ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.79.2006.1
sp. zn. 11 Tcu 79/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 19. července 2006 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky P. B., rozsudkem Obvodového soudu v Erlangenu, Spolková republika Německo, ze dne 24. 2. 2005, sp. zn. 9 Ls 901 Js 144875/04, a to pro trestný čin krádeže vloupáním podle §244 odst. 1 č. 3 a §53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v délce trvání dvou let a šesti měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu v Erlangenu, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 16. 3. 2005, byl P. B. uznán vinným trestným činem krádeže vloupáním podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání dvou let a šesti měsíců.
Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil odsouzený tím, že:
1. dne 28. 7. 2004 přijel se zvlášť stíhaným R. G. osobním vozem z Č. r. do S. r. N., kde v A., v místní části K., postavil na zahradní stůl židli a vyšplhal s její pomocí na balkón v prvním patře, vnikl otevřenými balkónovými dveřmi do bytu poškozeného E. S., kde odcizil mobilní trezor, v němž se nacházela pistole značky Bernadelli včetně nábojů, zbrojní pas, spořitelní knížka, šeková knížka, osobní doklady, dvě peněženky s 110 EUR a 4 000 EUR v hotovosti. Dále odcizil šperky v hodnotě 1 547 EUR a čtyři olympijské mince, přičemž měl v úmyslu si tyto předměty ponechat a později je se ziskem prodat,
2. poté co dne 8. 8. 2004 přicestoval přes hraniční přechod F. i. W. z Č. r. do S. r. N., sešel se se zvlášť stíhanými R. G. a M. K., se kterými pokračoval vozem tov. zn. Ford do U., a podle předem pojatého plánu
se dne 9. 8. 2004 kolem 00:35 hod. vypravil k domu poškozeného M. K., kde se přes plot a po hromosvodu vyšplhal na balkón v nadzemním podlaží domu, otevřenými dveřmi vnikl dovnitř, prohledal místnosti v nadzemním podlaží a odcizil zde šperky, hodinky a fotografické vybavení v celkové hodnotě nejméně 5 000 EUR, přičemž ho překvapil poškozený M. K., načež se dal odsouzený s lupem na útěk.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 30. 6. 2006, pod sp. zn. 789/2006–MO–M/5, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu České republiky dne 4. 7. 2006.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle §247 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený P. B. se dopustil úmyslné majetkové trestné činnosti. Jednal přitom v takovém rozsahu (způsobil svým činem přinejmenším větší škodu), že lze jeho činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona, týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu, jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. července 2006
Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch