ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.4.2006.1
sp. zn. 11 Tcu 4/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 16. března 2006 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky V. D., rozsudkem Zemského soudu v Ried im Innkreis, Rakouská republika, ze dne 9. 6. 2005, sp. zn. 7 Hv 43/05, a to pro pokus trestného činu krádeže velkého rozsahu za účelem výdělku podle §15, §127, §128 odst. 1 Z 2, §130 případ 2 trestního zákoníku Rakouské republiky, k trestu odnětí svobody v délce trvání jednoho roku.
Odůvodnění:
Uvedeným rozsudkem Zemského soudu v Ried im Innkreis, který nabyl právní moci dne 14. 6. 2005, byl V. D. uznán vinným pokusem trestného činu krádeže velkého rozsahu za účelem výdělku podle výše uvedených ustanovení právních předpisů Rakouské republiky a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání jednoho roku, přičemž z důvodu opětovného odsouzení upustil soud od zrušení podmíněného trestu odnětí svobody v délce trvání čtyř měsíců, uloženého mu rozsudkem Zemského soudu Steyr ze dne 22. 12. 2004, sp. zn. 13 Hv 59/04b a prodloužil mu zkušební dobu na pět let.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění soudu tím, že se dne 4. 2. 2005 a opětovně dne 18. 2. 2005 v S. a. I., Rakouská republika, na městské faře pokusil úmyslně odcizit peněžní hotovost manipulací se schránkou na milodary pomocí kusu drátu, ovinutého lepící páskou, a to v prostorách kostela, pokusil se přisvojit si protiprávně tyto peníze k obohacení, s úmyslem opatřit si pácháním krádeží velkého rozsahu průběžný příjem.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 2. 1. 2006 pod sp. zn. 2871/2005-MO-M/5 podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení rakouským soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu České republiky dne 9. 1. 2006. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 3 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, účinných v době spáchání činu (pokus trestného činu krádeže podle §8 odst. 1 tr. zák. k §247 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený V. D. se opakovaně dopustil pokusu úmyslné majetkové trestné činnosti, a to za situace, kdy byl již pro shodnou trestnou činnost odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody a nacházel se v době spáchání výše uvedené trestné činnosti ve zkušební době, přičemž mezi předchozím odsouzením k podmíněnému trestu odnětím svobody a spácháním shora popsané majetkové trestné činnosti uběhla velmi krátká doba. Z toho důvodu lze jeho trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen poměrně citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. března 2006
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch