ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.174.2006.1
sp. zn. 11 Tcu 174/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 7. prosince 2006 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky R. K., rozsudkem Soudu velké instance v Sarreguemines, Francie, ze dne 18. března 2005, sp. zn. M 590/05, a to pro pomoc k trestnému činu nezákonného vstupu, pohybu nebo pobytu cizince ve Francii podle čl. 21 I. odst. 1 a 2, čl. 21 II. nařízení č. 45-2658 ze dne 2. 11. 1945, k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků a zákazu pobytu na území Francie v trvání 5 (pěti) roků.
Odůvodnění:
Výše označeným pravomocným rozsudkem Soudu velké instance v Sarreguemines, Francie, byl R. K. uznán vinným pomocí k trestnému činu nezákonného vstupu, pohybu nebo pobytu cizince ve Francii podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Francie a byl mu za to uložen trest odnětí svobody v trvání dvou roků a trest zákazu pobytu na území Francie v trvání pěti roků.
Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že dne 16. 3. 2005 usnadnil nezákonný vstup, pohyb nebo pobyt dvanácti čínským státním příslušníkům tak, že je převážel ve vozidle vybaveném k tomuto účelu.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení francouzského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je státním občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle §171a tr. zák). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený R. K. se dopustil trestné činnosti, která je v posledním období velice rozšířená a jež se dotýká i zájmů České republiky. Nelze přehlédnout, že nelegálním způsobem převážel větší počet cizích státních příslušníků, a to ve vozidle k tomuto účelu speciálně přizpůsobeném. Pokud jde o druh trestu, byl mu mimo jiné uložen již citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. prosince 2006
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík