ECLI:CZ:NS:2006:20.CDO.400.2006.1
sp. zn. 20 Cdo 400/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Marie Vokřinkové a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného města L. B. proti povinnému M. V., za účasti manželky povinného M. V., pro 215.678,50 Kč s příslušenstvím, prodejem nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. E 2151/2001, o dovolání přihlášeného věřitele J. G., zastoupeného advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 11. 2005, č.j. 25 Co 249/2005-350, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 1. 4. 2005, č.j. E 2151/2001-338, jímž Okresní soud v Jičíně rozhodl, že z rozdělované podstaty 570.000,- Kč uspokojí pohledávku Č. s., a.s. 39.088,40 Kč, pohledávku J. G. 100.000,- Kč, pohledávku Finančního úřadu v J. 48.750,- Kč, pohledávku oprávněné 268.061,80 Kč, pohledávku OSSZ v J. 54.603,- Kč, pohledávku Finančního úřadu v H. 5.977,91 Kč a zbývající část pohledávky J. G. do vyčerpání rozdělované podstaty, tj. do výše 53.518,89 Kč. Krajský soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně, že pohledávka, kterou do řízení přihlásil věřitel J. G. ve výši 145.000,- Kč spolu se 7 % úroky měsíčně od 15. 11. 1999 do zaplacení (tj. 643.800,- Kč na úrocích do 3. 3. 2005) a s nárokem na náhradu nákladů nalézacího řízení 5.800,- Kč, může být uspokojena ve třetí skupině určené pro tam uvedené pohledávky při rozdělování podstaty podle výsledků rozvrhového jednání (§337c odst. 1 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o.s.ř.“) jen zčásti – do části jistiny ve výši 100.000,- Kč – a ve zbývajícím rozsahu musí být uspokojena v šesté skupině (§337c odst. 1 písm. f/ o.s.ř.). V šesté skupině byl k dispozici pro úhradu pohledávky již jen zbytek rozdělované podstaty 53.518,89 Kč. Krajský soud uzavřel, že část pohledávky, která byla zařazena do šesté skupiny, nebyla doložena nejpozději ke dni 7. 10. 2004 (kdy proběhlo dražební jednání) jako pohledávka zajištěná zástavním právem, nýbrž jen jako vymahatelná pohledávka, a proto ji nelze zařadit příznivěji.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadl věřitel J. G. dovoláním, jímž namítá nesprávné právní posouzení věci (§241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.). Za otázku zásadního právního významu pokládá, zda v případě, že věřitelem byla řádně a včas přihlášena do výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti pohledávka jako vymahatelná ve smyslu §336f o.s.ř., je tvrzení o jejím zajištění zástavním právem a doložení zástavního práva rovněž předpokladem k přihlášení pohledávky ve smyslu §336f o.s.ř., anebo jen kriteriem rozhodným pro určení pořadí pohledávky ve smyslu §337c o.s.ř., které postačí sdělit a doložit až teprve ke dni rozvrhového jednání (§337b odst. 2 o.s.ř.). Ačkoliv za další otázku zásadního právního významu označuje nesprávné zařazení příslušenství pohledávky zajištěné zástavním právem a nákladů řízení do šesté skupiny (§337c odst. 1 písm. c/ o.s.ř.), ve skutečnosti podle obsahu – založeném na výtce, že z obsahu spisu bylo soudu známo, že jde o příslušenství pohledávky zajištěné zástavním právem – uplatňuje dovolací důvod podle §241a odst. 3 o.s.ř.
Dovolání je podle §238a odst. 1 písm. f) a odst. 2 o.s.ř. ve spojení s §237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 o.s.ř. přípustné, neboť napadené usnesení má po právní stránce zásadní význam; ten se připíná k otázce, jejíž řešení dovolatel prostřednictvím prvého – způsobilého – dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. zpochybnil, tedy k otázce, zda v případě, že má věřitel vůči povinnému vymahatelnou pohledávku, která je současně zajištěna zástavním právem, musí ji, aby při rozvrhu dosáhl jejího uspokojení ve třetí skupině (§337c odst. 1 písm. c/ o.s.ř.), přihlásit do řízení o výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí jako pohledávku zajištěnou zástavním právem nejpozději do zahájení dražebního jednání (§336f o.s.ř.) anebo zda postačí, aby ji v této lhůtě přihlásil jako vymahatelnou pohledávku a tvrzení o jejím zajištění zástavním právem a doložení zástavního práva učinil až teprve ke dni rozvrhového jednání (§337b odst. 2 o.s.ř.).
Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu – sice správně určenou – nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
V daném případě je nezpochybnitelný skutkový stav takový, že věřitel J. G. přihláškou ze dne 11. 3. 2002 (před dražebním jednáním) uplatnil vůči povinnému pohledávku na zaplacení 145.000,- Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 7 % měsíčně od 15. 11. 1999 do zaplacení a náklady nalézacího řízení 5.800,- Kč jako pohledávku přiznanou platebním rozkazem Okresního soudu v Jičíně ze dne 16. 8. 2000, č.j. 10 C 108/2000-13, který nabyl právní moci 7. 10. 2000, a doložil ji titulem. K přihlášce připojil výpis z katastru nemovitostí, z něhož vyplývalo, že smlouvou o zřízení zástavního práva byla pohledávka 100.000,- Kč s účinky od 14. 1. 1999 zajištěna zástavním právem. Teprve až v podání ze dne 15. 2. 2005, nazvaném „zpřesnění přihlášky pohledávky pro účely rozvrhu“, sdělil, že přihlášená pohledávka je co do výše 100.000,- Kč s úroky ve výši 7 % měsíčně od 15. 11. 1999 do zaplacení zajištěna zástavním právem zřízeným smlouvou ze dne 14. 1. 1999, a doložil smlouvu o půjčce ze dne 14. 1. 1999, dodatek smlouvy o půjčce ze dne 12. 10. 1999, jímž byla původně půjčená částka 100.000,- Kč navýšena na 150.000,- Kč, a zástavní smlouvu ze dne 14. 1. 1990.
Podle ustanovení §336f odst. 1 o.s.ř., věřitel, který má proti povinnému pohledávku přiznanou rozhodnutím, smírem nebo jiným titulem uvedeným v §274 o.s.ř. (vymahatelnou pohledávku) anebo pohledávku zajištěnou zástavním právem, může ji do řízení přihlásit nejpozději do zahájení dražebního jednání. Oprávněný a ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, mohou své pohledávky přihlásit, jen jestliže jim byly přiznány rozhodnutím, smírem nebo jiným titulem uvedeným v §274 o.s.ř. po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.
Podle ustanovení §336f odst. 2 o. s. ř. musí být v přihlášce uvedena výše pohledávky a jejího příslušenství, jejíhož uspokojení se věřitel povinného domáhá, jinak se k přihlášce nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen v dražební vyhlášce. K přihlášce musí být připojeny listiny prokazující, že jde o vymahatelnou pohledávku nebo o pohledávku zajištěnou zástavním právem, ledaže tyto skutečnosti vyplývají z obsahu spisu.
Ve výroku usnesení o nařízení dražebního jednání (dražební vyhlášce) soud ve smyslu ustanovení §336b odst. 2 písm. i) o. s. ř. uvede – mimo jiné – upozornění, že při rozvrhu podstaty se mohou oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a další věřitelé povinného domáhat uspokojení jiných vymahatelných pohledávek nebo pohledávek zajištěných zástavním právem, než pro které byl nařízen výkon rozhodnutí, jestliže je přihlásí nejpozději do zahájení dražebního jednání, jestliže v přihlášce uvedou výši pohledávky a jejího příslušenství a prokáží-li je příslušnými listinami, a poučení, že k přihláškám, v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství nebude uvedena, se nepřihlíží (§336f).
Smyslem povinnosti přihlásit vymahatelné pohledávky nebo pohledávky zajištěné zástavním právem do řízení o výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti nejpozději do zahájení dražebního jednání a prokázat je v téže lhůtě listinami (§336f o.s.ř.), je poskytnout informaci pro dražitele a věřitele, co mohou očekávat od výsledků dražby, aby mohli vyhodnotit svůj další procesní postup. Mezi přihlášenou vymahatelnou pohledávkou a mezi přihlášenou pohledávkou zajištěnou zástavním právem se při provádění výkonu prodejem nemovitostí projevuje rozdíl v tom, že u převzetí dluhu povinného vydražitelem (§336g o.s.ř.) u vykonatelné pohledávky nastoupí vydražitel jako dlužník místo povinného (§336g odst. 2 o.s.ř.), zatímco je-li pohledávka, do níž nastoupil vydražitel místo povinného jako dlužník, zajištěna zástavním právem k vydražené nemovitosti, působí zástavní právo vůči vydražiteli (§336g odst. 3 o.s.ř.). Rozdíl při provádění výkonu rozhodnutí nastává i v tom, že pohledávky vymáhajícího věřitele a zástavního věřitele se při rozvrhu neuspokojují poměrně, ale podle svého pořadí a že zástavní věřitel může být uspokojen pouze ze zástavy, což má význam v těch případech, kdy zástava pokrývá jen některé z nemovitostí, ohledně nichž byl výkon rozhodnutí nařízen (srov. usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 7. 1998, sp. zn. 15 Co 299/98, uveřejněné v časopisu Soudní judikatura č. 8, ročník 1999, pod č. 80). Nezohlednění těchto odlišností by mohlo vést ke zkreslení informací pro vydražitele a věřitele, kterých se jim má dostat pro jejich další postup při dražebním jednání. Je tedy namístě přijmout závěr, že má-li věřitel vůči povinnému vymahatelnou pohledávku, která je současně zajištěna zástavním právem, musí ji, aby při rozvrhu dosáhl jejího uspokojení ve třetí skupině (§337c odst. 1 písm. c/ o.s.ř.), přihlásit do řízení o výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí jako pohledávku zajištěnou zástavním právem nejpozději do zahájení dražebního jednání (§336f o.s.ř.). Nelze tedy přisvědčit dovolateli, že v případě, že věřitelem byla řádně a včas přihlášena do výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti pohledávka jako vymahatelná ve smyslu §336f o.s.ř., je tvrzení o jejím zajištění zástavním právem a doložení zástavního práva již jen kriteriem rozhodným pro určení pořadí pohledávky ve smyslu §337b o.s.ř., které postačí sdělit a doložit až teprve ke dni rozvrhového jednání. Právní posouzení odvolacím soudem je tak správné.
V pořadí druhý dovolací důvod, jímž dovolatel namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování, je nezpůsobilý k přezkoumání dovolacím soudem. Jde o dovolací důvod podle §241a odst. 3, který je způsobilým dovolacím důvodem jen, je-li dovolání přípustné podle §237 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř. O takový případ však v dané věci nejde.
Nejvyšší soud proto dovolání jako nedůvodné zamítl (§243b odst. 2, část věty před středníkem, o.s.ř)
O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o.s.ř. (dovolatel nebyl ve věci úspěšný a ostatním účastníkům náklady v tomto stadiu řízení nevznikly).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. listopadu 2006
JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.
předseda senátu