ECLI:CZ:NS:2006:20.CDO.155.2006.1
sp. zn. 20 Cdo 155/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné S. B., zastoupené advokátem, proti povinným 1) Z. D., 2) J. H., zastoupeným advokátkou, provedením prací a výkonů, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 66 E 21/2005, o dovolání povinných proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 9. 2005, č.j. 13 Co 236/2005-44, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným usnesením krajský soud změnil usnesení ze dne 7. 3. 2005, č.j. 66 E 21/2005-12 (jímž městský soud nařídil na podkladě svého usnesení ze dne 13. 2. 2005, č.j. 53 Nc 21/2005-20, výkon rozhodnutí uložením pokuty 20.000,- Kč), jen tak, že povinné zavázal k zaplacení pokuty ve výši 5.000,- Kč. Dospěl k závěru, že exekuční titul je materiálně i formálně vykonatelný; povinnému 2) byl doručen dne 17. 2. 2005 a povinné 1) byl doručen uložením dne 21. 2. 2005. Je nepochybné, že povinní porušili povinnost umožnit oprávněné vstup do předmětného bytu a domu, neboť to sami připouštějí; podmínky pro nařízení výkonu rozhodnutí jsou tedy splněny, na čemž nic nemění skutečnost, že povinní dne 26. 2. 2005 povinnost uloženou exekučním titulem podle svého tvrzení splnili. Pokutu snížil proto, že šlo o první porušení uložené povinnosti a že vůči povinné 1) se exekuční titul stal vykonatelným v době, kdy ještě o jeho uložení nevěděla.
V dovolání – jehož přípustnost dovozují z ustanovení §238a odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) – namítají povinní, že odvolací soud přehlédl, že exekuční titul v průběhu odvolacího řízení pozbyl vykonatelnosti, neboť byl usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 26. 5. 2005, sp. zn. 19 Co 86/2005, změněn tak, že návrh na vydání předběžného opatření byl zamítnut. Navrhli, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Oprávněná se k dovolání nevyjádřila.
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. zákona č. 59/2005 Sb.).
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout jen pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. – jež podle §238a odst. 2 o.s.ř. platí obdobně a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení §238a odst. 1 písm. c) o.s.ř. – je dovolání proti potvrzujícímu (kterým podle obsahu napadené usnesení je) usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o.s.ř.).
Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž jen důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Námitkou, že odvolací soud přehlédl, že exekuční titul byl v průběhu odvolacího řízení odklizen, uplatňují dovolatelé dovolací důvod uvedený v §241a odst. 2 písm. a) o.s.ř., který je vyhrazen vadám řízení, jež mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a který – jak již bylo uvedeno – způsobilým důvodem dovolání přípustného jen podle §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. (§238a odst. 2 o.s.ř.) být nemůže.
Navíc platí, že správnost, případně úplnost skutkových zjištění nelze poměřovat prostřednictvím tvrzení o skutečnostech, jež byly uplatněny teprve v dovolacím řízení, aniž by byly k dispozici již odvolacímu soudu; na takových skutkových novotách nemůže být založen ani dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. a) o.s.ř. (§241a odst. 4 o.s.ř.). Dovolatelé výtku, že exekuční titul byl v průběhu odvolacího řízení odklizen, vnesli do řízení až mimořádným opravným prostředkem, aniž by ji vtělili do odvolání proti usnesení soudu prvního stupně. Proto by odvolací soud nemohl k odklizení exekučního titulu přihlížet ani v případě, že by mu bylo (jinak) známo (§212a odst. 3 o.s.ř.).
Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu, Nejvyšší soud je odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o.s.ř.).
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, větu první, §224 odst. 1 a 146 odst. 3 o.s.ř. (oprávněné v tomto stadiu řízení náklady nevznikly a povinní na ně nemají právo).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. července 2006
JUDr. Vladimír M i k u š e k , v. r.
předseda senátu