ECLI:CZ:NS:2006:20.CDO.1390.2005.1
sp. zn. 20 Cdo 1390/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Marie Vokřinkové a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné K. b., a. s., proti povinné M. G., zastoupené advokátem, pro 989.161,17 Kč s příslušenstvím prodejem nemovitosti, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 26 E 2166/98, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 7. 2003, č.j. 20 Co 286/2003-72, takto:
Dovolání se zamítá.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným usnesením krajský soud rozhodl o vstupu G. M. B., a. s., do řízení na místo dosavadní oprávněné. Za skutečnost, na jejímž základě bylo právo převedeno na právní nástupkyni, považoval smlouvu o postoupení pohledávky ze dne 28. 5. 2003; jelikož i ostatní předpoklady stanovené v §107a odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.s.ř.“), byly podle odvolacího soudu splněny, návrhu postupitelky (oprávněné) vyhověl.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadla povinná dovoláním, jímž namítá, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř.). O vstupu procesního nástupce do řízení rozhodl soud druhého stupně, čímž porušil zásadu dvouinstančnosti; povinné upřel řádný opravný prostředek, kterým mohla „například“ poukazovat na to, že smlouva o postoupení vymáhané pohledávky není platná.
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. zákona č. 59/2005 Sb.).
Dovolání – přípustné podle §239 odst. 1 písm. b/ o.s.ř. – není důvodné.
Z úřední povinnosti posuzuje dovolací soud pouze (zmatečnostní) vady vyjmenované v ustanovení §229 odst. 1, odst. 2 písm. a/, b/ a odst. 3 o.s.ř., jakož i jiné vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; jinak je vázán uplatněným dovolacím důvodem – v projednávané věci důvodem podle §241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř. – včetně toho, jak jej dovolatelka obsahově vymezila (§242 odst. 3 o.s.ř.). Jelikož jiné vady nebyly dovoláním vytýkány a ze spisu se jejich existence nepodává, je předmětem dovolacího přezkumu posouzení toho, zda odvolací soud mohl o návrhu oprávněné podle §107a odst. 2 o.s.ř. rozhodnout.
Podle ustanovení §107a odst. 1 o.s.ř., má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v §107.
Podle ustanovení §107a odst. 2 o.s.ř. soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány.
Podle ustanovení §211 o.s.ř. platí pro řízení u odvolacího soudu přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, pokud není stanoveno něco jiného.
V projednávané věci návrh oprávněné (datovaný 10. 6. 2003) na vstup G. M. B., a. s., do řízení o výkon rozhodnutí na její místo došel soudu 25. 6. 2003; soud prvního stupně jej (spolu s listinami prokazujícími převod vymáhané pohledávky) zaslal odvolacímu soudu, který měl od 4. 4. 2003 spis, neboť povinná napadla usnesení ze dne 5. 2. 2003, č.j. 26 E 2166/98-51, jímž Městský soud v Brně rozhodl o ceně nemovitosti (§336a odst. 1 o.s.ř.), odvoláním.
Není pochyb o tom, že k procesnímu nástupnictví podle ustanovení §107a o.s.ř. může dojít též v řízení o výkon rozhodnutí (§254 odst. 1 o.s.ř.), tedy i ve fázi, jež – při prodeji nemovitosti – následuje po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí (zde usnesení Městského soudu v Brně ze dne 8. 10. 1998, č.j. 26 E 2166/98-5, které nabylo 2. 12. 1998 právní moci). Z ustanovení §254 odst. 4 o.s.ř. se současně podává, že v odvolacím řízení ve věcech výkonu rozhodnutí se neuplatní omezení vyplývající z §205a a §211a o.s.ř., jinými slovy, projednání odvolání a rozhodnutí o něm se řídí pravidly tzv. úplné apelace.
Jestliže návrh na vstup nového účastníka do řízení na místo účastníka dosavadního oprávněný podá – jako tomu bylo v souzené věci – v průběhu odvolacího řízení (poté, co předseda senátu soudu prvního stupně spis předložil odvolacímu soudu, §210 odst. 3 o.s.ř.), rozhodne o tomto návrhu odvolací soud (§211, §107a odst. 2 o.s.ř.). Okolnost, zda právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka, o něž v řízení jde, nastala již v průběhu řízení před soudem prvního stupně nebo až po vydání jeho rozhodnutí (zde usnesení o ceně), není – právě s ohledem na princip úplné apelace – podstatná.
Lze uzavřít, že vadou, již dovolatelka vytýkala, odvolací řízení postiženo není; Nejvyšší soud proto dovolání zamítl (§243b odst. 2, část věty před středníkem, o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. ledna 2006
JUDr. Pavel K r b e k , v.r.
předseda senátu