, přičemž u obou odsouzených rozhodl, že část trestu odnětí svobody, která se zapisuje na podkladě návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky a na podkladě odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů činí u obou odsouzených dobu čtyř let a deseti měsíců (v cizozemském rozsudku bylo původně pět let). Nejvyšší soud přihlédl při rozhodování o délce trestu, který má být předmětem záznamu, k tomu, že skutky, ohledně kterých bylo možno vyhovět návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky, vykazují podstatně vyšší závažnost, než skutky, ohledně kterých byl tento návrh zamítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. ledna 2006
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch