Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.06.2006, sp. zn. 11 Td 20/2006 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2006:11.TD.20.2006.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2006:11.TD.20.2006.1
sp. zn. 11 Td 20/2006 USNESENÍ Nejvyšší soud v trestní věci obviněného L. R. , projednal v neveřejném zasedání konaném dne 28. června 2006 návrh na odnětí a přikázání věci podle §25 tr. řádu a rozhodl takto: Návrh na odnětí věci vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 3 T 157/2005 a její přikázání Okresnímu soudu v Karlových Varech se z a m í t á . Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 18. 8. 2003, sp. zn. 2 T 130/2001, byl obviněný L. R. uznán vinným dvojnásobným trestným činem neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle §249a odst. 2 tr. zák. a trestným činem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §148 odst. 1 tr. zák. a odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let, a k povinnosti nahradit škodu. Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání, které bylo usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 22. 10. 2003, sp. zn. 3 To 422/2003, podle §253 odst. 1 tr. řádu jako opožděné zamítnuto. Rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2005, sp. zn. 4 Tz 58/2005, bylo ke stížnosti pro porušení zákona vysloveno, že rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 18. 8. 2003, sp. zn. 2 T 130/2001, a v řízení předcházejícím byl v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. řádu v neprospěch obviněného L. R. porušen zákon. Rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 18. 8. 2003, sp. zn. 2 T 130/2001, byl ve výrocích o vině trestným činem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §148 odst. 1 tr. zák. zrušen, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a Okresnímu soudu ve Zlíně bylo přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Podáním ze dne 11. 4. 2006 navrhl obviněný L. R. podle §25 tr. řádu odnětí jeho trestní věci a dvou věcí civilních Okresnímu soudu ve Zlíně a její přikázání Okresnímu soudu v Karlových Varech s odůvodněním, že se od roku 1997 trvale zdržuje v Karlových Varech a je pro něj časově i finančně náročné dojíždět k procesnímu soudu, a že má výhrady vůči všem soudcům Okresního soudu ve Zlíně, neboť, jak mu bylo sděleno, pohlíží se na něj u Okresního soudu ve Zlíně, policii a státním zastupitelství tamtéž jako na osobu nežádoucí. Z tohoto důvodu nikdy nebude proti jeho osobě řízení u jakéhokoli soudu na Moravě vedeno nestranně a nezávisle, i proto, že odvolací krajské soudy mají pobočky přímo v budovách okresních soudů, kde platí heslo „ruka ruku myje“, což je dáno i tím, že se soudci okresních soudů zúčastňují stáží u krajských soudů, kdy mezi soudci okresních a krajských soudů platí vztahy učitel a žák, z čehož jasně vyplývá, že žák bude rozhodovat stejně jako jeho učitel. Závěrem uvedl, že trvá na tom, aby proti soudcům Mgr. K. , JUDr. B. a soudci, který vedl řízení ve věci s VAK (jeho jméno nezná) zahájeno kárné řízení pro porušování základních procesních a ústavních principů při soudním řízení. S ohledem na podání obviněného bylo usnesením Okresního soudu ve Zlíně ze dne 20. 4. 2006, sp. zn. 3 T 157/2005, podle §31 odst. 1 tr. řádu rozhodnuto, že samosoudce JUDr. P. H. není vyloučen z vykonávání úkonů v trestním řízení ve věci obviněného L. R. , stíhaného mj. pro trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §148 odst. 1 tr. zák., která je vedena u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 3 T 157/2005. Nejvyšší soud podle §25 tr. řádu zhodnotil předložený návrh a dospěl k následujícímu závěru. Podle §25 tr. řádu může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svoji povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. řádu, dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. V projednávané věci obviněný L. R. vychází z ničím nepodložené úvahy, že rozhodování soudců Okresního soudu ve Zlíně není nestranné. Tato úvaha nemá oporu v ničem, co bylo ve věci zjištěno. Obviněný byl sice v této věci Okresním soudem ve Zlíně odsouzen, za použití mimořádného opravného prostředku však bylo toto odsouzení zrušeno. I když v tomto řízení byly zjištěny procesní nedostatky v řízení před nižším soudem, v žádném případě to nelze považovat za projev podjatosti vůči obviněnému. Za tohoto stavu lze věřit v další nestranný postup nalézacího soudu a případné nedostatky lze opět napravit cestou zákonem připuštěných opravných prostředků. Nic z uvedeného proto není závažným důvodem ke změně místní příslušnosti podle §25 tr. řádu. Totéž ovšem platí o skutečnosti, že obviněný v obvodu procesního soudu nebydlí. Stejně tak nelze důvodnost postupu podle §25 tr. řádu, a to ani podpůrně, spojovat s důvody delegace podle předpisů civilního práva. Za tohoto stavu nebylo možno návrhu obviněného L. R. vyhovět, a proto bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 28. června 2006 Předseda senátu: JUDr. Pavel Kučera

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/28/2006
Spisová značka:11 Td 20/2006
ECLI:ECLI:CZ:NS:2006:11.TD.20.2006.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-21