ECLI:CZ:NS:2006:20.CDO.2488.2005.1
sp. zn. 20 Cdo 2488/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné A. S., zastoupené advokátkou, proti povinným 1/ O. V., a 2/ I. V., zastoupené advokátem, vyklizením bytu, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 34 E 157/2004, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 7. 2005, č.j. 8 Co 1152/2005-51, takto:
Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 7. 2005, č.j. 8 Co 1152/2005-51, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozhodnutím změnil krajský soud usnesení ze dne 10. 2. 2005, č.j. 34 E 157/2004-27 (jímž okresní soud nařídil podle svého rozsudku ze dne 31. 10. 2003, č.j. 18 C 201/2003-38, výkon rozhodnutí vyklizením), tak, že návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zamítl. Dospěl k závěru, že nabízený byt nelze považovat za přiměřený bytu vyklizovanému, neboť nájemné spolu s úhradou za plnění poskytovaná s užíváním bytu by v nabízeném bytě činily 10.400,- Kč měsíčně, tedy částku přesahující 40 % příjmů povinných (jež činí 25.000,- Kč měsíčně), zatímco ve vyklizovaném bytě činí tento poměr 22 %. Náklady na bydlení v nabízeném bytě by nadstandardně zatížily rodinný rozpočet povinných, jejichž příjmy za nadstandardní považovat nelze.
V dovolání – jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §238a odst. 1 písm. c/ a §237 odst. 1 písm. a/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) – namítá oprávněná nesprávné právní posouzení věci. S poukazem na nález Ústavního soudu ze dne 23. 9. 2004, sp. zn. IV. ÚS 524/2003, je přesvědčena, že při úvahách o přiměřenosti náhradního bytu se soud musí zabývat pouze otázkou, zda nájemné v nabízeném bytě odpovídá obvyklé ceně nájmu v daném místě a čase. V dané věci je nájemné v nabízeném bytě (6.900,- Kč měsíčně) ještě nižší než obvyklá cena nájmu v daném čase a místě. Sociální situace povinných v této souvislosti není rozhodující; i kdyby tomu tak ovšem bylo, zbývalo by povinným při užívání nabízeného bytu ještě zhruba 15.000,- Kč měsíčně, což je příjem celé řady jiných rodin. Námitka, že syn povinných od 1. 9. 2005 začal studovat soukromou školu, je bezpředmětná; ostatně i oprávněná je samoživitelkou pečující o dvě nezletilé děti. Soud navíc nepřihlédl k příjmu druhého dítěte povinných, jež je výdělečně činné. Navrhla, aby napadené usnesení bylo zrušeno a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Povinní se k dovolání nevyjádřili.
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 3. 2005, neboť – jak se podává z odůvodnění napadeného usnesení – odvolací řízení bylo provedeno podle procesních předpisů účinných do tohoto dne (čl. II, bod 3. zákona č. 59/2005 Sb.).
Dovolání – přípustné podle §238a odst. 1 písm. c/ a odst. 2 o.s.ř. ve spojení s §237 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. – je důvodné.
Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu – sice správně určenou – nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Podle §251 o.s.ř., nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
Podle §711 odst. 2, věty čtvrté, zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“), má-li nájemce právo na náhradní byt (náhradní ubytování), rozhodne soud, že nájemce je povinen vyklidit byt do 15 dnů po zajištění náhradního bytu, a stačí-li poskytnutí náhradního ubytování, do 15 dnů po zajištění náhradního ubytování.
Podle §712 odst. 2, věty druhé, obč. zák., skončil-li nájemní poměr výpovědí pronajímatele z důvodů podle §711 odst. 1 písm. a), b), e), f) a i), má nájemce právo na náhradní byt, který je podle místních podmínek zásadně rovnocenný bytu, který má vyklidit (přiměřený náhradní byt).
Je výrazem ustálené soudní praxe, že jedním z kritérií vymezujících přiměřený náhradní byt je rovněž výše nájemného (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2005, sp. zn. 20 Cdo 823/2004). Z ustanovení §712 odst. 2, věty druhé, obč. zák. ovšem vyplývá, že zásadní rovnocennost nabízeného bytu (a to i z hlediska nájemného) se posuzuje nikoli ve vztahu k sociálním poměrům povinných, nýbrž ve vztahu k vyklizovanému bytu. Je-li nájemné v nabízeném bytě podle místních podmínek rovnocenné nájemnému v bytě vyklizovaném (v případě regulovaného nájemného v dosavadním bytě pak odpovídající obvyklé ceně nájmu v daném čase a místě, srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 9. 2004, sp. zn. IV. ÚS 524/2003, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení, svazek č. 34 pod č. 138), je třeba nabízený byt z tohoto hlediska považovat za přiměřený bez ohledu na aktuální sociální situaci povinných. Ve zmíněném nálezu Ústavní soud uvedl, že na pronajímatele nelze při rozhodování o vyklizení přenášet zátěž sociálně slabších osob; způsob, jak vyřešit případné finanční těžkosti povinných při uspokojování potřeby bydlení, leží ve sféře státní pomoci (např. formou příspěvku na bydlení).
Právní názor odvolacího soudu, že rovnocennost nabízeného bytu vůči bytu vyklizovanému z hlediska výše nájemného je třeba posuzovat vzhledem k aktuální sociální situaci povinných, je tedy nesprávný.
Nejvyšší soud proto napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§243b odst. 2, část věty za středníkem, odst. 3, věta první, o.s.ř.).
Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud v dalším řízení závazný (§243d odst. 1, §226 odst. 1 o.s.ř.).
V novém usnesení odvolací soud rozhodne nejen o nákladech dalšího řízení, ale znovu i o nákladech řízení původního, tedy i dovolacího (§243d odst. l, věta druhá, o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. ledna 2006
JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.
předseda senátu