ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.155.2006.1
sp. zn. 11 Tcu 155/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 30. října 2006 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky B. R., rozsudkem Obvodového soudu v Norimberku, Spolková republika Německo, ze dne 26. 11. 1997, sp. zn. 40 Ls 254 Js 8270/97, a to pro pokus trestného činu znásilnění podle §177 odst. 1 v novém znění, §223, §232 odst. 1, §2, §21, §22, §23, §52 trestního zákona Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků a 9 (devíti) měsíců.
Odůvodnění:
Výše označeným rozsudkem Obvodového soudu v Norimberku, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 8. 2. 1999, byl B. R. uznán vinným pokusem trestného činu znásilnění, podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a byl mu za to uložen trest odnětí svobody v trvání dvou roků a devíti měsíců.
Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil trestné činnosti v podstatě tak, že se dne 15. 3. 1997 kolem 12.00 hod., v bytě nejprve dvakrát neúspěšně pokusil poškozenou K. K. obejmout, poté co se poškozená z bytu pokusila odejít jí zahradil cestu, vyzval ji, aby se svlékla, a když poškozená odmítla, uhodil ji, uchopil kuchyňský nůž s čepelí o délce asi 7 cm a vyhrožoval poškozené, že jí pořeže obličej, to vše s cílem vykonat na poškozené soulož. Poškozené se podařilo utéct poté, co v reakci na její hlasité volání o pomoc zaklepal na dveře bytu soused P. D. a poškozená nebo odsouzený dveře bytu otevřeli.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je státním občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (pokus trestného činu znásilnění podle §8 odst. 1 a §241 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený B. R. se pod pohrůžkou bezprostředního násilí pokusil přimět poškozenou k pohlavnímu styku, přičemž od svého záměru ustoupil až ve chvíli, kdy jej vyrušil příchod souseda. Trestný čin znásilnění přitom již ze své samotné povahy patří mezi velice závažné trestné činy. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. října 2006
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík