ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.164.2006.1
sp. zn. 11 Tcu 164/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 24. listopadu 2006 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. Š., rozsudkem Obvodového soudu v Pirně, Spolková republika Německo, ze dne 5. 8. 2004, sp. zn. 1 Ls 154 Js 16047/04, a to pro trestný čin nedovoleného převádění cizinců podle §92b odst. 1, §92a odst. 1 č. 1 a 2, §92 odst. 1 č. 1 a 6, §3 odst. 1 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo, §25 odst. 2, §52, §53 trestního zákona Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků a 7 (sedmi) měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu v Pirně, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 5. 8. 2004, byl J. Š. uznán vinným trestným činem nedovoleného převádění cizinců podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků a sedmi měsíců.
Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil trestné činnosti v podstatě tak, že jako člen organizované převaděčské skupiny:
- dne 15. 1. 2003 se podílel na převedení skupiny 20 čínských státních příslušníků, které poté, co byli jinými členy organizované převaděčské skupiny pěšky převedeni na území S. r. N., naložil do pronajatého vozidla značky Ford Transit, a odjel s nimi jako řidič dál na území S. r. N., s cílem odvézt je do R. Vozidlo bylo spolu s čínskými státními příslušníky zadrženo a odsouzenému se přitom podařilo uniknout;
- kolem 01.00 hod. dne 30. 4. 2003 se podílel na převedení skupiny 24 čínských státních příslušníků, které poté, co byli jinými členy organizované převaděčské skupiny pěšky převedeni do oblasti K., naložil do pronajatého vozidla značky Mercedes-Benz Sprinter, a odjel s nimi jako řidič dál na území S. r. N. Vozidlo bylo spolu s čínskými státními příslušníky zadrženo, odsouzenému se přitom podařilo uniknout. Odsouzený měl převedením získat finanční prospěch ve výši 600 EUR, předem přitom obdržel částku ve výši 100 EUR;
- dne 23. 2. 2004 přijel na území S. r. N., kde měl v oblasti C., naložit do svého osobního vozidla značky Kia Sportage, blíže nezjištěné cizí státní příslušníky poté, co budou jinými členy organizované převaděčské skupiny převedeni na území S. r. N. Odsouzený na dohodnuté místo setkání nedojel, a to poté, co v blízkosti zpozoroval hlídku spolkové ochrany hranic. Odsouzený měl převedením získat finanční prospěch ve výši 600 EUR, předem přitom obdržel částku ve výši 100 EUR;
- dne 2. 3. 2004 přijel na území S. r. N., kde měl v oblasti C., naložit do svého osobního vozidla značky Kia Sportage, 4 čínské státní příslušníky poté, co budou jinými členy organizované převaděčské skupiny převedeni na území S. r. N. K naložení cizích státních příslušníků nedošlo, když byli zadrženi ochranou hranic. Odsouzenému bylo za převedení slíbeno částečné prominutí jeho dluhů vůči „objednavateli“;
- dne 18. 3. 2004 kolem 20.30 hod. se podílel na převedení skupiny 5 čínských státních příslušníků, které poté, co byli jinými členy organizované převaděčské skupiny pěšky převedeni do oblasti C., naložil do svého osobního vozidla KIA Sportage, a odjel s nimi jako řidič. Odsouzený byl zadržen kolem 20.45 hod v P.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše označeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle §171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený J. Š. se pro finanční prospěch opakovaně podílel na ilegálním převedení značného počtu cizinců přes státní hranici, což je činnost výrazně poškozující i zájmy České republiky. I proto lze tuto jeho činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. listopadu 2006
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík