ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.70.2006.1
sp. zn. 11 Tcu 70/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 29. června 2006 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. N. , rozsudkem Okresního soudu Spišská Nová Ves, Slovenská republika, ze dne 23. 11. 2005, sp. zn. 3 T 50/05, pro trestný čin obchodování s lidmi podle §246 odst. 1 trestního zákona Slovenské republiky, k trestu odnětí svobody v trvání 48 (čtyřiceti osmi) měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Okresního soudu Spišská Nová Ves, Slovenská republika, jenž ohledně M. N. nabyl právní moci dne 11. 4. 2006, byl jmenovaný uznán vinným trestným činem obchodování s lidmi podle §246 odst. 1 trestního zákona Slovenské republiky a byl mu za to uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání čtyřiceti osmi měsíců. Podkladem pro to bylo zjištění cizozemského soudu, že jednak v letních měsících roku 2004 zlákal Ĺ. P. k provozování prostituce slibem dobrého výdělku a zneužitím jeho sociální situace a po jeho vycestování z obce B. , okr. S. N. V. do K. , jej vozil oblečeného do jím opatřených ženských šatů na blíže nezjištěná místa v Č. T. , kde poškozený vykonával prostituci jako gay a získané peníze odevzdával obviněnému, jednak v přesně nezjištěné době v létě roku 2004 v obci B. , okres S. N. V. , po předchozí dohodě s J. B. zlákal k provozování prostituce V. Ž. , a Ĺ. P. , a to slibem dobrého výdělku zneužívaje jejich sociální situace, když poskytl blíže nezjištěnou finanční hotovost V. Ž. , za účelem vyžádání jejího souhlasu k této činnosti, a poté poškozené motorovým vozidlem přepravil do Č. T. , kde prováděli prostituci a získané peníze odevzdávali obviněnému M. N. a J. B. , a dále pak dne 10. 9. 2004 kolem 20:00 hod. v obci B. , okres S. N. V., po předchozí dohodě s dalšími spolupachateli poskytli V. Ž. st. 500, Sk a balíček tabáku za účelem vyžádání jejího souhlasu s tím, aby její dcera V. Ž. ml. odjela s nimi do České republiky provozovat prostituci a následně s V. Ž. ml. nastoupili do osobního auta a odjeli směrem do České republiky, přičemž na rozcestí u obce H. byli zastaveni hlídkou policie.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení slovenským soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 3 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (přinejmenším trestný čin kuplířství podle §204 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený M. N. se dopustil trestné činnosti, k jejímuž postihu Českou republiku zavazuje i mezinárodní úmluva (Mezinárodní smlouva o potlačování a zrušení obchodu s lidmi a vykořisťování prostituce jiného ze dne 2. 12. 1949), činu se dopouštěl ve více případech a též v součinnosti s dalšími osobami.
Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. června 2006
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík