ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.13.2006.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 24. února 2006 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky R. H., rozsudkem Zemského soudu Korneuburg, Rakousko, ze dne 27. 6. 2005, sp. zn. 602 Hv 43/04p, pro pokus trestného činu těžké výdělečné krádeže vloupáním a provinění zatajení dokladu podle §15, §127, §128 odst. 1 bod 4, §130, 3. a 4. případ, §229 odst. 1 rakouského trestního zákona, k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu Korneuburg, Rakousko, jenž nabyl právní moci dne 1. 7. 2005, byl R. H. uznán vinným pokusem trestného činu těžké výdělečné krádeže vloupáním a proviněním zatajení dokladu podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Rakouska. Uvedené trestné činnosti se podle zjištění cizozemského soudu dopustil v podstatě tím, že společně s další osobou v noci ze dne 19. 10. na 20. 10. 2004 v autosalonu S. ve S. se pokusil odcizit osobní automobil značky Škoda Octavia, červené barvy, v hodnotě 16.800 EUR, a to vyříznutím zámku ve dveřích u řidiče pomocí nůžek na plech a jeho otevřením pomocí šroubováku; a další osobní automobil značky Škoda Octavia, béžové barvy, v hodnotě 23.000 EUR, rozbitím zámku kufru vozidla pomocí šroubováku, přičemž dále držel u sebe ve S. a jinde doklad, který nemohl mít v držení, a to holandskou státní poznávací značku ukradenou v době mezi 6. 10. a 7. 10. 2004 v M. jistému G. W.
Za tento trestný čin byl R. H. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení rakouského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 3 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin krádeže podle §247 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. R. H. se dopustil závažné majetkové trestné činnosti, kterou zamýšlel způsobit značnou škodu na cizím majetku. Společenská nebezpečnost jeho trestné činnosti je zvyšována i způsobem provedení činu, tj. vloupáním. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody již v nikoliv zanedbatelné délce. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. února 2006
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík