ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.130.2006.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 30. října 2006 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. P., rozsudkem Obvodového soudu v Bayreuthu, Spolková republika Německo, ze dne 20. 10. 2004, sp. zn. 4 Ls 252 Js 10266/04, a to pro trestný čin krádeže podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 č. 1, §25 odst. 2 trestního zákona Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu v Bayreuthu, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 20. 10. 2004, byl J. P. uznán vinným trestným činem krádeže podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku.
Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil trestné činnosti v podstatě tak, že dne 6. 8. 2004 v době mezi 1.15 a 1.30 hod. na armádním parkovišti na Ch.-R.-v. L.-S., B., S. r. N., společně s dalšími dvěma odsouzenými násilím vnikl do zaparkovaného osobního vozidla značky Opel - Vectra, kde odcizil CD-autorádio značky Sony a jeden pár sportovních bot značky Puma, čímž způsobil škodu v přibližné výši 200 EUR a dále škodu na osobním vozidle ve výši 877 EUR.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky (trestný čin krádeže podle §247 tr. zák. a trestný čin poškozování cizí věci podle §257 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. J. P. se dopustil závažné majetkové trestné činnosti spáchané v součinnosti s dalšími osobami. Společenská nebezpečnost jeho trestné činnosti je zvyšována i způsobem provedení činu (vloupání). Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. října 2006
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík