Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 08.06.2006, sp. zn. 11 Tcu 56/2006 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.56.2006.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.56.2006.1
sp. zn. 11 Tcu 56/2006 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal dne 8. června 2006 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto: Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. M. , rozsudkem Obvodového soudu Laufen, Spolková republika Německo, ze dne 27. 1. 2005, sp. zn. 4 Ls 340 Js 36331/04 Jug, a to pro trestný čin společně spáchané krádeže, pro společně spáchaný pokus trestného činu krádeže a pro napomáhání k trestnému činu krádeže podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 č. 1, §22, §23, §25 odst. 2, §27, §53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo a §31 odst. 2 zákona o mladistvých Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v délce trvání jednoho roku a šesti měsíců, a to při zahrnutí trestu uloženého rozsudkem Obvodového soudu Freisig, Spolková republika Německo, ze dne 18. 2. 2004, sp. zn. 3 Ls 12 Js 29467/03. Odůvodnění: Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Laufen, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 27. 1. 2005, byl M. M. uznán vinným trestným činem společně spáchané krádeže, společně spáchaným pokusem trestného činu krádeže a napomáháním k trestnému činu krádeže podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání jednoho roku a šesti měsíců, a to při zahrnutí trestu uloženého mu rozsudkem Obvodového soudu Freisig, Spolková republika Německo, ze dne 18. 2. 2004, sp. zn. 3 Ls 12 Js 29467/03. Trestné činnosti, pro kterou byl M. M. odsouzen shora uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Laufen, se podle zjištění tohoto soudu dopustil tím, že: 1. se v noci na 22. 1. 2004 pokusil ve W. v M. , Spolková republika Německo, spolu s dvěma samostatně stíhanými pachateli, marně rozbít prosklení vstupních dveří do obchodu V. , resp. se pokusil do obchodu vniknout, aby zde odcizil mobilní telefony, popř. jiné zboží, přičemž si však uvedeného všimli sousedé, a proto opustili pachatelé místo činu dříve, než došlo k otevření skleněné výplně. Uvedeným jednáním vznikla na prosklení dveří věcná škoda ve výši 465 EUR; 2. se v noci na 23. 1. 2004 pokusil, opětovně ve spolupráci s dvěma samostatně stíhanými pachateli, neúspěšně rozbít okno kiosku na R. v U. , Spolková republika Německo, aby z něj odcizil zboží, přičemž však pachatelé místo činu bez lupu opustili, neboť byli spatřeni sousedy. Uvedeným jednáním vznikla věcná škoda ve výši 200 EUR; 3. se v noci na 27. 1. 2004, za vědomé a chtěné spoluúčasti pachatelů, vloupal do komplexu několika budov, a to do obecné školy, mateřské školy, školy pro slabozraké a další mateřské školy, jenž se nacházejí na R. v U. , Spolková republika Německo, přičemž pachatelé rozbili okenní tabuli v aule obecné školy a vnikli tak do budovy, ve které rozbili další okno a získali tak vícero klíčů, s nimiž odemkli několik místností ve školní budově. Protože klíče v jižním křídle nepasovaly do zámků, vyrazili zde pachatelé dvoje dveře do kanceláří. Jednotlivé místnosti byly prohledány a lup odnesen přístupovým oknem. Odsouzený se nejprve zdržoval venku a zajišťoval místo činu a své spolupachatele, poté převzal část lupu a schoval jej v blízkosti budov a následně rovněž vstoupil do budovy a účastnil se krádeže. Pachatelé odcizili dvě malé radiostanice, radiomagnetofon, dvě ruční lampy, klávesnice k počítači s myší, DVD přehrávač, další klávesnice, stopky, ruksak, kalhoty, tenisky, budík, třídní pokladnu s peněžními dary, pokladničku na kávu, sladkosti, nabíječku, laptop, kazetový CD přehrávač a telefon, vše v celkové hodnotě 5 000 EUR. Poté co pachatelé rozbili okno u evangelické mateřské školy nacházející se ve stejné nemovitosti, odemkli si tam nalezenými klíči spojovací dveře do další mateřské školy. Také zde prohledali prostory, vylomili zamčené schránky a skříně, avšak nenašli zde žádný lup. U sousedící školy pro slabozraké vyrazili pachatelé celkem čtyři okenní tabule, po vniknutí do budovy ji prohledali, a to včetně nábytku, a odcizili ze dvou plechovek hotovost ve výši 65 EUR. Uvedeným jednáním vznikla věcná škoda ve výši 1 765 EUR; 4. v noci na 3. 2. 2004 opětovně vnikl, minimálně s jedním zvlášť stíhaným pachatelem, rozbitými okny, která byla mezitím pouze provizorně zabedněna, do obecné školy na R. v U. , Spolková republika Německo, aby zde odcizil nějaké věci, přičemž k prohledání budovy použil klíč, který sebral při činu, spáchaném v předchozím týdnu, a odcizil jeden pár tenisek a několik kusů potravin; 5. v nezjištěné době v noci na 24. 7. 2004 napomáhal jednomu nebo více neznámým pachatelům, kteří vstoupili na toaletu budovy světlíkovým oknem, následně vyrazili dveře kanceláře a z trezoru odcizili částku 1 326,17 EUR, peněženku obsahující částku 79,39 EUR, obálku obsahující částku 150 EUR a tmavomodrou kazetu na peníze obsahující částku 460,99 EUR, tím, že jim na vyzvání přinejmenším obstaral žebřík, aby jim tak umožnil vstup do budovy. Odsouzený přitom obdržel z lupu částku 400 – 500 EUR jako svůj podíl. Trestné činnosti, pro kterou byl M. M. odsouzen uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Freisig, se podle zjištění tohoto soudu dopustil tím, že: 1. dne 9. 9. 2003 kolem 19:30 hod. zastoupil, společně s dalším pachatelem, v M. , H., Spolková republika Německo, cestu poškozenému S. , aby ho donutil zastavit s jízdním kolem, přičemž uchopil kolo poškozeného pevně za řídítka, aby mu zabránil v další jízdě, a to za účelem donucení poškozeného k vydání peněz a jiných cenností, zejména řetízku na krk, přičemž však po cca pěti minutách oba pachatelé od svého záměru upustili a umožnili poškozenému jet dál, 2. dne 10. 9. 2003, kolem 14:30 hod., vyzval, společně s dalším pachatelem, v blízkosti nemovitosti na T. , H. , Spolková republika Německo, poškozeného Z. , aby zastavil, přičemž se ho ptal zda má u sebe peníze. Když toto poškozený popřel, řekl spolupachatel odsouzeného, že kdyby přece jen něco našel, mohl by poškozenému „dát do huby“, a dále spolupachatel řekl poškozenému, že bude počítat do tří, a že uvidí, zda poškozený do té doby nevyprázdní peněženku. Ze strachu vytáhl poškozený z batohu svoji peněženku, otevřel ji a odsouzený z ní vzal bankovku v hodnotě 5 EUR, aby si ji ponechal pro sebe a spolupachatele. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 4. 5. 2006, pod sp. zn. 3646/2005–MO–M/6, podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu České republiky dne 9. 5. 2006. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 3 zákona). Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemskými soudy, přičemž odsouzení Obvodovým soudem Laufen se týká skutků, jenž vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle §247 tr. zák., popř. trestný čin poškozování cizí věci podle §257 tr. zák.). Rovněž skutky, kterými byl odsouzený uznán vinným rozsudkem Obvodového soudu Freising, vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin loupeže podle §234 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený M. M. se dopustil jednak úmyslné majetkové trestné činnosti a dále se dopustil úmyslné trestné činnosti proti svobodě a lidské důstojnosti. Jednal přitom v takové rozsahu (podílel se ve čtyřech případech jako spolupachatel a jednom případě jako pomocník na krádežích, jimiž byla způsobena přinejmenším větší škoda, a ve dvou případech se jako spolupachatel podílel na loupeži), že je možné jeho jednání označit za závažné ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 8. června 2006 Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/08/2006
Spisová značka:11 Tcu 56/2006
ECLI:ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.56.2006.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-21