ECLI:CZ:NS:2006:20.CDO.1824.2006.1
sp. zn. 20 Cdo 1824/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněného P. B., proti povinnému R. C., pro částku 14.100,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň – město pod sp. zn. 73 Nc 3173/2005, o dovolání JUDr. J. P., soudního exekutora Exekutorského úřadu P. – s., proti usnesení Krajského soudu v Plzni z 19. 12. 2005, č.j. 18 Co 667/2005-24, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud usnesením z 27. 6. 2005, č.j. 73 Nc 3173/2005-9, nařídil exekuci k vymožení peněžitého plnění (nákladů předcházejícího řízení, včetně nákladů exekuce a nákladů oprávněného určených v příkazu exekutora) podle svého vykonatelného rozsudku ze 7. 1. 2005, č.j. 19 C 327/2004 (výrok I.), a jejím provedením pověřil označeného soudního exekutora (výrok II.).
Shora uvedeným usnesením krajský soud k odvolání povinného usnesení okresního soudu zrušil a řízení zastavil (výrok I.) a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II.), a že exekutor nemá právo na náhradu nákladů exekuce (výrok III.).
V dovolání – aniž se zabývá otázkou jeho přípustnosti – exekutor napadá výrok III. usnesení odvolacího soudu, který je podle jeho názoru v rozporu se zněním ustanovení §11 odst. 3 vyhlášky č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož „zanikne-li pověření exekutora k provedení exekuce rozhodnutím soudu o vyloučení exekutora nebo o zastavení exekuce anebo o pověření jiného exekutora provedením exekuce /§51 písm. a), b) a d) zákona/, činí odměna exekutora, jehož pověření zaniklo, 3.000,- Kč, nestanoví-li se dále jinak“. Dovolatel v této souvislosti poukazuje na usnesení z 22. 12. 2003, sp. zn. 19 Co 559/2003, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 3, ročník 2005, pod poř. č. 22, jímž Krajský soud v Hradci Králové rozhodl, že „zanikne-li pověření exekutora k provedení exekuce v důsledku zastavení exekuce bez jeho zavinění, činí odměna exekutora nejméně 3.000,- Kč, bez zřetele k tomu, že žádný exekuční úkon nevykonal“.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř.
Podle ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř. není dovolání směřující proti výroku usnesení odvolacího soudu, podle něhož exekutor nemá právo na náhradu nákladů exekuce, přípustné proto, že usnesení o nákladech řízení, a tedy ani o nákladech exekuce (§52 odst. 1 ex. řádu) v jejich taxativních výčtech uvedeno není, a podle §237 odst. 1 o.s.ř. již proto, že usnesení o nákladech exekuce, stejně jako o nákladech řízení, není rozhodnutím ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. též usnesení Nejvyššího soudu z 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 10, ročník 1998, pod poř. č. 61, případně usnesení téhož soudu z 28. 8. 1997, sp. zn. 2 Cdon 484/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 1997, pod poř. č. 88). Pokud pak jde o tu část usnesení krajského soudu, jíž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení, nejedná se navíc o rozhodnutí měnící ani potvrzující.
Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařídil jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.), dovolání podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl (srov. též usnesení Nejvyššího soudu z 31. ledna 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2003, pod poř. č. 4).
Dovolání bylo odmítnuto, ostatním účastníkům však prokazatelné náklady tohoto řízení, na jejichž náhradu by jinak měli dle ustanovení §146 odst. 3, §224 odst. 1 a §243b odst. 5 věty první o. s. ř. právo, (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. září 2006
JUDr. Vladimír M i k u š e k , v. r.
předseda senátu