ECLI:CZ:NS:2006:11.TDO.381.2006.1
sp. zn. 11 Tdo 381/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání, konaném dne 8. srpna 2006 dovolání podané obviněným P. L., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. března 2005, sp. zn. 8 To 121/2005, jako soudu odvolacího, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 4 T 60/2004, a rozhodl takto:
Podle §265k odst. 1, 2 tr. řádu se zrušuje usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. března 2005, sp. zn 8 To 121/2005, a současně se zrušují všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265l odst. 1 tr. řádu se Městskému soudu v Praze přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 28. června 2004, sp. zn. 4 T 60/2004, byl obviněný P. L. uznán vinným trestným činem zanedbání povinné výživy podle §213 odst. 1 tr. zák. a odsouzen podle §213 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání dvou měsíců. Podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen a stanovena zkušební doba v trvání osmnácti měsíců. Dále dle §59 odst. 2 tr. zák. byla obviněnému uložena jako další podmínka pro osvědčení povinnost nadále řádně plnit vyživovací povinnost vůči nezletilému synovi a podle svých sil a možností v průběhu zkušební doby uhradit dluh na výživném vzniklý v předcházejícím období.
Podle skutkových zjištění Obvodního soudu pro Prahu 2 se obviněný předmětného trestného činu dopustil tím, že počínaje měsícem září 1991 nejméně do převzetí usnesení o zahájení trestního stíhání dne 30. dubna 2004, neplnil vyživovací povinnost vůči nezletilému synovi O. K., ačkoliv mu tato povinnost plyne ze zákona o rodině, přičemž její výše byla stanovena rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 19. listopadu 1988, sp. zn. 15 P 229/88, který nabyl právní moci dne 20. ledna 1989, částkou 300,- Kč, splatnou vždy do každého 5. dne v měsíci předem k rukám matky oprávněného dítěte MUDr. E. K., takže za uvedené období dluží 45.000,- Kč. Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 28. června 2004, sp. zn. 4 T 60/2004, byl obhájci obviněného JUDr. V. V. doručen dne 19. července 2004, obviněný jej převzal dne 24. listopadu 2004 .
Proti rozsudku nalézacího soudu podal obviněný prostřednictvím obhájce odvolání, které bylo tomuto soudu doručeno telefaxem dne 20. července 2004 a prostřednictvím pošty pak dne 21. července 2004. Odůvodnění odvolání obviněného obhájce doručil nalézacímu soudu dne 3. března 2005.
Městský soud v Praze v neveřejném zasedání usnesením ze dne 23. března 2005, sp. zn. 8 To 121/2005, odvolání obviněného podle §253 odst. 3 tr. řádu odmítl. Usnesení odvolacího soudu bylo obhájci obviněného doručeno dne 12. ledna 2006.
Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, které bylo doručeno Obvodnímu soudu pro Prahu 2 dne 27. ledna 2006.
V dovolání odkázal obviněný na důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu. Tvrdí v něm, že podává dovolání ve stanovené lhůtě, protože odvolací soud rozhodl o odmítnutí odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 28. června 2004, sp. zn. 4 T 60/2004, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Konkrétně uvedl, že jeho obhájci byla doručena výzva Obvodního soudu pro Prahu 2, aby své odvolání odůvodnil, dne 31. ledna 2005, což učinil svým podáním nazvaným doplnění odvolání ze dne 1. března 2005. Městský soud v Praze odůvodnil své rozhodnutí tím, že odvolání nebylo ve stanovené lhůtě zdůvodněno, ačkoliv byl obhájce ve výzvě Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 25. ledna 2005 upozorněn na to, že pokud ve lhůtě 5-ti dnů od doručení výzvy nezdůvodní své odvolání v souladu s §249 odst. 1 tr. řádu, bude odvolání odmítnuto dle §253 odst. 3 tr. řádu. Obviněný namítl ve svém dovolání skutečnost, že ve výzvě k doplnění odvolání nebyla stanovena žádná lhůta pro doplnění odvolání a neobsahovala ani poučení o následcích neodstranění vad odvolání spočívajících v odmítnutí odvolání ve smyslu §253 odst. 3 tr. řádu. Odvolací soud dle dovolatele odmítl podané odvolání jako nesplňující náležitosti obsahu podle §253 odst. 3 tr. řádu, ač pro takový postup nebyly dány podmínky, neboť jím podané odvolání bylo na výzvu soudu odůvodněno. Závěrem dovolání obviněný navrhl, aby dovolací soud s ohledem na §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. března 2005, sp. zn. 8 To 121/2005 zrušil a věc mu přikázal k novému projednání a rozhodnutí.
K dovolání obviněného se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. Uvedl, že námitku dovolatele lze podle jeho mínění podřadit pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu, a to v jeho první alternativě. Konstatoval, že spis Obvodního soudu pro Prahu 2, sp. zn. 4 T 60/2004, obsahuje pokyn předsedy senátu ze dne 15. listopadu 2004, kterým trestní kanceláři uložil „vyzvat obhájce, aby jménem klienta provedl odůvodnění odvolání a působil na svého klienta, aby si převzal rozsudek. Rozsudek mu doručil a doručenku vrátil zpět (do obálky pro obhájce vložit rozsudek + doručenka)“. Příslušný přípis, reagující na citovaný pokyn (stejnopis přípisu však není ve spise založen), byl podle záznamu trestní kanceláře z Obvodního soudu pro Prahu 2 vypraven dne 16. listopadu 2004, přičemž podle dodejky byl obhájci JUDr. V. V. doručen dne 19. listopadu 2004. Citovaný spis obsahuje i písemný pokyn předsedy senátu ze dne 6. prosince 2004, který ukládá „vyzvat znovu obhájce, aby ve lhůtě 5 dnů od doručení výzvy provedl řádné odůvodnění odvolání. Pokud tak neučiní, bude spis předložen Městskému soudu Praha a je zde možnost odmítnutí odvolání.“ Přípis, který měl reagovat na tento pokyn (stejnopis přípisu není ve spisu založen), byl podle záznamu trestní kanceláře z Obvodního soudu pro Prahu 2 vypraven dne 25. ledna 2005, přičemž podle dodejky, označené jako „4 T 60/04 výzva II.R“, byl obhájci JUDr. V. V. doručen dne 31. ledna 2005. V souvislosti s výzvou vypravenou z Obvodního soudu pro Prahu 2 dne 25. ledna 2005, státní zástupce vyjadřuje pochyby o tom, jakým způsobem byl splněn pokyn předsedy senátu ze dne 6. prosince 2004, protože dovolatel předložil společně se svým mimořádným opravným prostředkem i fotokopii přípisu Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. 4 T 60/2004, adresovaného JUDr. V. V., na kterém je jednak strojopisem uvedeno datum 15. listopadu 2004 (přeškrtnuté) a dále je vyznačeno tzv. datumovkou datum 25. ledna 2005, přičemž tento přípis obsahuje mimo jiné též následující text: „Věc: VÝZVA II: Vyzývám Vás, abyste jménem klienta provedl odůvodnění odvolání a působil na svého klienta, aby si převzal rozsudek. Rozsudek též přikládám k výzvě s doručenkou a žádám o jeho doručení Vašemu klientovi a vrácení podepsané doručenky zpět soudu.“ Dle státního zástupce to znamená, že nelze vyloučit, že obhájci se i dne 31. ledna 2005 dostalo poučení, které neodpovídalo intencím ustanovení §251 odst. 1 tr. řádu (trestní kancelář zřejmě dne 25. ledna 2005 zaslala jmenovanému obhájci přípis stejného obsahu jako v případě přípisu vypraveného dne 16. listopadu 2004 a nijak nereagovala na fakt, že pokyny předsedy senátu ze dne 15. listopadu 2004 a 6. prosince 2004 jsou obsahově zcela rozdílné). Státní zástupce uzavírá, že pokud soudem nebylo důsledně postupováno v souladu s ustanovením §251 odst. 1 tr. řádu a výzva obhájci obviněného ke zdůvodnění odvolání neobsahuje lhůtu k odstranění vad (včetně určení počátku běhu této lhůty), nemůže mít tato výzva charakter výzvy ve smyslu §251 odst. 1 tr. řádu, pročež nejsou splněny zákonné podmínky pro postup podle §253 odst. 3 tr. řádu, a to zejména s přihlédnutím k ustanovení §253 odst. 4 tr. řádu, neboť oprávněná osoba nebyla řádně poučena podle §249 odst. 1 tr. řádu. Státní zástupce proto navrhl, aby dovolací soud napadené unesení Městského soudu v Praze zrušil, aby zrušil také všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby přikázal Městskému soudu v Praze věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. Pro případ, že by dovolací soud dospěl k závěru, že je namístě rozhodnout jiným způsobem, než je specifikován v ustanovení §265r odst. 1 písm. a) nebo b) tr. řádu, vyjádřil podle §265r odst. 1 písm. c) tr. řádu souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání je podle §265a přípustné, že je podala včas oprávněná osoba a že splňuje náležitosti obsahu dovolání ve smyslu §265f odst. 1 tr. řádu.
Jelikož v předmětné věci nebyl dán důvod pro odmítnutí dovolání podle §265i odst. 1 tr. řádu, dovolací soud přezkoumal podle §265i odst. 3 zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž bylo dovolání podáno, a to v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a shledal že dovolání je důvodné.
Podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. řádu lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. řádu, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k) tr. řádu. Současně platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle §265b tr. řádu. Nestačí proto jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.
Obviněný opřel dovolání o tu část ustanovení §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu, dle níž dovolacím důvodem je skutečnost, bylo-li rozhodnuto o odmítnutí řádného opravného prostředku, a to aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, tj. o první ze dvou alternativ uvedených v §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu. Takto vymezený dovolací důvod se vztahuje na ty případy, kdy k odmítnutí řádného opravného prostředku došlo bez věcného přezkoumání rozsudku, to znamená podle §253 odst. 3 tr. řádu proto, že nesplňovalo náležitosti odvolání, a procesní strana tak byla zbavena přístupu k druhé instanci, ač procesní podmínky pro řádné přezkumné řízení byly splněny.
Obviněný v intencích takto vymezeného důvodu dovolání skutečně namítl, že nebyly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro odmítnutí jeho odvolání proto, že nesplňovalo náležitosti odvolání, a dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu jím tudíž byl uplatněn relevantně.
Z obsahu trestního spisu Obvodního soudu pro Prahu 2 se podává, že odsuzující rozsudek byl obhájci obviněného doručen dne 19. července 2004, obviněný pak převzal rozsudek dne 24. listopadu 2004. Obviněný podal proti shora uvedenému rozsudku nalézacího soudu prostřednictvím obhájce odvolání, které bylo prostřednictvím telefaxu doručeno Obvodnímu soudu pro Prahu 2 dne 20. července 2004 a uvedl v něm, že odvolání bude v nejkratší možné lhůtě odůvodněno. Na č. l. 60 spisu Obvodního soudu pro Prahu 2, sp. zn. 4 T 60/2004, je pak založen pokyn předsedy senátu ze dne 15. listopadu 2004, kterým trestní kanceláři pod bodem 2) uložil „vyzvat obhájce, aby jménem klienta provedl odůvodnění odvolání a působil na svého klienta, aby si převzal rozsudek. Rozsudek mu doručil a doručenku vrátil zpět (do obálky pro obhájce vložit rozsudek + doručenka)“. Přípis, kterým reagovala trestní kancelář na citovaný pokyn (přičemž stejnopis přípisu není žurnalizován a je založen ve spise mezi nadbytečnými opisy), byl podle záznamu trestní kanceláře vypraven dne 16. listopadu 2004 a obhájci dle dodejky doručen dne 19. listopadu 2004. Obhájce na tuto výzvu nereagoval.
Obhájci obviněného byla následně adresována další výzva. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 2, sp. zn. 4 T 60/2004, se dále podává, že na č. l. 61 je založen další písemný pokyn předsedy senátu ze dne 6. prosince 2004, který ukládá „vyzvat znovu obhájce, aby ve lhůtě 5 dnů od doručení výzvy provedl řádné odůvodnění odvolání. Pokud tak neučiní, bude spis předložen Městskému soudu Praha a je zde možnost odmítnutí odvolání.“ Přípis, kterým měla reagovat trestní kancelář na tento pokyn (stejnopis přípisu není ve spise založen), byl podle záznamu trestní kanceláře vypraven dne 25. ledna 2005, přičemž podle dodejky označené jako „4 T 60/04 výzva II.R“, byl obhájci doručen dne 31. ledna 2005. Je zřejmé, že pokyn předsedy senátu ze dne 6. prosince 2004 nebyl důsledně vykonán. Dovolatel předložil společně s dovoláním i fotokopii přípisu Obvodního soudu pro Prahu 2, sp. zn. 4 T 60/2004, adresovaného obhájci (č. l. 78 předmětného spisu), na kterém je jednak strojopisem uvedeno datum 15. listopadu 2004 (přeškrtnuté) a dále je vyznačeno datumovkou datum 25. ledna 2005, přičemž tento přípis obsahuje mimo jiné též následující text: „Věc: VÝZVA II: Vyzývám Vás, abyste jménem klienta provedl odůvodnění odvolání a působil na svého klienta, aby si převzal rozsudek. Rozsudek též přikládám k výzvě s doručenkou a žádám o jeho doručení Vašemu klientovi a vrácení podepsané doručenky zpět soudu.“ To znamená, že lze důvodně předpokládat, že obhájci se i dne 31. ledna 2005 nedostalo poučení, které odpovídalo ustanovení §251 odst. 1 tr. řádu (trestní kancelář dne 25. ledna 2005 zaslala obhájci přípis stejného obsahu jako v případě přípisu vypraveného dne 16. listopadu 2004 a nijak nereagovala na fakt, že pokyny předsedy senátu ze dne 15. listopadu 2004 a 6. prosince 2004 jsou obsahově zcela rozdílné).
Podáním podaným jako poštovní zásilka a adresovaným soudu prvního stupně ze dne 1. března 2005 (došlým Obvodnímu soudu pro Prahu 2 dne 3. března 2005) obhájce doplnil odvolání o odůvodnění.
Spis byl k rozhodnutí o odvolání předložen Městskému soudu v Praze jako soudu odvolacímu dne 10. března 2005. Usnesením tohoto soudu ze dne 23. března 2005, sp. zn. 8 To 121/2005, bylo podle §253 odst. 3 tr. řádu odvolání odmítnuto s odůvodněním, že obhájce obviněného výzvu k odstranění vad obdržel dne 31. ledna 2005, odvolání zdůvodnil však až dne 1. března 2005 a zaslal soudu dne 2. března 2005, z čehož dle odvolacího soudu je evidentní, že ve lhůtě uvedené v ustanovení §251 odst. 1 tr. řádu obhájce vady odvolání neodstranil a odvolacímu soudu proto nezbylo než rozhodnout tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
V zájmu ověření námitek dovolatele proti odvolacímu rozhodnutí požádal předseda senátu Nejvyššího soudu obhájce obviněného o předložení originálů obou výzev, které mu byly soudem doručeny. Obhájce této žádosti obratem vyhověl. Předložil jak výzvu první datovanou dnem 15. listopadu 2004, tak i výzvu druhou datovanou dnem 25. ledna 2005. Z těchto dokumentů je zřejmé, že trestní kancelář v lednu 2005 skutečně nepostupovala podle pokynu předsedy senátu ze dne 6. prosince 2004 a ve snaze zjednodušit si práci v lednu 2005 odeslala obhájci výzvu stejného znění jako v listopadu 2004. Text této výzvy však neobsahuje určení příslušné lhůty k odůvodnění odvolání, stanovení jejího počátku a ani upozornění na možnost odmítnutí odvolání podle §253 odst. 3 tr. řádu.
Po přezkoumání Nejvyšší soud považuje námitku dovolatele, že jeho odvolání nebylo možno odmítnout podle §253 odst. 3 tr. řádu, poněvadž výzva předsedy senátu, adresovaná obhájci obviněného neobsahovala žádnou lhůtu pro doplnění dovolání, a zároveň neobsahovala vymezení okamžiku určujícího počátek běhu lhůty k odstranění vad, za opodstatněnou.
Podle §253 odst. 3 tr. řádu odvolací soud odmítne odvolání, které nesplňuje náležitosti obsahu odvolání.
Podle §249 odst. 1 tr. řádu odvolání musí být ve lhůtě uvedené v §248 tr. řádu nebo v další lhůtě k tomu stanovené předsedou soudu prvního stupně podle §251 tr. řádu také odůvodněno tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. O tom musí být oprávněné osoby poučeny.
Podle §251 odst. 1 věty první tr. řádu, nesplňuje-li odvolání státního zástupce, odvolání, které podal za obžalovaného jeho obhájce, nebo odvolání, které podal za poškozeného nebo zúčastněnou osobu jejich zmocněnec, náležitosti obsahu odvolání podle §249 odst. 1 tr. řádu, vyzve je předseda senátu, aby vady odstranili ve lhůtě pěti dnů, kterou jim zároveň stanoví, a upozorní je, že jinak bude odvolání odmítnuto podle §253 odst. 3 tr. řádu.
Výzva ve smyslu §251 odst. 1 tr. řádu není rozhodnutím podle trestního řádu, ale pouhým neformálním přípisem, jehož cílem je dosáhnout, aby odvolání splňovalo zákonné požadavky (§249 tr. řádu) a mohlo být způsobilým důvodem pro přezkoumání napadeného rozhodnutí odvolacím soudem. Svůj účel splňuje tehdy, je-li z ní zřejmé (vedle údaje týkajícího se označení věci, ve které je nutno vady odvolání odstranit), že se jedná o výzvu podle §251 odst. 1 tr. řádu, jejímž cílem je odstranění vad odvolání tak, aby odpovídalo požadavkům §249 odst. 1 tr. řádu, tj. poučení o nedostatku podaného odvolání, dále stanovení lhůty, v jaké je nutno tyto vady odstranit, a v neposlední řadě i upozornění na následky nevyhovění výzvě při nedodržení stanovené lhůty (k tomu viz též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. února 2003, sp. zn. 11 Tdo 1107/2002).
Lhůtou (§60 tr. řádu) se rozumí určení času, během něhož musí být výkon v trestním řízení vykonán. Lhůta, kterou ve smyslu §251 odst. 1 tr. řádu předseda stanoví, je lhůtou procesní a propadnou, na niž se vztahují ustanovení o počítání lhůt, nezapočítává se do ní den, kdy se stala událost určující počátek lhůty, protože jde o lhůtu určenou podle dní.
Podle §253 odst. 3 tr. řádu odvolací soud odmítne odvolání, které nesplňuje náležitosti odvolání.
Podle §253 odst. 4 tr. řádu odmítnout odvolání podle §253 odst. 3 tr. řádu nelze, jestliže nebyla oprávněná osoba řádně poučena podle §249 odst. 1 tr. řádu.
Odvolací soud vycházel z toho, že obviněný prostřednictvím svého obhájce podal proti rozsudku soudu prvního stupně prostřednictvím svého obhájce v zákonné lhůtě odvolání do výroku o vině a trestu, které však blíže nezdůvodnil a neučinil tak ani ve lhůtě uvedené ve výzvě soudu prvního stupně ve smyslu §251 odst. 1 tr. řádu, kdy byl obhájce upozorněn na to, že pokud ve lhůtě 5-ti dnů od doručení výzvy nezdůvodní odvolání v souladu s ustanovením §249 odst. 1 tr. řádu, bude odmítnuto podle §253 odst. 3 tr. řádu. Odvolací soud v odůvodnění usnesení sp. zn. 8 To 121/2005 ze dne 23. března 2005 uvedl, že obhájce obviněného výzvu obdržel dne 31. ledna 2005, odvolání zdůvodnil však až v podání ze dne 1. března 2005, jež zaslal soudu dne 2. března 2005, z čehož je dle odvolacího soudu zcela evidentní, že ve lhůtě uvedené v ustanovení §251 odst. 1 tr. řádu obhájce vady odvolání neodstranil.
Nepostupuje-li soud důsledně v souladu s ustanovením §251 odst. 1 tr. řádu a výzva obhájci obviněného ke zdůvodnění odvolání neobsahuje lhůtu k odstranění vad, jakož i určení konkrétní události, která je pro počátek běhu této lhůty relevantní, nemůže mít taková výzva povahu výzvy ve smyslu §251 odst. 1 tr. řádu, a to zejména s přihlédnutím k ustanovení §253 odst. 4 tr. řádu, neboť oprávněná osoba nebyla řádně poučena podle §249 odst. 1 tr. řádu. V daném případě je nepochybné, že ani ve výzvě doručené obhájci obviněného dne 31. ledna 2005, nebyl určen okamžik určující počátek běhu pětidenní lhůty, a nebylo ani uvedeno upozornění na možný následek neodstranění vad odvolání.
Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že napadeným usnesením Městského soudu v Praze bylo rozhodnuto o odmítnutí odvolání obviněného, podaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 28. června 2004, sp. zn. 4 T 60/2004, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem v §253 odst. 3 tr. řádu pro takové rozhodnutí. Proto po zjištění, že dovolání je v tomto směru důvodné, Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. řádu zrušil napadené usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. března 2005, sp. zn. 8 To 121/2005, a podle §265k odst. 2 tr. řádu i všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo jeho zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265l odst. 1 tr. řádu přikázal Městskému soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odvolací soud tedy projedná podané odvolání obviněného, z jeho podnětu přezkoumá napadený rozsudek soudu prvního stupně a následně o něm rozhodne.
V dalším řízení je odvolací soud vázán právním názorem Nejvyššího soudu vysloveným v tomto rozhodnutí o dovolání (§265s odst. 1 tr. řádu). Protože vady napadeného rozhodnutí vytknuté v dovolání a zjištěné Nejvyšším soudem nebylo možno odstranit ve veřejném zasedání, Nejvyšší soud podle §265r odst. 1 písm. b) tr. řádu učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 8. srpna 2006
Předseda senátu:
JUDr. Stanislav Rizman