ECLI:CZ:NS:2006:20.CDO.55.2006.1
sp. zn. 20 Cdo 55/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného K., obchodní družstvo v Ú., proti povinnému L. F., za účasti manželky povinného J. F., prodejem nemovitostí pro 277.446,13 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, pod sp. zn. 15 E 35/2002, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové z 23. 4. 2002, č.j. 19 Co 141/2002-20, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Proti shora označenému rozhodnutí, jímž krajský soud potvrdil usnesení z 15. 2. 2002, č.j. 15 E 35/2002-9, kterým okresní soud nařídil výkon rozhodnutí, podali povinný i jeho manželka dovolání, v nichž požádali o ustanovení zástupce pro dovolací řízení z řad advokátů a přiznání osvobození od soudních poplatků. Jejich žádosti však okresní soud svým usnesením z 14. 9. 2004, č.j. 15 E 35/2002-60 (pravomocně dne 14. 7. 2005) zamítl.
Protože obě dovolání měla nedostatky bránící dalšímu pokračování dovolacího řízení a nebyla ani sepsána advokátem, přičemž ze spisu nevyplývalo, že by dovolatelé byli právnicky vzděláni, okresní soud je usnesením z 1. 9. 2005, č.j. 15 E 35/2002-72, doručeným oběma 9. 9. téhož roku, vyzval, aby si ve lhůtě 30 dnů od doručení zvolili zástupcem advokáta a zároveň je poučil, že nevyhoví-li výzvě, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Dovolatelé však vytčený nedostatek neodstranili.
Z ustanovení §241 odst. 1, 2 písm. a), odst. 4 občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.s.ř.“) plyne, že dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem (příp. notářem), jenž musí dovolání také sepsat. Zvolí-li si advokáta až poté, co sám podal dovolání, je ke splnění podmínky dovolatelova zastoupení nezbytné, aby zmocněnec (advokát) jím dříve učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním, popř. sdělil soudu, že se s již učiněným podáním ztotožňuje.
Protože podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (k jejímuž splnění je třeba i sepisu dovolání advokátem, viz usnesení Nejvyššího soudu z 27. května 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2000 pod poř. č. 64) je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání – kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje - vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§241 odst. 1 o. s. ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání podle §104 odst. 2 a §243c odst. 1 o. s. ř. zastavil.
Dovolatelé z procesního hlediska zavinili, že dovolací řízení bylo zastaveno, oprávněnému však prokazatelné náklady tohoto řízení, na jejichž náhradu by jinak měl dle §146 odst. 2 věty první, §224 odst. 1 a §243b odst. 5 věty první o. s. ř. právo, (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. února 2006
JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.
předseda senátu