ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.125.2006.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 9. října 2006 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. P. , rozsudkem Zemského soudu Nürnberg–Fürth, Spolková republika Německo, ze dne 3. 3. 2005, sp. zn. 13 KLs 212 Js 26235/2004, a to pro trestný čin krádeže a trestný čin loupežné krádeže podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 č. 1, §252, §249, §250 odst. 2 č. 1, odst. 3, §303, §303c, §25 odst. 2, §52, §53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v délce trvání dvou let a devíti měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu Nürnberg–Fürth, Spolková republika Německo, který nabyl právní moci dne 21. 3. 2005, byl M. P. uznán vinným trestným činem krádeže a trestným činem loupežné krádeže, podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání dvou let a devíti měsíců.
Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil odsouzený tím, že s úmyslem se na území města N. opakovaně vloupat do automobilů, odcizovat z nich autorádia a jiné hodnotné předměty, a ty následně se ziskem prodávat v České republice, se společně stíhaným M. K. ,
1. dne 22. 10. 2004 v přesněji nezjištěné době, otevřeli násilně dveře osobního vozu tov. zn. F. P. , patřícího poškozené A. E. , který byl zaparkován v Z. , N. , přičemž z auta následně odcizili tašku tov. zn. P. s osobními věcmi a autorádio tov. zn. P. vše v celkové hodnotě nejméně 200 EUR,
2. dne 22. 10. 2004 v přesněji nezjištěné době, oba společně násilným způsobem otevřeli osobní vůz tov. zn. F. P. , patřící poškozené M. R. , který byl zaparkovaný v B. , N. Z auta odcizili autorádio tov. zn. JVC a jeden pár kožených dámských holinek v celkové hodnotě nejméně 150 EUR,
3. dne 22. 10. 2004 v přesněji nezjištěné době, společně násilím otevřeli osobní vůz tov. zn. F. P. , patřící poškozenému P. L. , který byl zaparkován v N., R. Z auta odcizili autorádio tov. zn. R. F. , jehož hodnota činila nejméně 200 EUR,
4. dne 22. 10. 2004 v přesněji nezjištěné době, oba společně násilným způsobem otevřeli osobní vůz tov. zn. F. P. , který byl zaparkovaný v H. , N. , a patřil poškozené S. G. Z auta odcizili CD Box s kompaktními disky, přičemž hodnota činila asi 20 EUR,
5. dne 22. 10. 2004 v přesněji nezjištěné době, společně násilným způsobem otevřeli zaparkovaný osobní vůz tov. zn. F. P. , zaparkovaný v H. , N. Vůz patřil poškozené B. B. a odsouzený se společně stíhaným M. K. z něj odcizili autorádio/CD přehrávač tov. zn. B. v hodnotě asi 50 EUR,
6. dne 22. 10. 2004 v přesněji nezjištěné době, společně násilným způsobem otevřeli osobní vůz tov. zn. F. P. , který byl zaparkovaný na H. P. , N. , a patřil poškozené H. H. Z auta odcizili autorádio a CD přehrávač tov. zn. K. a také mobilní telefon tov. zn. N. , vše v celkové hodnotě cca 200 EUR,
7. dne 22. 10. 2004 v přesněji nezjištěné době, otevřeli společně násilným způsobem osobní vůz tov. zn. F. P. , zaparkovaný v B. , N. , patřící poškozené S. S. Z auta odcizili autorádio tov. zn. JVC a také jeden džínový kabát, vše v celkové hodnotě přinejmenším 100 EUR.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený podle zjištění soudu dopustil dále tím, že se po předchozí domluvě odebral se společně stíhaným M. K. dne 22. 10. 2004 v 16:00 hod. do oddělení kosmetiky firmy W. v K. , N. , aby tam odcizil holící čepelky v různých baleních a také další holící potřeby. Za tímto účelem se oba odebrali do zvláštního oddělení pro holící potřeby, sebrali tam vyhlédnuté zboží a společně ho naskládali do aktovky, kterou s sebou přinesl M. K. , případně některé kradené předměty uložili do batohu, který s sebou přinesl odsouzený M. P. Poté šli přímo k východu obchodu a obchod opustili, aniž zboží, které měli ve svých zavazadlech, předem zaplatili. Detektiv obchodu, H. S. , který obžalované po celou dobu v obchodě pozoroval a jejich krádež viděl, je začal sledovat.
Když chtěl H. S. oba zastavit a promluvil na ně zezadu, dali se tito na útěk, načež je H. S. začal pronásledovat a zároveň svým mobilním telefonem uvědomil policii. Poté, co M. K. zpozoroval, že je podnikový detektiv dále sleduje, zastavil se a z kapsy svých kalhot vytáhl 19 cm dlouhý nůž s délkou čepele 8,5 cm, která vyskočila na zmačknutí knoflíku, a namířil nůž na H. S. , jenž se k němu mezitím dostal až na vzdálenost 1 metru, načež H. S. zůstal stát. M. K. se pak přiblížil o krok blíže k detektivovi, takže ten byl nucen couvnout, přitom na něj M. K. křičel: „Pojď!”. Odsouzený M. P. , který nejprve utíkal dále, se vrátil zpět ke stojícímu M. K. a postavil se v blízkosti detektiva a připojil se k hrozbám M. K. Poté, co H. S. ustoupil o několik kroků zpět, dali se odsouzený a M. K. se svou kořistí v zavazadlech na útěk. Oba přitom jednali s úmyslem svým vyhrožováním dosáhnout toho, že podnikový detektiv pronásledování vzdá a že si budou moci ukradené zboží ponechat. Po příjezdu přivolané policie na místo činu byli odsouzený M. P. a společně stíhaný M. K. zadrženi.
Tímto způsobem společně odcizili nejméně 4 balíčky po 4 čepelkách v celkové hodnotě 29,16 EUR, dále balíček s osmi čepelkami v hodnotě 17,49 EUR, rovněž balíček s 12 čepelkami v hodnotě 35,98 EUR. Kromě toho společně odcizili další předměty na holení v hodnotě 10 EUR.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 1. 9. 2006, pod sp. zn. 786/2006–MO–M/5, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu České republiky dne 5. 9. 2006.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud České republiky rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (přinejmenším trestný čin krádeže podle §247 tr. zák., popř. též trestný čin vydírání podle §235 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený M. P. se dopustil úmyslné majetkové trestné činnosti. Jednal přitom v takovém rozsahu (v osmi případech způsobil přinejmenším škodu nikoliv malou), že již lze jeho jednání označit za závažné ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. října 2006
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch