ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.81.2006.1
sp. zn. 11 Tcu 81/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 19. července 2006 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky R. N., rozsudkem Zemského soudu v Passau, Spolková republika Německo, ze dne 10. 11. 1995, sp. zn. KLs 114 Js 6688/95, a to pro trestný čin těžkého loupežného vydírání podle §255, §250 odst. 1 č. 2 a §53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v délce trvání devíti let a devíti měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu v Passau, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 10. 11. 1995, byl R. N. uznán vinným trestným činem těžkého loupežného vydírání podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání devíti let a devíti měsíců.
Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil odsouzený tím, že:
1. se ve čtvrtek dne 6. 4. 1995 vypravil na Trh spotřebitele „M.“ v P., aby se tam pod hrozbou použití zbraně zmocnil denních tržeb a to tím způsobem, že kolem 19:50 hod. vešel nezamčenými dveřmi do sekce pokladen, přičemž měl přes hlavu přetaženou pletenou vlněnou čepici, ve které byly vystřiženy otvory pro oči a ústa, přistoupil k M. S., která zde vykonávala pokladní dozor, přičemž držel v pravé ruce přinesenou tašku a levou rukou vyhrnul bundu své joggingové soupravy a ukázal tak nabitou plynovou pistoli zn. Reck Miami zasunutou za páskem kalhot, kterou M. S. jasně viděla. Se slovy „rychle sem s penězi“ ji pohledem na trezor vyzval, aby peníze nacházející se v trezoru uložila do otevřené tašky. Mezitím si sám vzal svazek bankovek (2 790 DEM), nacházející se na místě pro odkládání peněz. Poté slovy „rychle sem s penězi“ opětovně vyzval M. S. ke splnění jeho přání ohledně peněz a ta ze strachu před zraněním vzala z neuzamčeného trezoru sedm igelitových sáčků obsahujících celkem 77 225, 54 DEM a vložila je do tašky odsouzeného. Ten pak vyzval M. S., aby mu vydala obsah ocelové kazety nacházející se v trezoru, načež ta kazetu z trezoru vyndala a odsouzený si z ní vzal částku ve výši 2 486 DEM. Poté se odsouzený chystal místnost opustit, když do sekce pokladen vstoupil G. A. nesoucí kazetu na peníze z prodejního stanu. Nato odsouzený vytáhl zpoza opasku plynovou pistoli, namířil ji na G. A. a vyzval jej slovy „peníze, peníze“, aby mu peníze z kazety vydal. G. A. pak vložil částku ve výši 1 698,97 DEM do tašky odsouzeného, načež ten odešel zadním východem z budovy k zadnímu parkovišti, odkud ujel na kole. Celkem ukořistil částku ve výši 84 200,51 DEM,
2. se dne 11. 5. 1995 opětovně vypravil na Trh spotřebitele „M.“ v P., aby jej podruhé přepadl, přičemž postupoval podobně jako v předchozím případě. Přes běžně nošený oděv si oblékl nápadnou joggingovou soupravu a na hlavu si dal bílou čepici se štítkem. Nejprve od novinového stánku pozoroval na protilehlé straně se nacházející sekci pokladen a když zpozoroval, že se svědkyně A. S., které byl nápadný, odebrala k M. S. a upozornila ji na odsouzeného, přistoupil odsouzený k sekci pokladen, vzal přinesenou pistoli zn. Reck Miami, hlavní odstrčil A. S. a vyzval M. S. slovy „honem, honem“ a namířením pistole, aby otevřela dveře do kanceláře, což učinila. Poté M. S. v kanceláři strkal směrem k trezoru, mířil na ni pistolí a slovy „rychle peníze sem“ od ní požadoval předání peněz nacházejících se v trezoru. Nato M. S. vytáhla z trezoru peněženky č. 03, 30, 33, 34, 36, 50, 51, 58, obsahující peníze, a dala je do plátěné tašky, kterou si odsouzený přinesl. Ten si povšiml, že pokladní z pokladny č. 2 R. K. zpozorovala přepadení. Namířil proto na ni pistoli a namířil ji i na přítomné zákazníky, aby těmto osobám zabránil v odchodu. Poté co jej M. S. ujistila, že již žádné peníze nemá, vydal se odsouzený směrem k východu, přičemž však spatřil na psacím stole kanceláře ležící svazek bankovek (asi 5 000 až 6 000 DEM). Vyzval proto M. S., aby mu tyto peníze dala do plátěné tašky, což ta, vzhledem k tomu, že na ni zároveň mířil pistolí, učinila. Poté odsouzený opustil Trh spotřebitele „M.“ zadním vchodem a vydal se přes parkoviště směrem k sídlišti, přičemž si u garáže svlékl nápadnou joggingovou soupravu a následně ukryl peníze i zbraň na různých místech H. S., načež byl zadržen policií. V druhém případě ukořistil odsouzený celkem 63 507,94 DEM, přičemž se z této částky podařilo zajistit částku ve výši 59 280,92 DEM.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 30. 6. 2006, pod sp. zn. 3569/2005–MO–M/6, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu České republiky dne 4. 7. 2006.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin loupeže podle §234 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený R. N. se dopustil závažné úmyslné trestné činnosti. Jednal přitom v takovém rozsahu (ve dvou případech způsobil značnou škodu), že lze jeho činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona, týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu, jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. července 2006
Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch