ECLI:CZ:NS:2006:20.CDO.1105.2005.1
sp. zn. 20 Cdo 1105/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Marie Vokřinkové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné D. K., s. r. o., zastoupené advokátem, proti povinnému P. Č., pro 65.974,10 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 1 Nc 1349/2004, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 11. 2004, č.j. 6 Co 2517/2004-37, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Dovolání proti výrokům o nákladech řízení účastníků před soudy obou stupňů a o nákladech exekuce se odmítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud změnil usnesení ze dne 21. 6. 2004, č.j. 1 Nc 1349/2004-13, kterým Okresní soud v Písku nařídil podle svého rozsudku ze dne 22. 7. 2003, č.j. 6 C 58/2003-31, k vymožení částky 65.974,10 Kč s 4 % úroky z prodlení od 31. 8. 2002 do zaplacení a nákladů předcházejícího řízení (17.340,- Kč) exekuci, tak, že návrh zamítl, a rozhodl o nákladech řízení účastníků a o povinnosti oprávněné zaplatit soudnímu exekutorovi náklady exekuce. Z obsahu nalézacího spisu odvolací soud zjistil, že povinný „převzal“ rozsudek 25. 8. 2003, napadl ho odvoláním, které podal 5. 9. 2003, usnesením z 7. 10. 2003, č.j. 6 C 58/2003-37, soud pro nezaplacení soudního poplatku odvolací řízení zastavil, (pravomocným) usnesením z 7. 10. 2004, č.j. 6 C 58/2003-45, pak prominul povinnému zmeškání lhůty k odvolání proti usnesení, jímž bylo zastaveno odvolací řízení. „Za situace, kdy je prominuta lhůta, … je zaplacen soudní poplatek a bylo podáno včasné odvolání proti … rozsudku,“ argumentuje odvolací soud, „nelze mít za to, že existuje pravomocný a vykonatelný exekuční titul.“
Rozhodnutí odvolacího soudu napadla oprávněná dovoláním, namítajíc, že spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 2 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „o.s.ř.“), a že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř.). V rámci prvního z uvedených důvodů zpochybňuje závěr, že podkladový rozsudek v době, kdy o návrhu na nařízení exekuce rozhodoval soud prvního stupně, nebyl vykonatelným exekučním titulem. To, že soud „odstranil již vyznačenou doložku právní moci na svém usnesení 1 Nc 1349/2004-13, a to tak, že doložku na rozhodnutí prostě škrtl,“ dovolatelka považuje za nesprávný postup, jehož důsledkem je zatížení řízení vadou.
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. zákona č. 59/2005 Sb.).
Dovolání je ve smyslu §236 odst. 1 o.s.ř. přípustné, protože směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud změnil usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, resp. exekuce (§237 odst. 1 písm. a/, §238a odst. 1 písm. c/, odst. 2, o.s.ř., §130 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon č. 120/2001 Sb.“); opodstatněné však není.
Z úřední povinnosti posuzuje dovolací soud pouze vady vyjmenované v ustanovení §229 odst. 1, odst. 2 písm. a/, b/ a odst. 3 o.s.ř., jakož i jiné vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; jinak je vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně toho, jak jej dovolatel obsahově vymezil (§242 odst. 3 o.s.ř.).
Výtka týkající se „odstranění“ potvrzení o nabytí právní moci na originále usnesení, jímž byla exekuce nařízena, je – podle obsahu – námitkou, že odvolání povinného proti tomuto usnesení bylo podáno opožděně, takže mělo být odmítnuto (§208 odst. 1, §218a o.s.ř.).
Odvolání se podává do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje (§204 odst. 1, věta první, o.s.ř.).
Ze spisu vyplývá, že stejnopis písemného vyhotovení usnesení Okresního soudu v Písku ze dne 21. 6. 2004, č.j. 1 Nc 1349/2004-13, byl povinnému doručen (do vlastních rukou) 22. 9. 2004. Odvolání (datované dnem 3. 10. 2004), jímž toto rozhodnutí napadl, povinný osobně odevzdal soudu prvního stupně 4. 10. 2004, tedy včas.
S odvoláním povinného se tedy pojily účinky stanovené v §206 odst. 1 o.s.ř.; úvahy dovolatelky o povaze doložky právní moci jako úředního osvědčení o právní skutečnosti – jakkoli správné – nemají za této situace žádný význam.
Jelikož v dovolání tvrzenou vadou exekuční řízení netrpí (jiné vady nebyly vytýkány a z obsahu spisu jejich existence nevyplývá), zůstává předmětem dovolacího řízení přezkum závěru odvolacího soudu, že podkladový rozsudek není vykonatelný.
Právní posouzení je ve smyslu §241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval. Předmětem přezkumu může být i užití procesního předpisu na daný případ (zde ustanovení §37 odst. 2 ve spojení s §40 odst. 1 písm. a/ zákona č. 120/2001 Sb.).
Podle ustanovení §37 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb. může oprávněný podat návrh na nařízení exekuce, nesplnil-li povinný dobrovolně, co mu ukládá exekuční titul.
Podle ustanovení §40 odst. 1 písm. e/ zákona č. 120/2001 Sb. je exekučním titulem vykonatelné rozhodnutí soudu, pokud přiznává právo, zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek.
Před nařízením exekuce se soud zabývá mimo jiné i tím, zda je podkladové soudní rozhodnutí z hledisek zakotvených v občanském soudním řádu formálně vykonatelné, a tudíž způsobilé být exekučním titulem.
Platí, že doručený rozsudek, který již nelze napadnout odvoláním, je v právní moci (§159 o.s.ř.), a že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí (§160 odst. 1 o.s.ř.). Vykonatelnost rozsudku nastává, jakmile uplyne lhůta k plnění (§161 odst. 1 o.s.ř.).
Podá-li ten, kdo je k tomu oprávněn, včas přípustné odvolání, nenabývá rozhodnutí právní moci, dokud o odvolání pravomocně nerozhodne odvolací soud (§206 odst. 1 o.s.ř.).
Podkladovým rozhodnutím je v projednávaném případě rozsudek Okresního soudu v Písku ze dne 22. 7. 2003, č.j. 6 C 58/2003-31, jehož stejnopis byl – jak vyplývá z nalézacího spisu – povinnému doručen 25. 8. 2003. Odvolání (datované dnem 1. 9. 2003) proti tomuto rozsudku podal povinný osobně u soudu 5. 9. 2005 (tedy včas). Usnesením ze dne 5. 9. 2003, č.j. 6 C 58/2003-35, vyzval soud povinného, aby zaplatil do tří dnů od doručení výzvy soudní poplatek z odvolání (výzva byla povinnému doručena 16. 9. 2003). Protože soudní poplatek nezaplatil, usnesením ze dne 7. 10. 2003, č.j. 6 C 58/2003-37, odvolací řízení podle §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů, zastavil. K návrhu povinného ze dne 3. 8. 2004 (podanému osobně u soudu 4. 8. 2004), jehož součástí byl i doklad o platbě soudního poplatku v kolcích, Okresní soud v Písku usnesením ze dne 7. 10. 2004, č.j. 6 C 58/2003-45, prominul povinnému zmeškání lhůty k podání odvolání proti usnesení o zastavení odvolacího řízení. Usnesením ze dne 29. 11. 2004, č.j. 22 Co 2672/2004-48, Krajský soud v Českých Budějovicích změnil usnesení o zastavení odvolacího řízení tak, že se řízení nezastavuje (povinný zaplatil soudní poplatek v době, kdy jeho poplatková povinnost trvala).
Rozhodnutí, jehož nuceného uskutečnění se oprávněná domáhá, musí být vykonatelné již v době, kdy je exekuční řízení zahájeno, jinými slovy, splnění předpokladu (formální) vykonatelnosti soud posuzuje ke dni, kdy návrh na nařízení exekuce došel exekutorovi nebo příslušnému exekučnímu soudu (§35 odst. 2, věta první, zákona č. 120/2001 Sb.). Je tomu tak proto, že den, kdy návrh na nařízení exekuce došel exekutorovi nebo soudu, je významný v případech, kdy exekuci titulu ukládajícího peněžité plnění exekutor (po právní moci usnesení o nařízení exekuce) provede vydáním exekučního příkazu způsobem stanoveným v §59 odst. 1 písm. c/ a d/ zákona č. 120/2001 Sb. (prodejem movitých věcí, nemovitostí, podniku). V těchto případech – na rozdíl od srážek ze mzdy a přikázání pohledávky, při nichž je pořadí určováno dnem, kdy plátci mzdy, peněžnímu ústavu nebo dlužníku povinného byl doručen exekuční příkaz, který má podle §47 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb. účinky nařízení výkonu rozhodnutí (srov. §280 odst. 3, §309 odst. 2, §316 odst. 1, §320 odst. 2 o.s.ř., §60, §65 zákona č. 120/2001 Sb.) – je pro pořadí, v němž se oprávnění uspokojují, významný den, kdy bylo zahájeno exekuční řízení (srov. §332 odst. 1, 3, §337c odst. 5, §338ze odst. 5 o.s.ř., §69, §71 zákona č. 120/2001 Sb.). Nabytí vykonatelnosti až v průběhu exekučního řízení, tedy do rozhodnutí soudu prvního stupně o návrhu na nařízení exekuce, nestačí, neboť v takových případech by oprávněný mohl získat neoprávněné výhody při uspokojování své pohledávky na úkor těch věřitelů (oprávněných), kteří návrh podali až poté, co se titul stal vykonatelným.
Exekuční řízení bylo v dané věci zahájeno 1. 6. 2004 (podáním návrhu u soudu).
Právní mocí usnesení Okresního soudu v Písku ze dne 7. 10. 2004, č.j. 6 C 58/2003-45, nastal ze zákona suspenzivní účinek odvolání (§206 odst. 1 o.s.ř.), jímž povinný napadl usnesení Okresního soudu v Písku ze dne 7. 10. 2003, č.j. 6 C 58/2003-37; toto usnesení (o zastavení odvolacího řízení) právní moci nenabylo a krajský soud jej odklidil. Právní moc podkladového rozsudku byla tedy podáním (včasného) odvolání povinného odložena (§206 odst. 1 o.s.ř.).
Lze uzavřít, že v době zahájení exekučního řízení (ostatně i v okamžiku, kdy o návrhu na nařízení exekuce rozhodoval soud prvního stupně) nebyl splněn jeden z předpokladů, jimiž zákon č. 120/2001 Sb. nařízení exekuce podmiňuje.
Jelikož se uplatněnými argumenty správnost rozhodnutí odvolacího soudu nepodařilo dovolatelce zpochybnit, Nejvyšší soud dovolání jako nedůvodné zamítl (§243b odst. 2, část věty před středníkem, o.s.ř.).
Dovolání proti nákladovým výrokům není přípustné.
Z ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř. přípustnost dovolání nevyplývá již proto, že nejde o rozhodnutí ve věci samé (navíc nejde o rozhodnutí, jímž by odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně změnil či potvrdil), a ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř. použít nelze, neboť nejde o žádný z případů zde uvedených.
Nejvyšší soud proto dovolání, jímž oprávněná napadla rozhodnutí odvolacího soudu v části týkající se nákladů řízení a nákladů exekuce, odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn (věcným a procesním) neúspěchem oprávněné v dovolacím řízení, jakož i tím, že povinný, jenž by měl právo na jejich náhradu, v tomto stadiu řízení náklady nevznikly (§243b odst. 5, věta první, §224 odst. 1, §146 odst. 3, §142 odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. ledna 2006
JUDr. Pavel Krbek, v. r.
předseda senátu