ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.97.2006.1
sp. zn. 11 Tcu 97/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 26. září 2006 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. Š., rozsudkem Obvodového soudu Görlitz, Spolková republika Německo, ze dne 22. 9. 2004, sp. zn. 1 Ls 530 Js 7798/04, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Görlitz, Spolková republika Německo, ze dne 22. 11. 2004, sp. zn. 5 Ns 530 Js 7798/04, a to pro trestný čin výdělečného a ve skupině prováděného převádění cizinců podle §92 odst. 1 č. 1 a 2, §92b odst. 1 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo a §53 trestního zákona Spolkové republiky Německo, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Görlitz, Spolková republika Německo, jenž nabyl ve spojení s rozsudkem Zemského soudu v Görlitz, Spolková republika Německo, právní moci dne 22. 11. 2004, byl M. Š. uznán vinným trestným činem výdělečného a ve skupině prováděného převádění cizinců podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let.
Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil trestné činnosti v podstatě tak, že se jako člen převaděčské skupiny
- dne 24. 9. 2003, v prostoru č.-n. hraničního přechodu N.-S., podílel na převedení sedmi čínských státních příslušníků na území S. r. N., a dál do O. tak, že je za slíbenou odměnu ve výši 12 000 Kč, v dodávce značky Ford-Transit, neuzpůsobené pro přepravu osob, převezl,
- dne 20. 11. 2003, v prostoru č.-n. hraničního přechodu N.-S., podílel na převedení skupiny dvaceti čínských státních příslušníků, na území S. r. N., a dál do D. tak, že zprostředkoval za slíbenou finanční odměnu ve výši 10 000 Kč jejich převezení, pronajal za tímto účelem dodávku značky VW Carawelle a převozu se zúčastnil jako spolujezdec a navigátor,
- v přesně nezjištěné době mezi 7. 4. 2004 a 30. 4. 2004, v prostoru hranice se S. r. N., podílel na převedení skupiny čtyř ruských státních příslušníků na území S. r. N., a dál do D. tak, že je za slíbenou finanční odměnu ve výši 5 000 Kč naložil na území Č. r. do osobního vozidla značky Škoda Fabia, odvezl je na č.-n. hranici, kde je předal jinak odsouzenému J. K. a znovu je naložil na území S. r. N. a odvezl do D.,
- ve večerních hodinách dne 6. 5. 2001, v prostoru č.-n. hranice N.-S., podílel za slíbenou odměnu ve výši 5 000 Kč na převedení skupiny čtyř čínských státních příslušníků, na území S. r. N., a dál do D. tak, že tyto cizince v C., Č. r., naložil do osobního vozidla značky Škoda Fabia, a odvezl směrem na č.-n. hranici v oblasti K., kde byl v blízkosti hraničního přechodu N.-S., zadržen.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německých soudů do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle §171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený M. Š. se pro finanční prospěch opakovaně podílel na ilegálním převodu značného počtu cizinců přes státní hranici, což je trestná činnost výrazně poškozující i zájmy České republiky. Odsouzený jednal v takovém rozsahu, že lze tuto jeho činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. září 2006
Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík