ECLI:CZ:NS:2006:11.TD.7.2006.1
sp. zn. 11 Td 7/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud ve věci návrhu K. B., synovce zemřelého mjr. J. B., na zahájení rehabilitačního řízení – přezkumného řízení ve věci bývalého Státního soudu v Praze, sp. zn. Or I 86/49, vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 26 Rt 1/2005 rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 31. 3. 2006 o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. řádu j e k projednání návrhu K. B., synovce zemřelého mjr. J. B. na zahájení rehabilitačního řízení – přezkumného řízení ve věci bývalého Státního soudu v Praze, sp. zn. Or I 86/49, p ř í s l u š n ý Krajský soud v Českých Budějovicích.
Odůvodnění:
Přípisem Ministerstva spravedlnosti ze dne 21. 11. 2005 byl z důvodu věcné a místní příslušnosti Krajskému soudu v Ostravě postoupen návrh K. B. ze dne 17. 7. 1990 na zahájení rehabilitačního řízení podle zákona o soudní rehabilitaci ve věci jeho strýce zemřelého mjr. J. B., jež byla vedena bývalým Státním soudem v Praze pod sp. zn. Or I 86/49. V přípisu se uvádí, že usnesením bývalého Vyššího vojenského soudu v Příbrami ze dne 3. 4. 1991, sp. zn. Rtv 247/90, byl zrušen rozsudek bývalého Státního soudu v Praze ze dne 9. 2. 1949, sp. zn. Or I 86/49, ve spojení s rozsudkem bývalého Nejvyššího soudu ČSR ze dne 26. 5. 1949, sp. zn. To 12/49, a to ve výroku o vině pod body 1) a 3), tedy trestnými činy přípravy úkladů a vojenské zrady, kdy výrok pod bodem 2) o vině zločinem zběhnutí zůstal nedotčen, neboť se nejedná o trestný čin uvedený v ustanovení §2 odst. 1 zákona o soudní rehabilitaci. Rehabilitační soud se nevypořádal s celým návrhem. Rozhodoval v době, kdy nabyl účinnosti zák. č. 47/1991 Sb., kterým byl zločin zběhnutí zařazen mezi trestné činy, o nichž je možné konat na návrh přezkumné rehabilitační řízení, a s ohledem na řádně podaný návrh měl tedy dle názoru ministerstva návrh vyřídit nebo postoupit k vyřízení jinému příslušnému soudu.
Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 1. 2006, sp. zn. 26 Rt 1/2005, byla podle §222 odst. 1 tr. řádu per analogiam věc předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti s odůvodněním, že ve věci je místně příslušný Krajský soud v Českých Budějovicích, neboť podání K. B. ze dne 17. 7. 1990 lze považovat za návrh na přezkumné řízení ve smyslu §4 zák. č. 119/93 Sb., o soudní rehabilitaci, k jehož projednání byl dle §7 odst. 2 cit. zákona místně příslušný bývalý Vyšší vojenský soud v Příbrami, kdy dle ustanovení §4 odst. 2 zák. č. 141/1992 Sb., o zřízení vojenských soudů, stanovení jejich sídel a obvodů řízení zahájená u tohoto soudu dokončí Vyšší vojenský soud v Táboře, a kdy dle čl. II bod 2. zák. č. 284/1993 Sb. je dnem účinnosti tohoto zákona příslušný k dalšímu řízení ve věcech bývalého Vyššího vojenského soudu v Táboře Krajský soud v Českých Budějovicích.
Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. řádu a dospěl k tomuto závěru.
Postup Ministerstva spravedlnosti pokud přípisem ze dne 21. 11. 2005 postoupilo k projednání návrh K. B. na rehabilitaci mjr. J. B. Krajskému soudu v Ostravě nebyl správný. Rehabilitační řízení v trestní věci zemřelého mjr. J. B. bylo pod sp. zn. Rtv 247/90 už v roce 1990 zahájeno před Vyšším vojenským soudem v Příbrami jako soudem věcně a místně příslušným. S ohledem na pozdější změnu sídel a obvodů vojenských soudů se stal podle §4 odst. 2 zák. č. 141/1992 Sb., o zřízení vojenských soudů, stanovení jejich sídel a obvodů věcně a místně příslušným k dalšímu řízení Vyšší vojenský soud v Táboře a následně po zrušení vojenských soudů podle čl. II bod 2 zák. č. 284/1993 Sb. Krajský soud v Českých Budějovicích.
Za tohoto stavu je nutno přisvědčit Krajskému soudu v Ostravě pokud odmítá svou místní příslušnost, a proto bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 31. března 2006
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera