ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.67.2006.1
sp. zn. 11 Tcu 67/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 8. června 2006 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. J. , rozsudkem Obvodového soudu ve Würzburgu, Spolková republika Německo, ze dne 22. 2. 2005, sp. zn. 708 Ls 943 Js 19246/04, a to pro trestné činy nebezpečného ublížení na těle, vyhrožování, krádeže, těžké krádeže vloupáním do bytu, poškozování věci, zničení důležitého pracovního prostředku a urážky podle §185, §190, §223, §224 odst. 1 č. 2, 4, 5, §241, §242, §243 odst. 1 č. 3, §244 odst. 1 č. 3, §303 odst. 1, §303c, §305a odst. 1 č. 2, §25 odst. 2, §52 a §53 německého trestního zákona, k úhrnnému trestu odnětí svobody pro mladistvé v trvání 2 (dvou) let, a to se zahrnutím trestu uloženého mu rozsudkem Obvodového soudu ve Wetzlaru, Spolková republika Německo, ze dne 10. 12. 2003, sp. zn. 44 Ds 201 Js 54302/03.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu ve Würzburgu, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 2. 3. 2005, byl J. J. uznán vinným trestnými činy nebezpečného ublížení na těle, vyhrožování, krádeže, těžké krádeže vloupáním do bytu, poškozování věci, zničení důležitého pracovního prostředku a urážky podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo. Trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil v podstatě tím, že dne 29. 10. 2003 ve W. , v bytě odděleně stíhaného R. , společně s dalšími osobami napadl poškozeného P. tak, že jej udeřil násadou na smeták do tváře a zlomil mu tak nosní kost, přičemž jej poté napadli klackem, zabijákem a nožem s tím, že mu „podřežou krk“ a skutečně jeden z nich se přitom pokusil poškozenému odříznout ucho. Dále pak dne 21. 1. 2004, kolem 17:00 hod odcizil ve W. v Charitativním domě pro bezdomovce z kanceláře poškozené G. její peněženku s částkou 30 euro a osobními doklady, dne 18. 2. 2004 ve W. v nájemním domě několika kopanci poškodil bytové dveře poškozené B. a způsobil tak věcnou škodu ve výši 150 euro, a tamtéž v době od 24. 2. 2004 do 25. 2. 2004 společně s další osobou vyrazili dveře od bytu poškozeného A. P. , přičemž z bytu pak odcizili videorekordér, čtyři reprobedny, zesilovač, kazetový přehrávač a další elektroniku, přičemž značně poškodili vchodové dveře tohoto bytu. Do tohoto bytu, který zůstal otevřen pak ještě vnikli nejméně 4x v době od 25. 2. 2004 do 27. 3. 2004 a odcizili další věci jako např. pohovku, taburet, stůl, stojací lampu atd. Ukradené věci přitom přemístili do sousedního bytu, v němž bydlel obviněný J. J. , a rozprodali je a takto získané peníze použili k zakoupení alkoholu a drog. Dále dne 8. 8. 2004 vnikl do bytu poškozeného T. H. v R. tak, že z držáku zámku odstranil šrouby a v bytě pak odcizil počítač, CD disky, DVD disky, počítačové hry, chladící box, oblečení a další věci, vše v celkové hodnotě kolem 3.000 euro. Dne 5. 9. 2004 v podchodu ve S. ulici při zásahu policejní hlídky na policisty křičel, choval se vůči nim agresivně a když mu z tohoto důvodu byla nasazena pouta a byl posazen do policejního služebního auta, tak na zadním sedadle tlakem kolen zlomil opěradlo sedadla spolujezdce a způsobil škodu 69,90 euro, přičemž i během jízdy v tomto vozu neustále se choval agresivně a urážel příslušníky policie.
Za to mu byl uložen úhrnný trest odnětí svobody pro mladistvé v trvání dvou let, a to se zahrnutím trestu uloženého mu rozsudkem Obvodového soudu ve Wetzlaru, Spolková republika Německo, ze dne 10. 12. 2003, sp. zn. 44 Ds 201 Js 54302/03, přičemž tímto rozsudkem Obvodového soudu ve Wetzlaru byl J. J. odsouzen pro trestný čin krádeže dílem dokonaný, dílem ve stádiu pokusu, když trestné činnosti se podle zjištění tamního soudu dopustil v podstatě tím, že v době od 3. 6. 2003 do 28. 10. 2003 v G. a ve W. , celkem v pěti případech v příslušných prodejnách odcizoval různé drobné movité věci (např. dalekohled, CD disk, parfém, DVD disk), přičemž v jednom případě se pokusil vniknout do klece na obaly v prodejně E. , odkud po roztažení drátěného pletiva vytáhl asi 50 plastových lahví.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německých soudů do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 3 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že J. J. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky (přinejmenším trestné činy ublížení na zdraví, krádeže a útoku na veřejného činitele podle §221, §247 a §155 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. J. J. se dopustil více útoky zejména poměrně závažné majetkové trestné činnosti, kterou způsobil větší škodu na cizím majetku, přičemž trestnou činnost páchal po delší dobu. Společenská nebezpečnost jeho trestné činnosti je zvyšována i způsobem provedení činu (vloupání). Kromě toho se dopustil i další násilné trestné činnosti. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody již v nikoliv zanedbatelné délce. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 8. června 2006
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík