ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.137.2006.1
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 9. října 2006 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky R. Š. rozsudkem Obvodového soudu Chemnitz, Spolková republika Německo, ze dne 13. 6. 2005, sp. zn. 15 Ds 820 Js 48955/04, a to pro trestný čin nezákonného převádění cizinců podle §92 odst. 1 č. 1, č. 6, §92a odst. 1 č. 1, č. 2, odst. 2 č. 1 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo a §25 odst. 2, §53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v délce trvání jednoho roku a dvou měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Chemnitz, Spolková republika Německo, který nabyl právní moci dne 13. 6. 2005, byl R. Š. uznán vinným trestným činem nezákonného převádění cizinců podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání jednoho roku a dvou měsíců.
Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil odsouzený tím, že s úmyslem si opakovaným převáděním cizinců přes česko–německou státní hranici obstarat nemalý zdroj příjmů a s vědomím toho, že převádění cizinci nevlastní povolení ke vstupu a pobytu na území SRN,
1. dne 29. 11. 2004 na objednávku neznámé osoby jménem „M.“ přepravil čtyři asijské cizince vozem tov. zn. Škoda Favorit k česko–německé státní hranici v oblasti obce K., kde převáděné cizince nechal vystoupit, následně je převedl přes tzv. „zelenou hranici“ na území SRN, kde je převzal jiný motorizovaný převaděč jménem „D.“, a
2. dne 1. 12. 2004 kolem 15:00 hod. byl odsouzený opětovně pověřen objednatelem jménem „M.“, aby kolem 16:00 hod. převedl čtyři vietnamské státní příslušníky přes česko–německou státní hranici do SRN. Kolem 16:00 hod. přepravil zvlášť stíhaný V. M. svým vozem tov. zn. Opel Kadett odsouzeného a čtyři vietnamské státní příslušníky do oblasti obce K. Tam odsouzený převáděné cizince převedl přes tzv. „zelenou hranici“ na území SRN do oblasti obce K., kde je opět převzal motorizovaný převaděč V. M., aby je svým vozem převezl do oblasti města Ch. K tomu však nedošlo, neboť byl motorizovaný převaděč a převádění cizinci zadrženi ještě v oblasti obce K. příslušníky Spolkové ochrany hranic.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 7. 9. 2006, pod sp. zn. 3582/2005–MO–M/3, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu České republiky dne 12. 9. 2006.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud České republiky rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle §171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený R. Š. se pro finanční prospěch podílel na nezákonném převádění cizinců přes státní hranici, což je trestná činnost výrazně poškozující i zájmy České republiky. Odsouzený přitom jednal v takovém rozsahu (ve dvou případech se podílel na organizovaném převodu celkem osmi cizinců), že lze tuto jeho činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. října 2006
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch