ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.167.2005.1
sp. zn. 11 Tcu 167/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 18. ledna 2006 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. P., rozsudkem Zemského soudu Korneuburg, Rakousko, ze dne 4. 11. 2004, sp. zn. 602 Hv 30/04a, a to pro trestný čin závažné výdělečné krádeže vloupáním v rámci kriminální bandy podle §12 případ 3, §127, §128 odst. 1 Z 4, §130 případ 1, 2 a 4 rakouského trestního zákona, k trestu odnětí svobody v trvání dvaceti měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu Korneuburg, Rakousko, jenž nabyl právní moci dne 24. 11. 2004, byl J. P. uznán vinným trestným činem závažné výdělečné krádeže vloupáním v rámci kriminální bandy podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Rakouska, a to v podstatě na základě zjištění, že dne 28. 9. 2004 z výdělečných důvodů a jako člen kriminální bandy při součinnosti s jinými členy této bandy odcizili v různých městech (H., F., Sch. a V.) rozbitím výlohy firmy H. pět digitálních kamer v celkové hodnotě asi 2.005,- EUR, a z filiálek firmy B. odcizili cca 22 kusů parfémů, kosmetické předměty a parfémové výrobky v celkové hodnotě asi 2.367,- EUR.
Za to mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání dvaceti měsíců.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení rakouského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 3 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin krádeže podle §247 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. J. P. se dopustil závažné majetkové trestné činnosti, kterou způsobil větší škodu na cizím majetku. Společenská nebezpečnost trestné činnosti je zvyšována i způsobem provedení činu (vloupání), počtem útoků, jakož i tím, že se jednalo o předem naplánovanou a organizovanou trestnou činnost více osob. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody již v nikoliv zanedbatelné délce. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. ledna 2006
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík