ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.21.2006.1
sp. zn. 11 Tcu 21/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 24. února 2006 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky D. M., rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci Graz, Rakousko, ze dne 7. 6. 2005, sp. zn. 8 Hv 61/05t, pro provinění protiprávního přechovávání, konzumace a prodeje drog podle §27 odst. 1, 1., 2. a 6. případ, odst. 2, 1. případ rakouského SMG a §27 odst. 2 a §28 rakouského trestního zákona, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku.
Odůvodnění:
Výše označeným rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci Graz, Rakousko, jenž nabyl právní moci dne 11. 6. 2005, byl D. M. uznán vinným proviněním protiprávního přechovávání, konzumace a prodeje drog podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Rakouska. Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil v podstatě tím, že v obci K. a rovněž tak na jiných místech Rakouska v rozporu s právními předpisy získával drogy, které měl ve svém držení, a které také přenechával jiným osobám, většinou s úmyslem získat tak zdroj příjmů, a to konkrétně v době od září 2003 do začátku prosince 2003 prodal E. J. celkem 10 g drogy Speed při ceně 20 EUR za 1 gram, dále pak 7 – 8 ks tablet Extáze při ceně 7 EUR za 1 gram, 10 – 15 gramů marihuany při ceně 7 EUR za 1 gram a rovněž tak 8 gramů hašiše při ceně 8 EUR za 1 gram; a dále v průběhu léta 2002 až do 23. 4. 2004 společně s B. S. a s E. J. konzumovali blíže neurčené množství konopí (nejméně 100 gramů), dále pak konzumovali heroin (nejméně 20 gramů), kokain (nejméně 5 gramů) a Psilocybin (nejméně 2 gramy) a v rámci společné konzumace obviněný D. M. dával tyto drogy bezplatně k dispozici.
Za tuto trestnou činnost byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení rakouského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 3 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že D. M. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. D. M. se dopustil závažné trestné činnosti mimo jiné prodejem různých druhů drog (např. Extáze, hašiš) a bezplatným jejich nabízením (např. kokain, heroin). Jedná se o trestnou činnost, k jejímuž stíhání zavazují Českou republiky i mezinárodní úmluvy. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody již v nikoliv zanedbatelné délce. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. února 2006
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík