Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21.03.2006, sp. zn. 11 Tcu 28/2006 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.28.2006.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.28.2006.1
sp. zn. 11 Tcu 28/2006 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal dne 21. března 2006 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto: Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky Š. K., rozsudkem Obvodového soudu Görlitz, Spolková republika Německo, ze dne 5. 6. 1998, sp. zn. 3 Ds 952 Js 19576/97, a to pro trestný čin převádění cizinců podle §92a odst. 1 č. 1 a 2 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo a §53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a pěti měsíců. Odůvodnění: Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Görlitz, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 2. 7. 1998, byl Š. K. uznán vinným trestným činem převádění cizinců podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a pěti měsíců. Shora uvedené trestné činnosti se dopustil podle zjištění soudu tím, že - v září roku 1996 se společně s dalšími osobami podílel na převedení skupiny asi 10 státních příslušníků býv. J., a to několika vozidly na území SRN, konkrétně až do B., a to tak, že zprostředkoval jejich převoz za finanční odměnu ve výši 3.000 DM; - dne 21. 9. 1996 se za odměnu 3.500 DM podílel na převozu 8 státních příslušníků býv. J. tak, že prostřednictvím další osoby pronajal transportér Ford Transit, přičemž u obce S. byli tito cizinci naloženi do auta a odvezeni do B.; - dne 15. 1. 1997 opět prostřednictvím další osoby zprostředkoval převezení jednoho státního příslušníka N. přes zelenou hranici do SRN, přičemž za zprostředkování převozu obdržel finanční odměnu. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 3 zákona). Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, účinných v době spáchání činu (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle §171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený Š. K. se pro finanční prospěch opakovaně podílel na ilegálním převodu většího počtu cizinců přes státní hranici, což je trestná činnost výrazně poškozující i zájmy České republiky. Odsouzený jednal v takovém rozsahu, že lze tuto jeho činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 21. března 2006 Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/21/2006
Spisová značka:11 Tcu 28/2006
ECLI:ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.28.2006.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-21