ECLI:CZ:NS:2006:20.CDO.3155.2005.1
sp. zn. 20 Cdo 3155/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné \"S + G T.\" spol. s r. o., proti povinnému J. K., zastoupenému advokátem, pro 17.636,80 Kč s příslušenstvím, prodejem movitých věcí, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 24 E 217/2002, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 6. 2005, č.j. 11 Co 531/2005-27, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 6. 3. 2002, č.j. 24 E 217/2002-3, jímž Okresní soud v Karlových Varech nařídil podle svého platebního rozkazu ze dne 25. 1. 2001, č.j. 25 Ro 1845/2000-7, výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí povinného k vydobytí pohledávky oprávněné ve výši 17.636,80 Kč s 10 % úroky od 26. 6. 2000 do zaplacení a nákladů předcházejícího řízení ve výši 708,- Kč. Odvolací soud uzavřel, že podmínky pro nařízení výkonu rozhodnutí byly splněny (§251 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů /dále též jen „o.s.ř.“/). Námitky, které povinný uplatnil v odvolání, směřovaly výlučně proti exekučnímu titulu (tvrzení o nekvalitně provedené opravě nákladního vozidla); v řízení o výkon rozhodnutí však nemohou být hodnoceny a posuzovány, protože soud z rozhodnutí, jež je navrženo k výkonu, musí vycházet.
V dovolání, jímž napadl rozhodnutí odvolacího soudu, povinný namítá, že platební rozkaz není řádným exekučním titulem, neboť mu nebyl doručen, byl vydán ve prospěch neexistujícího subjektu, eventuálně ve prospěch jiného právního subjektu, než je uveden v rozhodnutí o nařízení výkonu. Navrhl, aby dovolací soud „exekuci vedenou Okresním soudem v Karlových Varech pod č.j. 24 E 217/2002 zastavil.“
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, je dovolání ve smyslu §238a odst. 1 písm. c/ o.s.ř. přípustné za podmínek uvedených v §237 odst. 1 písm. b/ nebo c/ o.s.ř. (srov. §238a odst. 2 o.s.ř.). Protože ustanovení §237 odst. 1 písm. b/ o.s.ř. použít nelze (usnesení, jímž soud prvního stupně nařídil výkon rozhodnutí, nepředcházelo jeho dřívější – odvolacím soudem zrušené – rozhodnutí), je namístě zvažovat splnění předpokladů vymezených ustanovením §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., které přípustnost dovolání spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o.s.ř.).
Dovolací přezkum předjímaný ustanovením §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. je předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního právního významu; dovolání lze tudíž odůvodnit jedině ustanovením §241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř., tj. tím, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Tímto důvodem je pak dovolací soud vázán (včetně jeho obsahového vymezení) a pouze v jeho intencích posuzuje, zda rozhodnutí odvolacího soudu má skutečně zásadní právní význam (§242 odst. 3, věta první, o.s.ř.).
I když dovolatel v konečném důsledku zpochybnil (právní) závěry odvolacího soudu týkající se vykonatelnosti exekučního titulu a věcné legitimace oprávněné (tvrzená zmatečnostní vada zatěžující řízení, jež vydání platebního rozkazu předcházelo, se do exekučního řízení nepřenáší), učinil tak výlučně skutkovými výhradami, které – a to je podstatné – vnesl do řízení až prostřednictvím mimořádného opravného prostředku (v odvolání proti usnesení soudu prvního stupně předneseny nejsou a odvolací soud je k dispozici neměl). K uvedeným skutkovým námitkám, o nichž obecně platí, že nemohou být relevantním hlediskem pro hodnocení, zda je rozhodnutí zásadního právního významu, dovolací soud nepřihlížel (srov. §241a odst. 4 o.s.ř.), takže i právní závěry, které z nich pro dovolatele (implicite) vyplývají, jsou pro účely daného dovolacího přezkumu bezcenné.
Lze uzavřít, že dovolání není přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu; Nejvyšší soud je proto bez jednání (§243a odst. 1, věta první, o.s.ř.) odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o.s.ř.).
O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. (oprávněné náklady v tomto stadiu řízení nevznikly a povinný na jejich náhradu nemá právo).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. září 2006
JUDr. Pavel Krbek, v. r.
předseda senátu