ECLI:CZ:NS:2006:20.CDO.1494.2006.1
sp. zn. 20 Cdo 1494/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka v exekuční věci oprávněné O. s.r.o., zastoupené advokátem, proti povinnému V. B., zastoupenému advokátkou, pro 2.588,90 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku – Místku pod sp. zn. 27 Nc 6518/2004, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 9. 2005, č.j. 9 Co 839/2005-19, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozhodnutím potvrdil krajský soud usnesení ze dne 23. 12. 2004, č.j. 27 Nc 6518/2004-5a), jímž okresní soud nařídil podle rozhodnutí Č. t. ú. ze dne 7. 1. 2004, sp. zn. 213390/2003-6381-2.výpr., exekuci a jejím provedením pověřil Mgr. T. P., soudního exekutora. Odvolací soud dospěl k závěru, že exekuční titul je formálně vykonatelný, neboť byl povinnému doručen do vlastních rukou dne 12. 1. 2004, nabyl právní moci dne 29. 1. 2004 a stal se vykonatelným.
V dovolání – jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §237 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) – povinný namítá, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř.). Podle jeho názoru má napadené rozhodnutí zásadní právní význam, neboť soudy dosud ve své praxi problematiku rozhodování Č. t. ú. ve vztahu k porušení jeho povinnosti vůči svým klientům neřešily. Je přesvědčen, že se nemohl dostat do prodlení s úhradou služeb, neboť dodavatel telekomunikačních služeb neplnil své povinnosti. Povinný neobdržel řádně a včas telefonní seznam ani poukázku na jeho vyzvednutí; navíc jeho jméno bylo – navzdory objednávce – uvedeno v telefonním seznamu nejméně v roce 2003 a 2004; tuto skutečnost však zjistil až v roce 2005 a v soudním řízení ji nemohl uplatnit. Jeho telefonní uzel v N. J. byl užíván neoprávněně; proto jej zrušil a zřídil si telefonní stanici přes F. – M. Tyto argumenty však Č. t. ú. nezkoumal a nedal povinnému možnost se k věci vyjádřit; tím porušil jeho právo na spravedlivý proces. Navrhl, aby napadené usnesení bylo zrušeno a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Oprávněná se k dovolání nevyjádřila.
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. zákona č. 59/2005 Sb.).
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout jen pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. – jež podle §238a odst. 2 o.s.ř. platí obdobně a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení §238a odst. 1 písm. c/ o.s.ř. a §130 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 120/2001 Sb.“) – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o.s.ř.).
Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž jen důvod podle §241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř., jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Ačkoli povinný argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, dovolacímu soudu přednesl, jejich hodnocením k závěru o splnění této podmínky dospět nelze. O existenci (dovoláním otevřené) právní otázky, jejíž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení obdobných právních poměrů, a jež by tak mohlo mít vliv na rozhodovací činnost soudů obecně (což rozhodnutí zásadního právního významu ve smyslu §237 odst. 3 o.s.ř. předpokládá), totiž v dané věci nejde, jelikož není žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud při posuzování rozhodných otázek uplatnil právní názory nestandardní, případně vybočující z mezí ustálené soudní praxe.
Námitkou, že se nedostal do prodlení s úhradou plateb, neboť dodavatel telekomunikačních služeb neplnil své povinnosti, zpochybňuje dovolatel věcnou správnost rozhodnutí, na jehož podkladě je exekuce vedena. Tu však již v exekučním řízení nelze přezkoumávat; obsahem tohoto rozhodnutí je exekuční soud vázán a je povinen z něj vycházet (srov. např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2000 pod č. 4).
Námitka, že Č. t. ú. v nalézacím řízení nezkoumal argumenty dovolatele a tím porušil jeho právo na spravedlivý proces, je v exekučním řízení rovněž bezvýznamná; okolnost, že řízení předcházející vydání exekučního titulu bylo postiženo vadou, nezakládá současně vadu řízení o výkon takového titulu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2002, sp. zn. 20 Cdo 554/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 7, ročník 2004 pod č. 62).
Dovolatelem ohlášený (blíže však nevymezený) dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř. – jak již bylo řečeno – přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. (§238a odst. 2 o.s.ř.) založit nemůže.
Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu, Nejvyšší soud je odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o.s.ř.).
O nákladech vzniklých oprávněné v dovolacím řízení rozhodne soudní exekutor (§88 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. listopadu 2006
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu