ECLI:CZ:NS:2006:20.CDO.2050.2005.1
sp. zn. 20 Cdo 2050/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného V. A., družstva, proti povinnému A. H., zastoupenému advokátem, pro 229.192,- Kč s příslušenstvím, prodejem nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 21 E 1573/2000, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 1. 2005, č.j. 9 Co 1335/2004-147, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 30. 6. 2004, č.j. 21 E 1573/2000-131, jímž okresní soud zamítl návrh povinného na zastavení výkonu rozhodnutí (nařízeného usnesením ze dne 4. 11. 2002, č.j. 21 E 1573/2000-62, na podkladě platebního rozkazu Okresního soudu v Ostravě ze dne 6. 4. 1994, sp. zn. Ro 12832/93). Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že platební rozkaz byl povinnému doručen do vlastních rukou a stal se vykonatelným. Nesouhlasí-li povinný s tímto závěrem, může proti platebnímu rozkazu podat řádný opravný prostředek a v jeho rámci uplatňovat důkazní návrhy ohledně neúčinnosti doručení. Exekuční reakcí na podání opravného prostředku je pak návrh na odklad výkonu rozhodnutí, resp. jeho zastavení v případě zrušení platebního rozkazu.
V dovolání – jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) – povinný opětovně namítá, že platební rozkaz nikdy nepřevzal a doručenku nepodepsal; podepsala ji za něho jeho sekretářka A. C., což navrhuje prokázat čtením jejího prohlášení. Platební rozkaz je proto nevykonatelný. Bylo vážným pochybením soudu, zamítl-li návrh povinného na vypracování konkurenčního znaleckého posudku a na výslech svědků a neumožnil-li povinnému nahlédnout do srovnávacích materiálů, jež byly podkladem pro vypracování znaleckého posudku. Poznámka na doručence „u soudu a nečitelný, snad podpis“ nebyla v řízení vysvětlena. V soudních spisech existují dva rozdílné exempláře platebního rozkazu s odlišným způsobem vyznačení data, kdy byly opatřeny doložkou právní moci. Povinný navrhl, aby usnesení soudů obou stupňů byla zrušena a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Oprávněný navrhl, aby dovolání bylo zamítnuto. Dovolání považuje za účelové a zavádějící se zřejmou snahou oddálit a vyhnout se plnění uložených povinností.
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. zákona č. 59/2005 Sb.).
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. – jež podle §238a odst. 2 o.s.ř. platí obdobně, a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení §238a odst. 1 písm. d/ o.s.ř. – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o.s.ř.). Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž jen důvod podle §241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř., jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Dovolatel, aniž by však uvedl, v čem má spočívat zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, zpochybnil závěr, že platební rozkaz, na jehož podkladě je veden výkon rozhodnutí, je vykonatelný. Tento závěr je závěrem právním, jehož přezkum je v dovolacím řízení možný v intencích dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. Aby však mohl soud k takovému závěru dospět, musí učinit potřebná skutková zjištění. V projednávaném řízení šlo především o zjištění, že povinný platební rozkaz, který mu byl doručován do vlastních rukou, převzal (a tuto okolnost potvrdil na doručence dne 11. 7. 1994). Nesprávnost, případně neúplnost těchto skutkových zjištění pak lze namítat prostřednictvím dovolacích důvodů podle §241a odst. 3, resp. 241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř. Za použití druhého z uvedených důvodů dovolatel vytýká, že okresní soud i soud odvolací nevyhověly žádosti o provedení jím navržených důkazů a nezabývaly se nejasnou poznámkou na doručence, a předložil vlastní skutkovou verzi, že písemnost nepřevzal.
I když dovolatel zpochybnil právní závěr odvolacího soudu o vykonatelnosti exekučního titulu, učinil tak způsobem neregulérním; jinými slovy, závěr o jeho nevykonatelnosti založil na vlastních skutkových zjištěných odlišných od zjištění, k nimž dospěl soud odvolací. Vady řízení, jež mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, stejně jako okolnost, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování, však – jak již bylo uvedeno – způsobilými důvody dovolání přípustného jen podle §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. být nemohou.
Obecně (nad rámec výše uvedeného) platí, že správnost, případně úplnost skutkových zjištění nelze poměřovat prostřednictvím důkazů, jež byly uplatněny teprve v dovolacím řízení, aniž byly k dispozici již odvolacímu soudu. Na takových důkazních novotách nemůže být založen dovolací důvod podle §241a odst. 3, ani podle §241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř. (§241a odst. 4 o.s.ř.). K dovolatelem předloženému prohlášení jeho bývalé sekretářky o tom, že za něj podepsala předmětnou doručenku, proto v dovolacím řízení nelze přihlédnout.
Námitkou, že mu nebylo umožněno nahlédnout do podkladů pro vypracování znaleckého posudku, uplatňuje dovolatel zmatečnost podle §229 odst. 3 o.s.ř., spočívající v odnětí možnosti jednat před soudem. Tato vada však není dovolacím důvodem vůbec a soud se jí vzhledem k nepřípustnosti dovolání nemůže zabývat ani podle §242 odst. 3, věty druhé, o.s.ř.
Žádný dovolací důvod není uplatněn ani námitkou (vznesenou teprve v dovolání), že v soudních spisech existují dva exempláře platebního rozkazu s odlišným vyznačením data opatření doložkou právní moci. Jelikož dovolatel tuto skutečnost pouze konstatuje, aniž by v tomto směru vytýkal odvolacímu soudu určité pochybení, je tato námitka v dovolacím řízení bezvýznamná.
Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu, Nejvyšší soud je podle §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c/ o.s.ř. odmítl.
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, větu první, §224 odst. 1 a 146 odst. 3 o.s.ř. (oprávněnému v tomto stadiu řízení náklady nevznikly a povinný na ně nemá právo).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. ledna 2006
JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.
předseda senátu