ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.8.2006.1
sp. zn. 11 Tcu 8/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 24. února 2006 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky R. F. – P. , rozené A., rozsudkem Obvodového soudu Mnichov, Spolková republika Německo, ze dne 14. 3. 2000, sp. zn. 834 Ls 380 Js 36795/99, a to pro trestný čin obchodování s lidmi a trestný čin vyděračského kuplířství společně s řídícím kuplířstvím podle §180b II č. 2, §181a I č. 1, 2 a §52 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v délce trvání jednoho roku a čtyř měsíců.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodového soudu Mnichov, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 14. 3. 2000, byla R. F. –P. , roz. A. , uznána vinnou trestným činem obchodování s lidmi a trestným činem vyděračského kuplířství společně s řídícím kuplířstvím podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzena k trestu odnětí svobody v délce trvání jednoho roku a čtyř měsíců.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzená dopustila podle zjištění výše jmenovaného soudu tím, že v roce 1995 svědkyni R., nabízela v Mnichově, Spolková republika Německo, prodejcům aut a zaměstnancům autoopraven jako prostitutku, přičemž svědkyně R. provozovala na pokyn odsouzené za peníze sex s nezjištěným počtem klientů. Odsouzená domlouvala s klienty výši odměny a tuto také od nich inkasovala. Svědkyně R. z odměn za prostituci nedostávala nic. Odsouzená ji pouze zajišťovala ubytování a jídlo. V některých případech pak odsouzená „prodávala“ svědkyni R. klientům na několik dní až týden. Uvedeného se podle zjištění soudu dopouštěla přesto, že věděla, že byla svědkyně R. v rozhodné době mladší 18 let, přičemž si možná nebyla vědoma toho, že svědkyni R. nebylo v rozhodné době ani 14 let. Naposledy „prodala“ odsouzená svědkyni R. neznámému kuplíři, který si ji odvezl do Holandska.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 26. 1. 2006, pod sp. zn. 1028/2005–MO–M/12, podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu České republiky dne 30. 1. 2006.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud České republiky rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 3 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzená je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, účinných v době spáchání činu (trestný čin kuplířství podle §204 tr. zák., popř. trestný čin obchodování s dětmi podle §216a tr. zák., ve znění účinném do 21. 10. 2004). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzená R. F. P., roz. A. , se dopustila závažné úmyslné trestné činnosti, k jejímuž stíhání zavazuje Českou republiku mimo jiné též Úmluva o potlačování a zrušení obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob, která chrání morální zásady, s nimiž je kořistění z prostituce provozované jiným v příkrém rozporu. Nebezpečnost jednání zvyšuje skutečnost, že uvedená trestná činnost byla páchána na osobě mladší 15 let. Vzhledem k výše uvedenému je možno trestnou činnost odsouzené označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl odsouzené uložen již poměrně citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. února 2006
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch