ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.134.2005.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 18. ledna 2006 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. F., rozsudkem Zemského soudu v Nürnberg-Fürthu, Spolková republika Německo, ze dne 18. 11. 2002, sp. zn. 3 KLs 510 Js 1477/2001, a to pro trestný čin krácení daní a falšování dokladů podle §369 I č. 1, §370 I č. 2, III č. 4 daňového řádu Spolkové republiky Německo a §267 I, §25 II, §52 a §53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v délce trvání dvou let a deseti měsíců.
Odůvodnění:
Shora uvedeným rozsudkem Zemského soudu v Nürnberg-Fürthu, který nabyl právní moci dne 26. 11. 2002 byl M. F. uznán vinným trestným činem krácení daní a falšování dokladů podle výše uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k celkovému trestu odnětí svobody v délce trvání dvou let a deseti měsíců.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění soudu tím, že dovážel na objednávku P. B. v období od března 1997 do května 1997 z italského lihovaru C. v B. F. d. R. S. (J.) do SRN za celního dohledu jemný líh, který pak dále vyvážel přes hraniční přechod ve F. i. W. do ČR, přičemž před česko–německou hranicí vždy odstranil italské celní plomby a tabulku s nápisem „nebezpečný náklad“. Při samotné celní kontrole zatajoval celním orgánům povahu nákladu (namísto nákladu lihu deklaroval náklady rour a kaučukových hadic, elektrických systémů, součástky pro elektrické přístroje nebo nátěrové hmoty), namísto původních celních a daňových dokladů předložil celním orgánům doklady zfalšované, které vždy obdržel od neznámého Čecha před česko německou hranicí a nezaplatil tak ve SRN na dani z alkoholu celkovou částku 3 206 880 DEM. Uvedeného jednání se dopustil osobně celkem ve čtyřech případech, přičemž v jednom případě výše popsané jednání provedl na jeho pokyn zaměstnanec řidič S. K. Podle zjištění soudu pak oba jmenovaní výše pospané jednání prováděli se znalostí pravidel mezinárodní přepravy, se záměrem zfalšovat celní a daňové doklady a nezaplatit příslušnou částku na dani z alkoholu ve SRN a příslušnou částku na dovozních dávkách v ČR.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 14. 10. 2005 pod sp. zn. 748/2005-MO-M/5 podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 3 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, účinných v době spáchání činu (trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné dávky podle §148 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený M. F. se pro finanční prospěch podílel na úmyslné ilegální organizované trestné činnosti, přičemž způsobil škodu velkého rozsahu. Z toho důvodu lze jeho trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen poměrně citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. ledna 2006
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch