Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20.10.2006, sp. zn. 11 Tcu 150/2006 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.150.2006.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.150.2006.1
sp. zn. 11 Tcu 150/2006 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal dne 20. října 2006 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto: Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky T. N., rozsudkem Obvodového soudu v Pirně, Spolková republika Německo, ze dne 8. 12. 2004, sp. zn. 1 Ds 148 Js 48966/04, a to pro trestný čin nedovoleného převádění cizinců a trestný čin nedovoleného přicestování podle §92 odst. 2 č. 1a a b, §92a odst. 1 č. 2, §92 odst. 1 č. 1 a 6, §3 odst 1, §8 odst. 2, §58 odst. 1 č. 1 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo, §52 trestního zákona Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 6 (šesti) měsíců. Odůvodnění: Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu v Pirně, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 8. 4. 2005, byl T. N. uznán vinným trestným činem nedovoleného převádění cizinců a trestným činem nedovoleného přicestování podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců. Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil trestné činnosti v podstatě tak, že dne 21. 8. 2004, v oblasti č.-n. hranice v A., pěšky převedl tři vietnamské státní příslušníky na území S. r. N., kde s nimi nastoupil do objednaného vozidla taxi, které je mělo dopravit dál do D., přičemž byl téhož dne na území S. r. N. zadržen. Do S. r. N. odsouzený vstoupil přesto, že mu byl na jejím území nařízením města D. ze dne 1. 6. 2001 pobyt zakázán. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše označeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona). Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestné činy maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 tr. zák. a nedovoleného překročení státní hranice podle §171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený T. N. ilegálně převedl cizince přes státní hranici, a to přesto, že již byl pro obdobnou trestnou činnost ve S. r. N. potrestán (viz rozsudek Obvodového soudu v Pirně ze dne 19. 7. 2001). Na území S. r. N. mu byl navíc od roku 2001 úředně zakázán vstup. Ilegální převádění cizinců je činnost výrazně poškozující i zájmy České republiky, i proto lze tuto jeho činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 20. října 2006 Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/20/2006
Spisová značka:11 Tcu 150/2006
ECLI:ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.150.2006.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-21