ECLI:CZ:NS:2006:20.CDO.2653.2005.1
sp. zn. 20 Cdo 2653/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné České republiky – Okresního soudu Strakonice, se sídlem ve Strakonicích, Smetanova 455, proti povinnému F. V., pro 7.206,- Kč, srážkami z důchodu, vedené u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. 9 E 246/2004, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 10. 2004, č.j. 5 Co 2205/2004-18, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Proti shora označenému rozhodnutí, jímž krajský soud potvrdil usnesení okresního soudu ze dne 3. 6. 2004, č.j. 9 E 246/2004-2 (kterým okresní soud nařídil výkon rozhodnutí), podal povinný dovolání.
Protože dovolání mělo nedostatky bránící dalšímu pokračování dovolacího řízení a nebylo ani sepsáno advokátem, přičemž ze spisu nevyplývalo, že by povinný byl právnicky vzdělán, soud jej usnesením ze dne 11. 5. 2005, doručeným mu 24. 5. 2005, vyzval, aby si ve lhůtě 20 dnů od doručení usnesení zvolil zástupcem advokáta; zároveň jej poučil, že dovolání musí být sepsáno advokátem a že nevyhoví-li výzvě, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Na výzvu soudu dovolatel reagoval žádostí o ustanovení zástupce pro dovolací řízení, jež však byla usnesením ze dne 9. 9. 2005, č.j. 9 E 246/2004-32, pravomocným dne 1. 10. 2005, zamítnuta.
Z ustanovení §241 odst. 1, 2 písm. a/, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), plyne, že dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem (příp. notářem), jenž musí dovolání také sepsat. Zvolí-li si advokáta až poté, co sám podal dovolání, je ke splnění podmínky dovolatelova zastoupení nezbytné, aby zmocněnec (advokát) jím dříve učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním, popř. sdělil soudu, že se s již učiněným podáním ztotožňuje.
Protože podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (k jejímuž splnění je třeba i sepisu dovolání advokátem, viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2000 pod č. 64) je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání – kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje – vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§241 odst. 1 o.s.ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání podle §104 odst. 2 a §243c odst. 1 o.s.ř. zastavil.
Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, oprávněné však prokazatelné náklady tohoto řízení, na jejichž náhradu by jinak měla dle §146 odst. 2, věty první, §224 odst. 1 a §243b odst. 5, věty první, o.s.ř. právo, (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. ledna 2006
JUDr. Vladimír M i k u š e k , v.r.
předseda senátu