ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.45.2006.1
sp. zn. 11 Tcu 45/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 25. dubna 2006 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky D. C h. , rozsudkem Obvodového soudu v Görlitz, Spolková republika Německo, ze dne 7. 7. 2003, sp. zn. 2b Ls (Jg) 944 Js 8844/03, a to pro trestný čin nedovoleného přicestování a nedovoleného pobytu podle §8 odst. 2 věta první, §92 odst. 2 č. 1a, č. 1b cizineckého zákona Spolkové republiky Německo, §257, §52, §53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo a §3 zákona o mladistvých Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v délce trvání dvou let a tří měsíců, a to při současném zahrnutí trestu uloženého mu rozsudkem Obvodového soudu v Görlitz, Spolková republika Německo, ze dne 19. 3. 2003, sp. zn. 2b Ls (Jg) 944 Js 26492/02.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu v Görlitz, Spolková republika Německo, ze dne 7. 7. 2003, sp. zn. 2b Ls (Jg) 944 Js 8844/03, který nabyl právní moci dne 15. 7. 2003, byl D. Ch. uznán vinným trestným činem nedovoleného přicestování a nedovoleného pobytu podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen, při současném zahrnutí trestu uloženého mu rozsudkem Obvodového soudu v Görlitz, Spolková republika Německo, ze dne 19. 3. 2003, sp. zn. 2b Ls (Jg) 944 Js 26492/02, který nabyl právní moci dne 27. 3. 2003, pro trestný čin těžké krádeže ve skupině a pro pokus trestného činu krádeže ve skupině podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 č. 1, §244a odst. 1, §245, §22, §23, §25 odst. 2, §53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo a §3 zákona o mladistvých Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v délce trvání dvou let a tří měsíců.
Trestné činnosti, pro kterou byl D. Ch. odsouzen rozsudkem Obvodového soudu v Görlitz, Spolková republika Německo, ze dne 7. 7. 2003, sp. zn. 2b Ls (Jg) 944 Js 8844/03, se odsouzený dopustil podle zjištění soudu tím, že v noci ze dne 3. 5. 2003 na 4. 5. 2003 přicestoval v neznámých místech u obce N. z České republiky do Spolkové republiky Německo, kde se zdržoval až do svého předběžného zatčení dne 4. 5. 2003 ve 3:05 hod., a to za situace, kdy věděl, že byl usnesením Cizineckého úřadu města G. ze dne 20. 3. 2003 vyhoštěn z území Spolkové republiky Německo. Při svém pobytu na území Spolkové republiky Německo přitom převzal od zvlášť stíhaného S. na neznámém místě u obce N. autorádio zn. JVC, i když věděl, že jde o kradené autorádio, přičemž měl toto autorádio dopravit na české území, aby nedošlo k prozrazení krádeže stíhaného S.
Trestné činnosti, pro kterou byl D. Ch. odsouzen rozsudkem Obvodového soudu v Görlitz, Spolková republika Německo, ze dne 19. 3. 2003, sp. zn. 2b Ls (Jg) 944 Js 26492/02, se dopustil podle zjištění soudu tím, že se v období od 20. 3. 2001 do 22. 12. 2002, v oblasti obcí S. , N. a E., v celkem padesáti třech případech násilím vloupal do uzamčených osobních vozů, aby z nich mohl odcizit věci a ty pak prodat v České republice, přičemž v osmi z těchto případů z vypáčených osobních vozů nic neodcizil, buď proto, že v nich nic nenašel a nebo proto, že mu bylo zabráněno v činu pokračovat, a získal tak přesně neurčenou vysokou majetkovou hodnotu.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 27. 3. 2006, pod sp. zn. 851/2005–MO–M/12, podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedených odsouzení německými soudy do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu České republiky dne 3. 4. 2006.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 3 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl ve dvou případech odsouzen cizozemským soudem, přičemž obě odsouzení se týkají skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 tr. zák. a trestný čin krádeže podle §247 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený D. Ch. porušil zájem na řádném výkonu rozhodnutí státních orgánů tím, že je nerespektoval, když vstoupil a pobýval na území státu, z něhož byl vyhoštěn. Závažnost tohoto jednání je podstatně zvyšována skutečností, že se ho odsouzený dopustil v poměrně krátké době od předchozího odsouzení za závažnou majetkovou trestnou činnost a že na území státu vstoupil s cílem zamezit prozrazení majetkové trestné činnosti jiné osoby. Odsouzený D. Ch. se rovněž dopustil vícero útoky úmyslné majetkové trestné činnosti, jíž způsobil přinejmenším značnou škodu. Je proto možno jeho trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. dubna 2006
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch