ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.170.2006.1
sp. zn. 11 Tcu 170/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 24. listopadu 2006 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. L., rozsudkem Obvodového soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 5. 12. 2005, sp. zn. 203 Ls 422 Js 035138/05, a to pro trestný čin nedovoleného dovozu omamných látek podle §1 odst. 1, §3 odst. 1 č. 1, §30 odst. 1 č. 4 zákona o omamných látkách Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků a 9 (devíti) měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 5. 12. 2005, byl M. L. uznán vinným trestným činem nedovoleného dovozu omamných látek podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a byl mu za to uložen trest odnětí svobody v trvání tří roků a devíti měsíců.
Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil trestné činnosti v podstatě tak, že dne 23. 6. 2005 kolem 16 hod., převzal u blíže nezjištěné čerpací stanice od osoby jménem „J.“ batoh, v němž byly uloženy dva plastové sáčky s omamnou látkou, v celkovém množství 1.998,8 g, s minimálním obsahem metamfetamínové báze 980,85 g, se kterým potom pěšky překročil v blíže nezjištěnou hodinu hranici s cílem dopravit jej do K., kde jej měl předat jemu neznámé osobě. Odsouzenému byla přislíbena odměna ve výši 3.500 Kč.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je státním občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený M. L. se pro finanční prospěch podílel na obchodování s větším množstvím drogy. Dopustil se trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. listopadu 2006
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík