ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.134.2006.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 26. září 2006 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky P. H., rozsudkem Obvodového soudu v Pirně, Spolková republika Německo, ze dne 18. 6. 2001, sp. zn. 4 Ds 142 Js 16225/01, a to pro trestný čin převádění cizinců v organizované skupině a jízdu bez řidičského oprávnění podle §92 a odst. 1 č. 2, §92 odst. 1 č. 1 a č. 6 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo, §2, §21 odst. 1 zákona o silniční dopravě Spolkové republiky Německo, §25 odst. 1 a 2, §52 trestního zákona Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu v Pirně, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 26. 6. 2001, byl P. H. uznán vinným trestným činem převádění cizinců v organizované skupině a trestným činem jízdy bez řidičského oprávnění podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku.
Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil trestné činnosti v podstatě tak, že v nočních hodinách z 19. 3. 2001 na 20. 3. 2001, v prostoru severně od obce S., S. r. N., za slíbenou finanční odměnu ve výši 200 DM za převáděnou osobu, převezl osobním vozidlem značky VW Passat, jednoho čínského státního příslušníka a celkem čtyři státní příslušníky Srí Lanky, do S. r. N., a dál do vnitrozemí, přičemž osobní vozidlo řídil bez potřebného řidičského oprávnění.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše označeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle §171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený P. H. se pro finanční prospěch podílel na ilegálním převodu cizinců přes státní hranici, což je trestná činnost výrazně poškozující i zájmy České republiky. Odsouzený jednal v rozsahu, pro který lze tuto jeho činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. září 2006
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík