ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.77.2006.1
sp. zn. 11 Tcu 77/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 3. listopadu 2006 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky V. H., rozsudkem Obvodového soudu v Rosenheimu, Spolková republika Německo, ze dne 12. 5. 2005, sp. zn. 6 Ls 270 Js 2579/05, a to pro pokus trestného činu nelegálního převádění cizinců podle §96 odst. 1 č. 1, odst. 3, odst. 4 zákona o pobytu Spolkové republiky Německo a §52, §69, §69a, §69b, §22, §23 odst. 1 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v délce trvání dvou let a jednoho měsíce a k trestu odejmutí řidičského oprávnění pro území Spolkové republiky Německo na dobu dvou let.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu v Rosenheimu, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 12. 5. 2005, byl V. H. uznán vinným pokusem trestného činu nelegálního převádění cizinců podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání dvou let a jednoho měsíce a k trestu odejmutí řidičského oprávnění pro území Spolkové republiky Německo na dobu dvou let.
Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil odsouzený tím, že za odměnu ve výši 2 000 EUR na blíže neznámém místě na území S. r. N., poblíž A., naložil sedmnáct čínských státních příslušníků do dodávky tov. zn. VW LT 28, aby je dovezl do I., přičemž však byl i se jmenovanými čínskými státními příslušníky zadržen dne 23. 1. 2005 kolem 00:30 hod. u obce B. F., a to za situace, kdy věděl, že jmenovaní čínští státní příslušníci neměli příslušné povolení k pobytu na území S. r. N. nebo na území jiného státu Schengenské dohody a byla jim uložena povinnost opustit území S. r. N. Při převozu bylo všech sedmnáct čínských státních příslušníků namačkáno bez světla v ložném prostoru dodávky, která byla vybavena pouze malými větracími klapkami, přičemž teplota v ložném prostoru byla –1 °C, neboť tam nebylo žádné topení.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 28. 6. 2006, pod sp. zn. 793/2006–MO–M/5, podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu České republiky dne 30. 6. 2006.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, jenž vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (pokus trestného činu nedovoleného překročení státní hranice podle §8 odst. 1 tr. zák. a §171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený V. H. se za úplatu podílel na nelegálním převodu cizinců přes státní hranici, což je poměrně nebezpečná trestná činnost, poškozující zájmy České republiky. Jednal přitom v takovém rozsahu (podílel se na převodu celkem sedmnácti cizinců) a za takových okolností (uvedené cizince převážel v malém neosvětleném prostoru, bez dostatečného přívodu kyslíku a při teplotě pohybující se pod bodem mrazu), že lze jeho činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 3. listopadu 2006
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch