ECLI:CZ:NS:2006:20.CDO.312.2006.1
sp. zn. 20 Cdo 312/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Pavla Krbka v exekuční věci oprávněné F. P., spol. s r. o., zastoupené advokátem, proti povinným 1) A. P., zastoupenému advokátem, a 2) Z. K., pro 568.707,55 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 18 Nc 6963/2004, o dovolání povinného 1) proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 11. 2005, č.j. 8 Co 1425/2005-46, takto:
Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 11. 2005, č.j. 8 Co 1425/2005-46, pokud jím bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o nařízení exekuce na majetek povinného 1) a o pověření soudního exekutora k provedení exekuce na majetek povinného 1), a usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 9. 2004, č.j. 18 Nc 6963/2004-10, v bodě I. výroku a dále v bodě III. výroku, pokud jím byl soudní exekutor pověřen k provedení exekuce na majetek povinného 1), se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v Českých Budějovicích k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 7. 9. 2004, č.j. 18 Nc 6963/2004-10, v rozsahu, v němž okresní soud nařídil podle rozsudku krajského soudu ze dne 2. 12. 2002, č.j. 13 Cm 1035/2001-86, ve spojení s rozsudkem téhož soudu ze dne 2. 12. 2002, č.j. 13 Cm 1035/2001-100, exekuci na majetek povinného 1) pro vymožení pohledávky 568.707,55 Kč s 11,7 % úroky z prodlení od 30. 11. 2001 do zaplacení, nákladů nalézacího řízení a nákladů exekuce a jejím provedením pověřil JUDr. M. B., soudního exekutora; ve zbývající části úroků z prodlení krajský soud změnil usnesení okresního soudu tak, že návrh na nařízení exekuce vůči povinnému 1) zamítl. Dospěl k závěru, že exekuční titul sice nebyl v době podání návrhu na nařízení exekuce vykonatelný, nicméně v průběhu odvolacího řízení vykonatelnosti nabyl, neboť rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 1. 2004, č.j. 12 Cmo 271/2003-113, byl povinnému 1) doručen dne 29. 11. 2004.
V dovolání – jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §238a odst. 1 písm. c) a §237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 ve spojení s §238a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) – namítá povinný 1) nesprávné právní posouzení věci. Je přesvědčen, že exekuční titul musí být formálně vykonatelný již v době podání návrhu na nařízení exekuce; „doběhnutí“ právní moci a vykonatelnosti až po podání návrhu „na vydání exekučního titulu“ nelze zohlednit, a to ani v odvolacím řízení. Navrhl, aby napadené usnesení, případně i usnesení soudu prvního stupně, bylo zrušeno a věc byla vrácena k dalšímu řízení.
Oprávněná navrhla, aby napadené usnesení (včetně usnesení soudu prvního stupně) bylo potvrzeno. Závěr odvolacího soudu vyplývá z výslovné dikce ustanovení §254 odst. 4 o.s.ř.; tuto dikci nelze v diskusi účastníků sporu změnit.
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. zákona č. 59/2005 Sb.).
Dovolání je podle §238a odst. 1 písm. c) a odst. 2 o.s.ř. ve spojení s §237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 o.s.ř. a §130 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 120/2001 Sb.“), přípustné, neboť napadené usnesení má po právní stránce zásadní význam; ten se připíná k otázce, jejíž řešení dovolatel prostřednictvím způsobilého dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. zpochybnil, tedy k otázce, ke kterému okamžiku musí být v exekučním řízení podle zákona č. 120/2001 Sb. splněna podmínka formální vykonatelnosti exekučního titulu.
Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu – sice správně určenou – nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Podle §37 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb. může oprávněný podat návrh na nařízení exekuce podle tohoto zákona, nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul podle tohoto zákona.
Podle §40 odst. 1 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb. je exekučním titulem vykonatelné rozhodnutí soudu, pokud přiznává právo, zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek.
V usnesení ze dne 18. 1. 2006, sp. zn. 20 Cdo 1105/2005, Nejvyšší soud vyložil, že rozhodnutí, na jehož podkladě je navrhována exekuce, musí být vykonatelné již v době zahájení exekučního řízení (§35 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb.). Tento okamžik je totiž významný v případech, kdy exekuce k vymožení peněžitého plnění bude provedena postižením movitých věcí, nemovitostí nebo podniku; v těchto případech (na rozdíl od srážek ze mzdy a přikázání pohledávky, při nichž je pořadí pohledávek určováno dnem, kdy plátci mzdy, peněžnímu ústavu nebo dlužníku povinného byl doručen exekuční příkaz) je pro pořadí pohledávek rozhodující den zahájení exekučního řízení (§332 odst. 1, §337c odst. 5, §338ze odst. 5 o.s.ř.). K nabytí vykonatelnosti až později v průběhu exekučního řízení nelze přihlížet, neboť podání (vadného) návrhu, s nímž není spojen vykonatelný exekuční titul, nemůže oprávněnému založit výhodnější pořadí pohledávky oproti oprávněným, kteří návrh podali (řádně) až poté, co se titul stal vykonatelným (srov. i Kůrka, V., Drápal, L.: Výkon rozhodnutí v soudním řízení, Linde Praha 2004, str. 294).
Právní závěr odvolacího soudu, že není nutné, aby exekuční titul byl formálně vykonatelný již při podání návrhu na nařízení exekuce, a postačí, nabude-li vykonatelnosti později (do rozhodnutí o odvolání proti usnesení o nařízení exekuce), je tedy nesprávný.
Nejvyšší soud proto napadené rozhodnutí zrušil (§243b odst. 2, část věty za středníkem, o.s.ř.), a jelikož důvody, pro něž bylo zrušeno usnesení odvolacího soudu, platí také na usnesení soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud i je a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení (§243b odst. 3, věta druhá, o.s.ř.).
Právní názor dovolacího soudu je pro soudy v dalším řízení závazný (§243d odst. 1, část věty první za středníkem, §226 odst. 1 o.s.ř.).
O nákladech vzniklých dovolateli v dovolacím řízení rozhodne soud prvního stupně v novém rozhodnutí ve věci (§243d odst. 1, věta druhá, o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. července 2006
JUDr. Vladimír M i k u š e k , v. r.
předseda senátu