ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.23.2006.1
sp. zn. 11 Tcu 23/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 16. března 2006 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky L. U. , rozsudkem Okresního soudu v Martině, Slovenská republika, ze dne 18. 9. 2003, sp. zn. 3 T 69/2003, pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 2 písm. a), odst. 4 trestního zákona Slovenské republiky a trestný čin porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 trestního zákona Slovenské republiky k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce trvání dvaceti čtyř měsíců za současného zrušení příslušného výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Martině, Slovenská republika, ze dne 10. 9. 2002, sp. zn. 4 T 19/02.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Okresního soudu v Martině, Slovenská republika, ze dne 18. 9. 2003, sp. zn. 3 T 69/2003, jenž nabyl právní moci dne 18. 9. 2003, byl L. U. uznán vinným v případech (I.), (II.) trestným činem krádeže a trestným činem porušování domovní svobody podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Slovenské republiky a odsouzen, za současného zrušení výroku o trestu rozsudku Okresního soudu v Martině, Slovenská republika, ze dne 10. 9. 2002, sp. zn. 4 T 19/02, mimo jiné k souhrnnému trestu odnětí svobody v délce trvání dvaceti čtyř měsíců.
Trestné činnosti, kterou byl odsouzený L. U. uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Martině, Slovenská republika, ze dne 18. 9. 2003, sp. zn. 3 T 69/2003, se dopustil podle zjištění soudu tím, že:
v případu (I.) se dne 1. 11. 1999 okolo 22:00 hod. vloupal do skladu textilu v M. tak, že přeskočil plot na vedlejším pozemku, po pozemku přešel k zadní části garáže, která je součástí rodinného domu, kde zezadu vylezl na garáž, přešel po střeše a na přední části garáže seskočil na zem, silou vytlačil dveře garáže a vnikl dovnitř, kde odcizil různé druhy textilního zboží, bundy, teplákové soupravy, mikiny, svetry, rukavice, čímž způsobil škodu na odcizeném textilu v částce 249 842 Sk a na poškozeném zařízení v částce 480 Sk majiteli M. J. ,
v případu (II.) společně s J. H. po společné dohodě v noční době ze dne 27. 10. 1999 na 28. 10. 1999 vykonali krádež vloupáním do rodinného domu na ulici J. v M. tak, že skrz okno garáže, která je součástí rodinného domu, vnikli do garáže, kde odsekli západky na dveřích a tyto silou otevřeli a z garáže odcizili jeden balík YPA v hodnotě 407 Sk, pět kusů židlí z plastu a jeden plastový stůl v celkové hodnotě 1 260 Sk, čímž způsobili škodu ve výši 1 667 Sk majiteli J. A..
Trestné činnosti, pro kterou byl L. U. odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Martině, Slovenská republika, ze dne 10. 9. 2002, sp. zn. 4 T 19/02, se dopustil podle zjištění soudu tím, že společně s I. D. , J. V. , I. B., a Ž. F. , dne 2. 8. 1998 kolem 15:00 hod. začali společně se Š. R., požívat alkoholické nápoje v bufetu zvaném „S.“ na železniční stanici ve V. a následně kolem 17:00 hod., když si jmenovaný R. kupoval lístek na vlak mu nepozorovaně odcizili koženou tašku v hodnotě 475 Sk, ve které se nacházel fotoaparát zn. N. v hodnotě 13 619,10 Sk, fotoaparát zn. F. v hodnotě 380 Sk, blesk k fotoaparátu zn. M. v hodnotě 1 782 Sk, nabíječka na mobilní telefon v hodnotě 931 Sk, cigarety zn. B. v hodnotě 20 Sk, 16 kusů baterií v hodnotě 110 Sk, čímž Š. R. způsobili škodu ve výši 17 317,10 Sk.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 8. 2. 2006, pod sp. zn. 2834/2005–MO–M/7, podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení slovenským soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu České republiky dne 13. 2. 2006.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 3 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky, účinných v době jejich spáchání (trestný čin krádeže podle §247 tr. zák., trestný čin porušování domovní svobody podle §238 tr. zák.). Znaky trestného činu podle příslušných právních předpisů České republiky pak vykazuje i skutek, kterým byl odsouzený uznán vinným rozsudkem, ve spojení s kterým byl odsouzenému uložen souhrnný trest odnětí svobody (trestný čin krádeže podle §247 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený L. U. se opakovaně sám nebo ve spolupachatelství dopustil úmyslné majetkové trestné činnosti, spojené s trestnou činností proti svobodě a lidské důstojnosti, čímž způsobil přinejmenším větší škodu. Proto je možné tuto činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu již uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činů a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. března 2006
Předseda senátu:
JUDr.Karel Hasch