Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.09.2006, sp. zn. 20 Cdo 23/2006 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2006:20.CDO.23.2006.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2006:20.CDO.23.2006.1
sp. zn. 20 Cdo 23/2006 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné České republiky – Krajského soudu v Českých Budějovicích, se sídlem v Českých Budějovicích, Zátkovo nábřeží 2, proti povinnému J. P., zastoupenému advokátem, pro 70.365,- Kč, prodejem movitých věcí, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 22 E 330/2004, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. 4. 2005, č.j. 27 Co 203/2005-28, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 5. 4. 2004, č.j. 22 E 330/2004-3, kterým Okresní soud v Příbrami nařídil podle usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. 11. 2003, č.j. 17 T 20-2002-386, k uspokojení pohledávky 70.365,- Kč výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí povinného (usnesení, jímž okresní soud zamítl návrh povinného na zastavení výkonu rozhodnutí, zrušil, neboť podání ze dne 14. 3. 2005 považoval toliko za odvolání). Předpoklady pro nařízení výkonu rozhodnutí podle ustanovení §251 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jeno.s.ř.“), měl odvolací soud za splněny, zejména uzavřel, že podkladové rozhodnutí je vykonatelné a že navržený způsob výkonu je ve smyslu ustanovení §263 odst. 2 a §264 odst. 1 o.s.ř. vhodný. Námitky proti provádění výkonu označil jako nedůvodné, protože doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí až při jejich sepisu, případně s vyrozuměním o tom, že soupis byl proveden a které věci byly sepsány, předpokládá ustanovení §325 odst. 1 o.s.ř. Rozhodnutí odvolacího soudu (ve výroku, jímž bylo usnesení o nařízení výkonu potvrzeno) napadl povinný dovoláním. Namítá, že nebylo přihlédnuto ke skutečnosti, že nemohl dobrovolně splnit to, co mu ukládá exekuční titul; pravomocné rozhodnutí totiž „obdržel v době, kdy … nastupoval výkon trestu odnětí svobody.“ Vzhledem k tomu, že povinnost v současnosti plní (formou srážek ze mzdy), považuje nařízený výkon rozhodnutí za příliš tvrdý a nadbytečný. Navrhl proto, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Oprávněná ve svém vyjádření k dovolání uvedla, že povinný do dnešního dne předmětný závazek neuhradil ani z části (srážky ze mzdy jsou vedeny pro jinou pohledávku). Domnívá se, že předpoklady nařízení výkonu rozhodnutí byly splněny, a navrhuje, aby dovolací soud dovolání zamítl. Dovolání není přípustné. Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, je dovolání ve smyslu §238a odst. 1 písm. c/ o.s.ř. přípustné za podmínek vymezených v §237 odst. 1 písm. b/ nebo c/ o.s.ř. (srov. §238a odst. 2 o.s.ř.). Protože použití ustanovení §237 odst. 1 písm. b/ o.s.ř. je vyloučeno (usnesení soudu prvního stupně nepředcházelo dřívější, odvolacím soudem zrušené, rozhodnutí téhož soudu), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o.s.ř.). Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá toliko pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu; dovolání lze tudíž odůvodnit jen ustanovením §241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. (nesprávným právním posouzením věci). Při přezkumu napadeného rozhodnutí – a tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatel zpochybnil – je dovolací soud uvedeným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán (§242 odst. 3, věta první, o.s.ř.). Dovolatel netvrdí, že napadené rozhodnutí je zásadního právního významu, a hodnocení argumentace v dovolání obsažené vede k závěru, že o existenci (dovoláním otevřené) právní otázky, jejíž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení obdobných právních poměrů, a jež by tak mohlo mít vliv na rozhodovací činnost soudů obecně (což rozhodnutí zásadního právního významu ve smyslu §237 odst. 3 o.s.ř. předpokládá), v dané věci nejde. Při věcném posuzování návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí soud zkoumá, zda exekuční titul byl vydán orgánem, který k tomu měl pravomoc, zda je vykonatelný po stránce formální a materiální, zda oprávněný a povinný jsou věcně legitimováni, zda je exekuce navrhována v takovém rozsahu, který stačí k uspokojení oprávněného, zda k vydobytí peněžité pohledávky nepostačuje výkon rozhodnutí nařízený nebo navržený jiným způsobem a zda právo není prekludováno. Při rozhodování o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí se soud nezabývá tím, zda povinnost uložená povinnému rozhodnutím (jiným titulem) byla splněna, případně z jakých důvodů splněna být nemohla; v tomto směru vychází z tvrzení oprávněného. Napadené rozhodnutí je tudíž v souladu se standardní judikaturou; podmínky pro vyslovení přípustnosti dovolání ve smyslu §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. splněny nejsou, a proto Nejvyšší soud dovolání odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o.s.ř.). Dovolání bylo odmítnuto, oprávněné náklady tohoto řízení, na jejichž náhradu by jinak měla právo, (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení §146 odst. 3, §224 odst. 1 a §243b odst. 5 o.s.ř. výrok, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 27. září 2006 JUDr. Pavel Krbek, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/27/2006
Spisová značka:20 Cdo 23/2006
ECLI:ECLI:CZ:NS:2006:20.CDO.23.2006.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§237 odst. 1 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.
§243b odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.
§218 odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-21