ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.151.2005.1
sp. zn. 11 Tcu 151/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 18. ledna 2006 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občanů České republiky
1. I. K., a 2. J. K., rozsudkem Obvodového soudu v Norimberku, Spolková republika Německo, ze dne 24. 3. 1995, sp. zn. 60 Ls 606 Js 47193/94, pro trestný čin společné krádeže podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 věta 2 č. 1, č. 2, §25 odst. 2, §53 německého trestního zákona, u každého z nich k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu v Norimberku, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 4. 7. 1995, byli I. K. a J. K. uznáni vinnými trestným činem společné krádeže podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 věta 2 č. 1, č. 2, §25 odst. 2, §53 německého trestního zákona. Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustili v podstatě tím, že
1. dne 29. 11. 1994 po předcházející dohodě opatřit si peníze krádeží zhruba mezi 9.00 a 10.00 hodinou vytipovali nemovitost poškozeného G. W. na adrese K.-E.-S. 19 a přelezli asi dva metry vysoký plot kolem usedlosti a poté rozbili tabuli okna, vzniklým otvorem dosáhli na zástrčku, otevřeli si okno a vnikli dovnitř. Tam prohledali nejrůznější prostory a odcizili předměty v celkové hodnotě 5.000,- až 6.000,- DM, mimo jiné videokameru značky Sony, sportovní oblečení, sportovní boty, kabelu a větší počet šperků. Vzniklá věcná škoda činila asi 1.000,- DM.
2. dále si téhož dne vytipovali nemovitost poškozeného R. M., H. 1, která byla rovněž situována na kraji lesa, zazvonili, aby se přesvědčili, že nikdo není doma, pak přelezli na zadní straně pozemku zahradní plot a zamířili ke dveřím terasy. Přineseným kladivem rozbili okenní tabulku, vzniklým otvorem dosáhli na kliku a dveře otevřeli. Vnikli do domu a odcizili předměty, převážně šperky v celkové hodnotě kolem 4.000,- DM a hotovost činící dohromady nejméně 880,- DM. Vzniklá věcná škoda činí asi 1.000,- DM.
Za tuto trestnou činnost byl každý z nich odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 3 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzení jsou občany České republiky, kteří byli odsouzeni cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky (trestný čin krádeže podle §247 tr. zák. a trestný čin poškozování cizí věci podle §257 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. I. K. a J. K. se dopustili závažné majetkové trestné činnosti, kterou způsobili větší škodu na cizím majetku. Společenská nebezpečnost jejich trestné činnosti je zvyšována i způsobem provedení činu (vloupání), opakovaným pácháním trestné činnosti, jakož i tím, že se jednalo o předem naplánovanou trestnou činnost. Pokud jde o druh trestu, byl každému z nich uložen nepodmíněný trest odnětí svobody již v nikoliv zanedbatelné délce. Nelze přehlédnout ani ten fakt, že z opisu Rejstříku trestů vyplývá, že majetkové trestné činnosti se dopouštěli i po pravomocném odsouzení cizozemským soudem v posuzované věci. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. ledna 2006
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík