ECLI:CZ:NS:2006:20.CDO.3139.2005.1
sp. zn. 20 Cdo 3139/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné J. M., zastoupené advokátem, proti povinnému O. B., zastoupenému advokátem, za účasti vydražitele Ing. J. P., a přihlášeného věřitele S. M. L., Kyperská republika, zastoupeného advokátem, pro 110.000,- Kč s příslušenstvím, prodejem nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 5 E 653/2001, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 11. 2004, č.j. 19 Co 434/2004-105, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Povinný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatit přihlášenému věřiteli na náhradě nákladů dovolacího řízení 700,- Kč k rukám JUDr. P. V.
III. Ostatní účastníci nemají právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozhodnutím potvrdil krajský soud usnesení ze dne 5. 3. 2004, č.j. 5 E 653/2001-89, jímž okresní soud rozhodl o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí. Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně a dodal, že v odvolacím řízení nevyšly najevo okolnosti, které by správnost napadeného usnesení zpochybnily. Námitkami povinného proti exekučnímu titulu se v tomto řízení již není možné zabývat. Pohledávky byly uspokojeny podle skupin a pořadí; po plné úhradě nákladů řízení vzniklých státu byla uspokojena pohledávka přihlášeného věřitele, mající lepší pořadí než pohledávka oprávněné.
V dovolání povinný namítá nesprávné právní posouzení věci. Je přesvědčen, že obvyklá cena nemovitostí nebyla ve znaleckém posudku určena objektivně, neboť nedošlo k jejímu určení porovnávací metodou. Tím, že soud nekriticky převzal názor znalce na určení obvyklé ceny nemovitosti, byl povinný poškozen. Rozhodnutí odvolacího soudu není dostatečně odůvodněno a je proto obtížně přezkoumatelné. Navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil a dále postupoval podle příslušných ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“).
Přihlášený věřitel navrhl, aby dovolání bylo zamítnuto. Je přesvědčen, že napadené rozhodnutí je věcně i právně správné. Námitky povinného měly být uplatněny v nalézacím řízení; obvyklou cenu nemovitostí povinný zpochybňuje bezdůvodně.
Ostatní účastníci rozvrhové fáze řízení se k dovolání nevyjádřili.
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. zákona č. 59/2005 Sb.).
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout jen pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. – jež podle §238a odst. 2 o.s.ř. platí obdobně a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení §238a odst. 1 písm. f) o.s.ř. – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o.s.ř.). Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Přípustnost dovolání může být tudíž založena jen prostřednictvím dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Dovolatel, aniž vysvětlil, v čem spočívá zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, sice v dovolání nesprávné právní posouzení věci ohlásil, nicméně svými námitkami (že ke zjištění obvyklé ceny nemovitostí si soud neobstaral její určení porovnávací metodou a že odůvodnění napadeného usnesení je nedostatečné a obtížně přezkoumatelné) ve skutečnosti uplatňuje dovolací důvod uvedený v §241a odst. 2 písm. a) o.s.ř., který je vyhrazen vadám řízení, jež mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a který – jak již bylo řečeno – přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. (§238a odst. 2 o.s.ř.) založit nemůže. Nutno dodat, že smyslem rozvrhového jednání je rozhodnout o uplatněných pohledávkách, přičemž rozdělovanou podstatu tvoří nejvyšší podání zaplacené vydražitelem, proto ani nelze cenu nemovitosti již přezkoumávat.
Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu přicházejícího ustanovení, Nejvyšší soud je bez jednání (§243a odst. 1, věta první, o.s.ř.) podle ustanovení §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
Protože dovolání bylo odmítnuto, vzniklo přihlášenému věřiteli podle ustanovení §146 odst. 3, §224 odst. 1 a §243b odst. 5, věty první, o.s.ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení; ty spočívají v částce 625,- Kč, představující odměnu za zastoupení advokátem (§1 odst. 1, §2 odst. 1, §12 odst. 1 písm. b/, §14 odst. 1 a §15 vyhlášky č. 484/2000 Sb.), sníženou o 50 % podle §18 odst. 1 vyhlášky, a v částce 75,- Kč paušální náhrady podle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Ostatním účastníkům rozvrhové fáze náklady dovolacího řízení (podle obsahu spisu) nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. června 2006
JUDr. Vladimír M i k u š e k , v. r.
předseda senátu