ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.39.2006.1
sp. zn. 11 Tcu 39/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 24. dubna 2006 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občanky České republiky J. Ch., roz. P., rozsudkem Obvodového soudu v Duisburgu, Spolková republika Německo, ze dne 12. 12. 2002, sp. zn. 18 Ls 151 Js 510/02, pro trestný čin nedovoleného dovozu omamných látek v nikoliv malém množství podle §1, §3 a §30 odst. 1 č. 4 německého zákona o omamných látkách a podle §51 a §45 odst. 1 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu v Duisburgu, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 2. 4. 2003, byla J. Ch. uznána vinnou trestným činem nedovoleného dovozu omamných látek v nikoliv malém množství podle shora uvedených právních předpisů Spolkové republiky Německo a byl jí za to uložen trest odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců. Podle zjištění cizozemského soudu se trestné činnosti dopustila v podstatě tak, že dne 16. 8. 2002 přepravovala ve svém zavazadle kokain o váze cca 270 g a marihuanu o váze cca 3.200 g z A., kde drogy obdržela od svého přítele, do D., kde byla zadržena, přičemž drogy měla dopravit do M., kde si je měl vyzvednout blíže nezjištěný odběratel.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 3 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzená je státní občankou České republiky, která byla odsouzena cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzená J. Ch. se v součinnosti s dalšími osobami podílela na převážení vysoce nebezpečných látek (drog), mezi nimiž byl i kokain v množství 270 g; drogy převážela přes státní hranice a činila tak pro finanční prospěch. Dopustila se trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami.
Pokud jde o druh trestu, byl jí uložen poměrně citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. dubna 2006
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík