ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.123.2006.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 9. října 2006 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. M. , rozsudkem Zemského soudu München I, Spolková republika Německo, ze dne 24. 6. 2005, sp. zn. 2 KLs 114 Js 10251/05, a to pro trestný čin těžké krádeže, pro pokus trestného činu těžké krádeže a pro trestný čin falešného nařčení podle §244a odst. 1, §244 odst. 1 č. 2, §243 odst. 1 věta 2 č. 2, §242 odst. 1, §239 odst. 1, odst. 3 č. 1, §164 odst. 1, §25 odst. 1, odst. 2, §12 odst. 1, §22, §23 odst. 1, §52, §53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v délce trvání šesti let a deseti měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu München I, Spolková republika Německo, který nabyl právní moci dne 13. 10. 2005, byl M. M. uznán vinným trestným činem těžké krádeže, pokusem trestného činu těžké krádeže a trestným činem falešného nařčení podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání šesti let a deseti měsíců.
Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil odsouzený tím, že poté, co se rozhodl trestnou činností získat trvalý zdroj finančních prostředků, společně s J. D. najal zvlášť stíhané S. a M. , aby s nimi kradl motocykly a osobní vozy ve Spolkové republice Německo. K uvedeným osobám se přidal rovněž P. L. a další neznámí pachatelé a všichni společně vytvořili organizovanou skupinu s vnitřním rozdělením úkolů.
Od července 2003 pak opakovaně společně cestovali do M., aby se dopouštěli předem naplánovaných krádeží, přičemž to byl odsouzený M. , kdo akce naplánoval, a informoval o nich ostatní příslušníky skupiny. Bezprostředně před odjezdem se členové skupiny vždy sešli v blíže nezjištěné restauraci v R. Do M. jeli pokaždé vozem tov. zn. VW V. , patřícím zvlášť stíhanému S. , který jej buď sám řídil, anebo řízení přenechal jinému příslušníku skupiny. V Mnichově si opatřili vybavení pro jízdu na motocyklu, a toto vybavení uschovávali v jedné podzemní skrýši. Na pořizovacích nákladech vybavení se členové skupiny odpovídající měrou podíleli. Nářadí potřebné k vypáčení vozů (tj. mimo jiné různé dráty, které měly sloužit ke zprovoznění elektrického systému motocyklů, součástky ke zkratování autoalarmu, postranní nůž k přetětí zámku řetězu, střihače svorníků k překonání kabelových zámků, pilníky a tzv. „polské klíče“ – zpravidla šestihranné kusy železa o délce 7 – 8 cm a průměru asi 1 cm, jejichž jeden konec je obroušen a vypilován tak, aby se hodil do palného zámku konkrétního typu motocyklu) si skupina pokaždé zčásti přivezla z České republiky a zčásti použila nářadí uložené v podzemní skrýši v M.
Kompetentní osobou k zajištění odpovídajícího nářadí a zhotovení tzv. „polských klíčů“ byl zpravidla odsouzený M. , který rovněž ve výrobě těchto klíčů zacvičil zvlášť stíhaného M. a rovněž zacvičil zvlášť stíhaného S. ve vypáčení motocyklů.
Trestná činnost byla páchána tak, že se skupina buď rozdělila do menších skupin anebo se celá vypravila hledat motocykly příhodné pro krádež, zejména stroje tov. zn. K. a S. O výběru motocyklů rozhodoval odsouzený M. Motocykly zpravidla vypáčil a nastartoval zvlášť stíhaný S. za pomoci tzv. „polského klíče“.
Odsouzený M. se obvykle nezdržoval bezprostředně na místě činu, ale dával pozor z poblíž stojícího osobního vozu. Odcizený motocykl byl pokaždé dopraven na blíže neznámé parkoviště. Tento postup skupina opakovala tak dlouho, než se na parkovišti shromáždily veškeré motocykly, které se měly ukrást. Poté teprve řidič osobního vozu tov. zn. VW V. odjel přes hraniční přechod zpět do České republiky, přičemž tímto vozem odjeli i ti členové skupiny, kteří pro sebe nenalezli vhodný motocykl. Ostatní členové skupiny se naproti tomu do České republiky přepravovali na odcizených motocyklech po turistických a lesních stezkách přes tzv. „zelenou hranici“.
Skupina se pak pokaždé sešla v České republice ve městě R. nebo V. , kde byly motocykly zaparkovány v garážích a následně prodávány buď vcelku anebo rozebrané na jednotlivé díly. Z takto získaného výtěžku obdrželi řidiči, kteří odcizený motocykl dopravili do České republiky, v průměru 10 000 Kč, někdy i o něco více. Řidič osobního vozu, resp. ti z členů skupiny, kteří se do České republiky nevrátili na odcizených motocyklech, byli obvykle odměněni částkou 3 000 Kč, přičemž výplatu peněz zajišťoval odsouzený M.
Konkrétně se odsouzený M. M. dopustil trestné činnosti následujícím způsobem:
1. V blíže nezjištěné době před 14. 9. 2003 kolem 00:15 hod. se odsouzený společně se zvlášť stíhaným D., S. a L. vypravil do M. , aby tam odcizoval motocykly. Tam se tyto osoby rozdělily do dvou skupin po dvou osobách, které pátraly po motocyklech, které by stálo za to ukrást.
1.1. Když zvlášť stíhaný S. a L. v B. –S. –S. , M. , vypátrali uzamčený žlutý motocykl tov. zn. H. , patřící poškozenému H. , vypravil se na toto místo odsouzený M. se zvlášť stíhaným D. , aby tento motocykl posoudili. V době mezi 23:30 hod. dne 13. 9. 2003 a 00:15 hod. dne 14. 9. 2003 vypáčil S. zámek uvedeného motocyklu a L. s ním odjel na odstavnou plochu. Hodnota motocyklu činila cca 5 000 EUR. S motocyklem později odjel S. do České republiky a odstavil jej v garáži, kterou disponoval D. Výtěžek z prodeje motocyklu ve výši kolem 1 500 EUR si rozdělili D. a M. , přičemž S. nedostal nic.
1.2. Po odstavení motocyklu popsaného v bodě 1.1. obě skupiny sestávající z odsouzeného M. a zvlášť stíhaného D. , resp. S. a L. , opět vyrazily, aby našly motocykly vhodné ke krádeži. Poté, co v A. , M. , objevili uzamčený motocykl s červeným lakem tov. zn. D. , patřící poškozenému P. a mající hodnotu kolem 12 000 EUR, odcizili tento motocykl v době mezi 23:00 hod. dne 13. 9. 2003 až 9:30 hod. dne 14. 9. 2003, a poté jej odvezl odsouzený M. nebo zvlášť stíhaný D. jako řidič do České republiky. Odměnou za to obdržel zvlášť stíhaný S. částku v rozmezí 10 000 Kč až 13 000 Kč.
2. Dne 19. 4. 2004 se M. a S. , L. a M. opětovně vypravili do M. , aby tam odcizovali motocykly.
2.1. V noci z 19. na 20. 4. 2004 odcizili v A. S. , M. , uzamčený motocykl tov. zn. H., patřící poškozenému S. a mající hodnotu 3 000 EUR. Za účelem odcizení rozřízli snímatelnou plachtu, kterou pak sejmuli a zahodili, M. zdolal zámky motocyklu a M. poté dopravil motocykl do České republiky, kde jej odstavil v garáži odsouzeného M.
2.2. Téže noci M. , S. , L. a M. rozřízli snímatelnou plachtu dalšího motocyklu odstaveného v A. S. , M. , sejmuli ji a zahodili. Poté S. překonal za pomoci tzv. „polského klíče“ zámky motocyklu tov. zn. K. , v hodnotě 6 500 EUR, patřícího poškozenému L. Zvlášť stíhaný S. poté dopravil motocykl do České republiky a odstavil jej tam v garáži obžalovaného M.
Když se skupině nepodařilo nalézt žádné další motocykly, které by stály za odcizení, vrátili se L. spolu s D. a M. osobním vozem zpět do České republiky. Zvlášť stíhaný M. obdržel později od odsouzeného M. částku ve výši 10 000 Kč a rovněž zvlášť stíhaný S. obdržel od odsouzeného M. odpovídající odměnu.
3. V blíže již nezjistitelné době kolem 03:00 hod. dne 29. 4. 2004 odjel M. opět se S. M. a L. do M. , a to se záměrem páchat tam krádeže.
3.1. Dne 29. 4. 2004 mezi 01:00 hod. a 03:00 hod. se pokusili pomocí tzv. „polského klíče“ zdolat zámky motocyklu tov. zn. S. , poškozeného D. , v hodnotě 12 200 EUR, který byl zamčený odstaven v E. , M. To se však nezdařilo, protože se tzv. „polský klíč“ odlomil a motocykl pak již nešlo nastartovat. Rovněž ztroskotalo úsilí vytlouct palný zámek dlažební kostkou. Motocykl tov. zn. S. byl nalezen poškozený v blízkosti místa odstavení.
3.2. Téže noci mezi 05:30 hod. a 12:15 hod. odcizili M. , M. , S. a L. v B. S. , M. , odstavený uzamčený motocykl tov. zn. D. M. , poškozeného P. , mající hodnotu 6 000 EUR. Zvlášť stíhaný S. vylomil zámek a M. dopravil motocykl do České republiky a tam jej u odsouzeného M. odstavil. S. a M. obdrželi od odsouzeného M. jako obvykle odměnu.
4. Dne 3. 5. 2004 se M. , M. , S. , D. a L. opět nacházeli v M. , aby zde odcizovali motocykly.
4.1. V noci z 3. 5. na 4. 5. 2004 odcizili v P. S. , M. , tam odstavený uzamčený motocykl tov. zn. Y. , poškozeného M. , v hodnotě 6 000 EUR. Při tom S. vylomil zámek řízení a přestřihl zámek ocelového lana na zadním kole motocyklu střihačem svorníků. Poté D. nastartoval motocykl a S. jej dopravil do České republiky. Na bezprostředním místě činu byl přítomen i odsouzený M.
4.2. Téže noci odcizili motocykl tov. zn. K. D. , poškozeného K. , v hodnotě 5 000 EUR, který byl odstaven ve F. –E. –B. , M.
4.3. Kromě toho ještě téže noci odcizili v A., M. , odstavený motocykl tov. zn. D. poškozeného W. , v hodnotě 15 000 EUR.
Veškeré motocykly odcizené v noci z 3. 5. na 4. 5. 2004 byly dopraveny přes turistický hraniční přechod B. – B. / P. do Č. republiky. Zvlášť stíhaný S. při tom jel na modré Y. , M. na zelené KTM D. a D. na D. Při pokusu českých orgánů zastavit je se všichni tři řidiči odcizených motocyklů dali na útěk. S. měl při tom s Y. v P. , na ulici C. , nehodu a ve smyku najel do zahradního plotu poškozené L. V. Pěšky pak úspěšně pokračoval v útěku a uvedený motocykl bylo možno zajistit. Motocykl tov. zn. KTM D. byl dopraven k D. do garáže. M. obdržel od odsouzeného M. obvyklou odměnu, zatímco zvlášť stíhaný S. zůstal bez odměny.
5. Dne 17. 5. 2004 se M. , L. , M. , S. a D. vypravili osobním vozem tov. zn. VW V. patřícímu S. , do Spolkové republiky Německo, aby tam odcizili čtyři motocykly.
Dne 18. 5. 2004 kolem 00:15 hod. pak S. vylomil pomocí tzv. „polského klíče“ zámek motocyklu červené barvy tov. zn. H. , kterou poškozený Ö. zaparkoval v B. M. Poté S. předal motocykl L. , který jej měl dopravit na dálniční parkoviště a pak se vrátit do M. , aby odcizil další motocykly a ty pak spolu s ostatními členy skupiny přepravil do České republiky. Když chtěli policisté L. na křižovatce ulic B. –S. –S. /E. E. S. kontrolovat, dal se L. na útěk. Projel při tom několikrát na červenou a řítil se městem rychlostí překračující 150 km/hod. V úrovni ulice R. S. , M. , zavinil L. dopravní nehodu, převrátil se s motocyklem a podařilo se mu pěšky utéct. Odsouzený M. , M. , D. a S. , kteří se chtěli vydat k místu odstavení dalšího motocyklu, který vybrali ke krádeži, nehodu zpozorovali a sami se pokusili uniknout policejní kontrole. Na útěku před policií vyhodili z okna tři kusy tzv. „polského klíče“. Byli však zadrženi. Havarovaný motocykl s r. z. M WJ 309 v hodnotě kolem 3 850 EUR bylo možno zajistit.
6. Dne 23. 7. 2004 od 9:40 do 13:00 hod. byl odsouzený M. v souvislosti s vyšetřováním krádeží odcizených motocyklů vyslýchán kriminálním komisařem Ch. jako obviněný ve věznici v Ř. Uvedl při tom, že jistý L. z V. , jehož křestní jméno nezná, ale zná ho osobně, také spolu s dalšími krade motocykly. Ten mu dne 11. 5. 2004 ve V. vyprávěl, že byl spolu s dvěma dalšími muži právě v M. a ukradl modrobílý motocykl tov. zn. S. a rovněž motocykl tov. zn. Y. Obžalovaný M. dále uvedl, že ví, že L. se dvěmi dalšími pachateli v létě roku 2003 v M. ukradl v jedné opravně dva motocykly tov. zn. K. , rok výroby 2002. V listopadu 2003 odcizil L. motocykl tov. zn. D. a tu pak rovněž ukradenou dodávkou tov. zn. VW dopravil do České republiky.
Když byla odsouzenému M. předložena fotografie M. L. , narozeného 5. 6. 1975 ve V. , identifikoval jej jako pachatele, přestože mu bylo při předložení fotografie a při líčení shora uvedených krádeží jasné, že neměl na mysli M. L. , ale jeho mladšího bratra P. S.
Protože doufal, že svou výpovědí dosáhne zmírnění trestu chtěl, aby příslušné orgány činné v trestním stíhání přijaly opatření proti L. a nevyjasnil, že L. není pachatelem. Proto kromě toho byl přinejmenším srozuměn s tím, že L. bude při svém příštím příjezdu do Spolkové republiky Německo zadržen příslušnými orgány činnými v trestním řízení.
Když M. L. dne 29. 7. 2004 přicestoval do Spolkové republiky Německo, byl v obci F. zadržen. Zadrženému L. bylo přitom kladeno za vinu, že společně s dalšími členy skupiny přicestoval do M. a odcizil zde čtyři motocykly popsané odsouzeným M.
Když byla odsouzenému M. později předložena fotografie P. S. , L. bratra, uvedl, že tuto osobu nezná a i při následných výsleších dne 31. 8. 2004 a 12. 10. 2004 neobjasnil, že L. nebyl pachatelem.
Na základě shora uvedených informací podalo dne 9. 11. 2004 Státní zastupitelství M. , obžalobu proti M. L. kvůli šesti trestným činům těžké krádeže ve skupině podle §244a, §244, §243 odst. 1 věta 2 č. 2, §242, §53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo u Obvodového soudu München, a to pro následující skutky:
– krádež modrobílého motocyklu tov. zn. S., poškozeného S. , v hodnotě 10 000 EUR, dne 1. 5. 2004 mezi 16:30 hod. a 24:00 hod., v E., M. ,
– krádež modrého motocyklu tov. zn. Y. , poškozeného G. , v hodnotě 7 000 EUR, v noci z 1. 5. na 2. 5. 2004, mezi 22:00 hod. a 9:00 hod., v K. , M. ,
– krádež motocyklu tov. zn. D. , poškozeného M. , v noci z 27. 10. na 28. 10. 2003, ve W. , M. ,
– krádež mikrobusu stříbrné barvy tov. zn. VW T 4 C. , poškozené společnosti VW Leasing GmbH, v hodnotě 25 000 EUR, v noci z 27. 10. na 28. 10. 2003, v R. , M. ,
– krádež zeleného motocyklu tov. zn. K. , v hodnotě 7 300 EUR, poškozeného L. dne 10. 7. 2003 mezi 20:00 hod. a 24:00 hod., místo činu – K. M. M. G., L., M. ,
– krádež motocyklu černé barvy tov. zn. K. , v hodnotě 7 000 EUR, patřící poškozené firmě C. S. , dne 10. 7. 2003 mezi 20:00 hod. a 24:00 hod., místo činu – K. M. M. G. , L. , M.
Teprve dne 9. 12. 2004 odsouzený M. v rámci výslechu jako svědek v hlavním líčení v trestním řízení vedeném proti M. L. u Obvodového soudu M. , sp. zn. 811 Ls 114 Js 11447/04, po poučení jako svědek a po poučení podle §55 trestního řádu Spolkové republiky Německo soudu sdělil, že jím uvedená obvinění M. L. nebyla přesná, neboť pachatelem uvedených trestných činů nebyl M. L. , ale P. S. Na základě toho byl M. L. dne 9. 12. 2004 zproštěn obžaloby.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 1. 9. 2006, pod sp. zn. 1824/2006–MO–M/5, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu České republiky dne 5. 9. 2006.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud České republiky rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle §247 tr. zák. a trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle §175 tr. ř.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený M. M. se dopustil jednak úmyslné majetkové trestné činnosti, přičemž vzhledem k rozsahu jeho jednání (odsouzený se v deseti případech podílel na krádežích motocyklů a způsobil tak přinejmenším značnou škodu) a vzhledem ke způsobu spáchání (trestná činnost byla páchána organizovaně), lze toto jednání označit za závažné ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Odsouzený se dále dopustil úmyslné trestné činnosti tím, že opakovaně uváděl nepravdivé okolnosti významné pro vedení trestního řízení proti jiné osobě, resp. některé okolnosti zamlčel. Tím byl dotčen zájem státu na náležitém zjištění rozhodných skutečností v trestním řízení. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. října 2006
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch