ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.143.2006.1
sp. zn. 11 Tcu 143/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 9. října 2006 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. M., rozsudkem Obvodového soudu Groß–Gerau, Spolková republika Německo, ze dne 9. 12. 1999, sp. zn. 14 Js 26285/99–33 B Ds, a to pro trestný čin těžké krádeže a pro pokus trestného činu těžké krádeže podle §242, §243, §22, §23, §53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v délce trvání jednoho roku.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Groß–Gerau, Spolková republika Německo, který nabyl právní moci dne 23. 12. 1999, byl J. M. uznán vinným trestným činem těžké krádeže a pokusem trestného činu těžké krádeže podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání jednoho roku.
Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil odsouzený tím, že s úmyslem si opakovaným pácháním trestné činnosti zajistit své živobytí se dne 7. 8. 1999 v B. a R. vloupal do celkem pěti motorových vozidel tím způsobem, že zapíchl šroubovák do zámku dveří a následně jej přetočil, přičemž:
– z vozidla poškozené jménem A. odcizil CD měnič zn. Pioneer,
– z vozidla tov. zn. Opel Kadett, patřícího poškozené S., odcizil cigarety,
– z vozidla tov. zn. Opel Corsa, patřícího poškozenému S., odcizil autorádio zn. Clarion, CD měnič zn. Clarion včetně 6 ks kompaktních disků,
– z vozidla patřícího poškozenému S. nic neodcizil, neboť v něm nenašel nic vhodného k odcizení,
– z vozidla tov. zn. Opel Kadett, patřícího poškozenému B., nic neodcizil, neboť v něm nenašel nic vhodného k odcizení.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 7. 9. 2006, pod sp. zn. 658/2006–MO–M/5, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu České republiky dne 12. 9. 2006.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou částečně splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud České republiky rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle §247 tr. zák., popř. pokus o takový trestný čin podle §8 odst. 1 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený J. M. se dopustil úmyslné majetkové trestné činnosti, přičemž jednal v takovém rozsahu (opakovaně se vloupal do motorových vozidel), že již lze jeho činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. října 2006
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch