ECLI:CZ:NS:2006:20.CDO.1553.2005.1
sp. zn. 20 Cdo 1553/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Marie Vokřinkové a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné Okresní správy sociálního zabezpečení L., proti povinnému M. S., za účasti manželky povinného M. S., zastoupené advokátkou, pro 1.210.544,- Kč, prodejem nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. E 3524/2002, o dovolání manželky povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30.11.2004, č.j. 10 Co 871/2004-81, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Odvolací soud potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně odmítl pro opožděnost odvolání manželky povinného proti usnesení, jímž byla určena výsledná cena nemovitostí dotčených nařízeným výkonem rozhodnutí.
Proti usnesení odvolacího soudu podala manželka povinného (zastoupena advokátem) dovolání, v němž zejména namítla, že soudy obou stupňů nesprávně posoudily „platnost náhradního doručení“.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř.
Přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 o.s.ř. není dána již proto, že rozhodnutím odvolacího soudu nebylo potvrzeno usnesení, kterým by soud prvního stupně rozhodl ve věci samé. Dovolání není přípustné podle §238 a §238a o.s.ř., neboť usnesením soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve věcech zde vyjmenovaných, a z §239 odst. 1 a 2 o.s.ř. rovněž nevyplývá, protože nejde o případy v těchto ustanoveních uvedené. Přípustnost dovolání nelze dovozovat ani z §239 odst. 3 o.s.ř.; podle uvedeného ustanovení lze dovolání podat jen tehdy, bylo-li potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž byla postupem podle §43 o.s.ř. odmítnuta žaloba, případně jímž byl odmítnut jiný návrh na zahájení řízení, a nikoliv odmítl-li soud prvního stupně podle §208 odst. 1 o.s.ř. odvolání pro opožděnost (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 1124/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 5/2003 pod č. 41).
Protože dovolání není podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu přípustné, Nejvyšší soud je – aniž se jím mohl zabývat z pohledu uplatněných námitek – odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o.s.ř.).
Výrok o nákladech dovolacího řízení vychází z ust. §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř.; oprávněné, jež by jinak právo na náhradu nákladů řízení měla, však v tomto stádiu řízení náklady řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. února 2006
JUDr. Pavel K r b e k , v.r.
předseda senátu